Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ostravský primátor Kajnar: Česko má stále dražší a méně kvalitní pracovní sílu

  17:16

Česko propadá v žebříčcích konkurenceschopnosti, varuje stínový ministr průmyslu za ČSSD a vybízí k větším investicím do vzdělání a výzkumu.

Vláda pro Moravskoslezský kraj nedělá prakticky nic, což platí i pro tamní ovzduší, říká ostravský primátor Petr Kajnar. foto: © ČTKČeská pozice

Přednosti českého průmyslu z poměrně nedávné doby postupně vyprchávají a je třeba udělat vše pro to, aby se trend obrátil. „Ze země, která měla relativně kvalifikovanou a levnou pracovní sílu, se měníme v zemi, která má stále dražší pracovní sílu, jejíž kvalita se zhoršuje,“ varuje v rozhovoru pro ČESKOU POZICI ostravský primátor Petr Kajnar, který je zároveň stínovým ministrem průmyslu za sociální demokraty.

V žebříčku konkurenceschopnosti se Česká republika propadá a nyní je na 39. pozici ve světě. A Kajnar připomíná, že ještě před deseti lety bylo Česko globální špičkou v lákání zahraničních investic: „Agentura CzechInvest patřila k nejlépe hodnoceným na světě.“ Ani to už podle něj neplatí.

Pokud chce naše země obrátit nepříznivý trend, musí podle Kajnara více a efektivněji investovat do vědy, výzkumu i školství (za základ označuje povinnou maturitní zkoušku z matematiky), vrátit CzechInvestu jeho prestiž a posílit export.

„Když zástupci našeho kraje nebudou ve vládě, nebudeme mít vliv. Společnost je postavená na síle, o spravedlnosti se nám může zdát.“Současné vládě Kajnar vytýká, že pro Moravskoslezský kraj nedělá prakticky nic, což platí i pro tamní ovzduší. Nic si neslibuje ani od „populistické“ novely ohledně nízkoemisních zón ve městech, kterou v parlamentu prosadila Kristýna Kočí s Pavlem Drobilem a Pavlem Lukšou. „Tady není Londýn, který omezí dopravu v centru. My nemáme problém s dopravou v centru, my se tu v době inverzí dusíme všude. A doprava k tomu přispívá řádově pěti procenty,“ říká během rozhovoru na ostravském magistrátu.

Kraj musí posílit vliv

ČESKÁ POZICE: Už jste údajně ztratil zájem o post stínového ministra průmyslu. Je to tak?

KAJNAR: V první řadě je třeba brát ohled na rodinu. Mám dvě děti ve věku pět a sedm let. Jde o náročnou práci, vůbec bych nebyl doma. Když je v Praze tiskovka, s cestou tam a zpět mi to zabere celý den. Ale jinak bych zájem a chuť pustit se do toho měl. Úplně to ještě nevylučuji, protože se domnívám, že náš kraj potřebuje mít lidi ve vládě. Celý svět totiž funguje tak, že peníze jdou tam, kam je vlivní lidé nasměrují. A když nejste ve vládě, nemáte vliv. Nejvíc peněz jde do Prahy, Středočeského kraje nebo do Brna. Společnost je postavená na síle, o spravedlnosti se nám může jenom zdát.

ČESKÁ POZICE: Právě resort průmyslu je asi ve vašem kraji považován za klíčový?

KAJNAR: Nejenom průmyslu. Národní divadlo moravskoslezské nedávno získalo tři ceny Thálie, mělo sedm nominací. Naše kultura určitě není méně kvalitní než jinde, ale děláme to vše za mnohem méně peněz. A třeba z fondu životního prostředí se sem nevrací ani to, co tam kraj dává. Můžeme se také bavit o policii. Je tu největší kriminalita. Teď ve spolupráci s policií děláme analýzu a jsem zvědav, jak vyjde poměr počtu policistů na počet kriminálních činů. Domnívám se, že zase budeme na jednom z posledních míst. Každé ministerstvo je pro nás důležité.

