Bylo to 20. ledna 2006. Akademický senát Univerzity Karlovy (UK) se loučil s legendou, se svým rektorem Ivanem Wilhelmem, jenž univerzitu vedl ve dvou funkčních obdobích. „Senát přijal usnesení, že vyslovuje poděkování profesoru Wilhelmovi za jeho soustavnou, koncepční a nezištnou činnost pro Univerzitu Karlovu. Ocenění práce vyjádřili senátoři i tím, že povstali a dlouze odcházejícímu rektorovi zatleskali,“ píše se v dobové zprávě s titulkem „Standing ovation pro Wilhelma“ na webu UK.
Čtvrtek 22. března 2012. Malý akademický senát Filozofické fakulty UK zveřejnil své usnesení ke kauze plzeňských práv, v němž se vyjímají tato slova: „Senát vyjadřuje lítost nad tím, že emeritní rektor UK, nyní náměstek ministra školství, prof. Wilhelm podpořil svévolné rozhodnutí MŠMT o prodloužení studijního programu Právo a právní věda svou autoritou, která je mj. založena na