Pád českých schopností

ČESKÁ POZICE: Dobře, ale váš požadavek na post ministra průmyslu asi bude znít logicky i jinde v republice.

„Česká republika v žebříčku konkurenční schopnosti spadla z 31. na 39. Trend je to strašlivý.“

KAJNAR: Proto si také dovedu představit, že bych případně stínového ministra dělal. Jsem vzděláním technik, pracoval jsem v oblasti informačních technologií. Chápu, že právě IT jsou vedle biotechnologií a nanotechnologií jednou z oblastí, které se vyplatí podporovat. Nejde samozřejmě jenom o náš kraj, ale o celou republiku. Česká republika v žebříčku konkurenceschopnosti podle Světového ekonomického fóra za několik posledních let spadla z 31. na 39. místo. Trend je to strašlivý. Je tady řada věcí, které je nutné dělat v oblasti průmyslu nebo dopravy, a vláda místo toho začne slučovat organizace. To je čin ze zoufalství.

ČESKÁ POZICE: Nebude také sociální demokracie slučovat posty stínových ministrů průmyslu a dopravy?

KAJNAR: Nevím, jaký bude převažující názor v sociální demokracii. Ale jsem přesvědčen, že nynější slučování ministerstev průmyslu a dopravy je zbytečné. Platí totiž, že stabilita institucí je ještě důležitější než jejich optimální nastavení. To, co je dnes tragické pro celý průmysl, byznys i municipality, je neustálá změna zákonů.

ČESKÁ POZICE: Žádnou úsporu nákladů tedy od slučování ministerstev neočekáváte?

KAJNAR: Jde o optimální nastavení institucí. Osekat nadbytečné náklady mohu, i když jsou ministerstva dvě. Ale abych vyráběl zákony na slučování ministerstev… Podívejte se, agentura CzechInvest byla před deseti lety jednou z nejlépe hodnocených mezinárodních agentur pro zahraniční investice na světě. Sám jsem to tehdy slyšel od zástupců několika konzultantských firem na semináři investorů v New Yorku. Teď je CzechInvest už od srpna bez šéfa. Šíření pravicového bludu, že už máme zahraničních investic dost a nemusíme se o ně starat, je víc než hloupost. To je nevzdělanost.

ČESKÁ POZICE: Od těchto představ už asi ustoupila i pravicová vláda…

KAJNAR: Nevím, oni se mi nesvěřují. Na těch bludech se podílejí i noviny. Většina novinářů není dostatečně vzdělaná v oblastech, o kterých píšou. Když Philips odešel z Hranic, dělali z toho negativní závěry o zahraničních investorech. Přitom dostupné studie jasně ukazují, že jedna koruna vynaložená na podporu zahraničních investic se v Česku vrátila devětkrát. Část investorů odešla, ale to je normální. To se děje v celém světě. A vyspělé země, které s tím počítají, lákají pořád nové investory.

Bez exportu to nejde

„Z CzechInvestu je třeba zase udělat agenturu, která bude mezi pěti nebo deseti nejlepšími na světě“

ČESKÁ POZICE: Ať už zůstanete stínovým ministrem, nebo ne, váš pohled z Ostravy na český průmysl asi bude jiný než z pražských parlamentních lavic či ministerských kanceláří. V čem se liší? Na co by se teď měl český průmysl zaměřit?

KAJNAR: Z CzechInvestu je třeba zase udělat agenturu, která bude mezi pěti nebo deseti nejlepšími na světě. A z těch věcí, které se dají dělat okamžitě, bych určitě uvedl také podporu exportu. Nesouvisí to s tím, jestli budu slučovat agentury CzechTrade a CzechInvest. Stává se, že když přijde nový manažer do podniku a něčemu nerozumí, jeho první starostí je změna organizační struktury, aniž by se díval do hloubky, zda to pomůže. Ve skutečnosti je důležité mít vize, cíle a pověřit kvalitní lidi správnými úkoly. Náš průmysl vyrábí především pro export. Proexportní politika je klíčová, musí se zlepšit koordinace mezi ministerstvy zahraničí a průmyslu.

ČESKÁ POZICE: Tady vidíte největší prostor pro zlepšení?

KAJNAR: To jsou věci, které by se měly dělat okamžitě. A mezi priority bych zařadil ještě další dvě – jednu střednědobou, jednu dlouhodobou. Tou střednědobou je lepší koordinace vědy, výzkumu a podpory rozvoje nových technologií. Třeba ve Finsku na to mají národní agenturu. Když se podíváte na údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zjistíte, že pokud by Česká republika chtěla dosáhnout vyšší životní úrovně, musela by do vědy a výzkumu investovat mnohem více. A další poznatek je, že ani ty současné výdaje nevyužívá efektivně.

ČESKÁ POZICE: Čím to je? V čem je problém?

KAJNAR: Chybí nám právě kvalitní strategické řízení. Cílem vlády by mělo být dostat republiku do roku 2020 mezi prvních dvacet zemí z hlediska konkurenceschopnosti. A do roku 2030 mezi prvních deset. To je reálný cíl. Slyšel jsem to před časem prohlásit premiéra Nečase, řekl to nesměle a už to nikdy nezopakoval. Vláda asi před rokem a půl přijala strategii konkurenceschopnosti, na jejímž vypracování se podílel profesor ekonomie Michal Mejstřík. Zeptejte se vlády, kolik toho splnila. Myslím, že nepatrný zlomek.

ČESKÁ POZICE: Taková strategie se ale týká práce více resortů, nejenom průmyslu…

KAJNAR: Ano. První takovou strategii napsal vicepremiér Martin Jahn – tehdy za sociální demokracii. Realizaci strategie pak ale musí řídit přímo premiér nebo ministr, který přebírá garanci i za ostatní resorty. Z ministerstva průmyslu by mohlo vzniknout strategické ministerstvo hospodářství. To je něco jiného než současný způsob slučování ministerstev průmyslu a dopravy.

Priorita průmyslu? Školství

ČESKÁ POZICE: A co je ta dlouhodobá priorita?

„Ze země, která měla relativně kvalifikovanou a levnou pracovní sílu, se měníme v zemi, která má stále dražší pracovní sílu, jejíž kvalita se zhoršuje“

KAJNAR: Dlouhodobou strategií pro ministra průmyslu je podpora vzdělání. Podle údajů OECD Česko využívá peníze, které investuje do školství, efektivněji než přibližně stejně bohaté země – například Portugalsko. Ale pokud se chceme dostat na špičku v konkurenceschopnosti nebo životní úrovni, musíme do školství investovat více. My se totiž ze země, která měla relativně kvalifikovanou a levnou pracovní sílu, měníme v zemi, která má stále dražší pracovní sílu, jejíž kvalita se zhoršuje. Ministr průmyslu by měl pomoci vytvořit dlouhodobou koncepci vzdělávání a snažit se přidat peníze na školství, aby měl průmysl ode dneška za deset let takovou pracovní sílu, jakou potřebuje – vzdělanou, kvalitní. Potom může být i dobře placená.

ČESKÁ POZICE: Myšlenka, že by ministr průmyslu měl více mluvit do vzdělávání a školství, není nová. Ale vždy to naráží na kompetenční spory.

KAJNAR: Ministr průmyslu by do toho bezesporu mluvit měl. Základem je, že se musí vrátit maturita z matematiky. Když se budeme živit hlavně provázením turistů, bude nejdůležitější angličtina a znalost historie. Ale jestli chceme dosahovat třiceti procent hrubého domácího produktu v průmyslu jako doposud, nemůžeme nemít povinnou maturitu z matematiky. To, že ji dnes žáci nezvládají, je především chyba školského systému. Na pedagogické fakulty se hlásí podprůměrně nadaní studenti. A pokud je tam někdo dobrý, nejde do školství, protože téměř všude jinde si vydělá víc. Kvalifikovaná pracovní síla je přitom zdaleka nejdůležitější kritérium pro investory.

Nejistý Temelín

ČESKÁ POZICE: Mohou být impulzem pro český průmysl velké investice typu dostavby Temelína?

„Nejsem zastáncem toho, aby stát dával garance pro nové bloky Temelína. Jeden omyl v solární elektřině už za sebou máme.“

KAJNAR: Problém s Temelínem je jednoduchý – nikdo neví, jak bude vypadat cena elektřiny za deset let. Rozhodnout teď o investici ve výši dvou set miliard korun a nevědět, jestli budeme za deset let nové bloky potřebovat, by byl hodně neuvážený čin. Dalo by se o tom ještě uvažovat, kdybychom řekli – ze tří čtvrtin to bude stavět náš průmysl. Potom to nejsou vyhozené peníze, investice se vrátí a posílí se konkurenceschopnost. Ale temelínský tendr bohužel není vypsaný tak, aby to zaručoval. Je otázkou pro právníky, jestli by to šlo. A nevím, jestli se vláda dostatečně snažila vyjednat, aby to v České republice možné bylo.

ČESKÁ POZICE: Ve Velké Británii se jedná o tom, že by garanci, pokud jde o budoucí cenu elektřiny z nových jaderných bloků, mohl poskytnout stát. Šlo by to i v případě Temelína?

KAJNAR: Nejsem zastáncem toho, aby stát dával garance. Jeden omyl v solární elektřině už za sebou máme. ČEZ je firma, ve které má sice stát velký podíl, ale jsou tam také soukromí akcionáři. Když se akcionáři rozhodnou, že budou stavět, nikoho nic nezavazuje, aby jim dával garanci. Ale netvrdím, že by se nové bloky nemohly začít stavět v době, až bude vydáno stavební povolení – což může být za šest nebo osm let. Jaderná elektrárna je zdroj, který neznečišťuje životní prostředí emisemi oxidu uhličitého a má dlouhodobě nízké provozní náklady. Pokud pak akcionáři ČEZ dospějí k závěru, že se jim dostavba Temelína vyplatí, nevidím důvod, proč by měli chtít garanci.

Omezené síly města

„Když jsem před lety přijel za ministryní školství – byla to nějaká matka země, která se přivazovala k vratům Temelína –, řekla, že mi rozumí. Ale peníze šly do Budějovic.“

ČESKÁ POZICE: Ostrava nyní řeší aktuální téma - ocelárenská společnost Evraz uvažuje o prodeji zdejší pobočky. Jde tu ale také o to, že podíl těžkého průmyslu je pořád velký. Nemohli jste udělat víc pro to, aby byl nahrazen jinými odvětvími?

KAJNAR: Myslíte, že je v silách města měnit hospodářskou strukturu regionu bez pomoci státu? My jsme to přesto dělali. Výrazně jsme investovali do vysokých škol – v majetku a přímých penězích šlo do vysokých škol zhruba tři sta milionů korun. To žádné jiné město neudělalo. Budujeme vědecko-technologický park, do kterého přišla například firma TietoEnator. Brzy budeme otvírat novou budovu elektrotechnické fakulty. Ale trvalo to dlouho. Když jsem přijel před několika lety za ministryní školství – byla to nějaká matka země, která se přivazovala k vratům Temelína – a vysvětloval jí situaci, řekla, že mi rozumí. Ale peníze šly do Budějovic. Vláda nedělá nic, ani nám nepomáhá s životním prostředím.

ČESKÁ POZICE: Ani s životním prostředím? Resortní ministerstvo označovalo Moravskoslezský kraj za svou prioritu.

KAJNAR: Městská samospráva nemá jedinou pravomoc. To jde kompletně za vládou, za státem. Já tady mohu pěkně mluvit nebo se prát s demonstranty pod radnicí, ale to je vše.

ČESKÁ POZICE: Co projekty nízkoemisních zón, mýta? Na dopravu určitý vliv můžete mít, nebo ne?

KAJNAR: Dvě třetiny inverzních situací jsou způsobeny Polskem. Polsko si v Evropské unii vyjednalo měkčí emisní limity. Doufám, že k tomu nedojde, ale je poměrně pravděpodobné, že tady své provozy uzavře hutní společnost ArcelorMittal. Proč by měl pod tak tvrdými limity vyrábět železo tady, když v polských Katovicích na něj takto nikdo netlačí? Kapacity tam má. Ale i kdyby ArcelorMittal odešel, my všechny ty jeho emise dostaneme z Polska.

ČESKÁ POZICE: Očekáváte tedy od vlády, že bude více jednat s Polskem?

KAJNAR: Kdo to má zařídit? Já jsem jednal se starostou Katovic, ale ve skutečnosti to ani u nich není v kompetenci města. To je čistě věc ministra životního prostředí, premiéra, vyjednávání v Bruselu, tlaku na Poláky.

Kauza „lokální topeniště“

ČESKÁ POZICE: Někteří aktivisté vám vyčítají, že vše svalujete na Polsko, ale měli byste se zaměřit hlavně na to, co můžete udělat sami.

„Tady není Londýn, který omezí dopravu v centru. My nemáme problém s dopravou v centru, my se tu v době inverzí dusíme všude.“

KAJNAR: Aktivisté… To je jako když někdo, kdo se naučil číst v první třídě, mi bude vykládat o Dostojevském. Ti lidé tomu většinou nerozumí, nevzdělají se, nepodívají se do zdrojů. Je ale pravda, že třetinu inverzních situací si způsobujeme sami. Průmysl dnes vypouští zhruba deset tun prachu denně. Během inverze se do vzduchu dostává přibližně šedesát tun denně – na celé té inverzní ploše, která se táhne k Hranicím, Třinci a Opavě. Zadal jsem studii Centru dopravního výzkumu z Brna, které spočetlo, že všechna auta dodají dvě tuny prachu. Pořád chybí téměř padesát tun. A to jsou lokální topeniště. Regulace dopravy nám nepomůže. Navíc to ani nejde.

ČESKÁ POZICE: A lokální topeniště – to zase není vaše kompetence…

KAJNAR: Nic z toho není moje kompetence. Návrh bezemisních zón předložila v parlamentu Kristýna Kočí, skvělá poslankyně za náš kraj, společně s Pavlem Drobilem a Pavlem Lukšou. Byl to populistický návrh, který nic neřeší. Tady není Londýn, který omezí dopravu v centru. My nemáme problém s dopravou v centru, my se tu v době inverzí dusíme všude. A doprava k tomu přispívá řádově pěti procenty.

ČESKÁ POZICE: Zasahovat proti lokálním topeništím je asi politicky dost nepopulární?

KAJNAR: Proč by to bylo nepopulární? Za pět miliard korun pořídíte padesát tisíc nových kotlů. Vláda už asi pět let slibuje Moravskoslezskému kraji pět miliard a noviny o tom s velkou slávou každý rok znovu napíšou. Spíš by měly psát, že ty peníze zase nepřišly. Myslím, že tento region by měl mít výjimku, aby spoluúčast státu na pořízení nového kotle byla třeba až devadesát procent. Vždyť je, proboha, zájmem státu, aby tady byl čistý vzduch. Stát za to dokonce odpovídá. Parlament schválil, že existuje právo občana na čisté životní prostředí – to je v Listině základních práv a svobod.

Petr Kajnar (57)

Primátorem Ostravy je druhé volební období – od roku 2006. Předtím byl čtyři roky náměstkem primátora pro investice.

Je ostravským rodákem, vystudoval technickou kybernetiku na Vysokém učení technickém v Brně. Byl signatářem Charty 77 a po sametové revoluci jedním ze zakladatelů Občanského fóra v Ostravě. Členem sociální demokracie je od roku 1997. Zastával několik řídících funkcí, působil na postech ředitele Vojenského opravárenského podniku nebo zástupce generálního ředitele Ostravských vodáren a kanalizací. Je ženatý, má čtyři děti.

Autor: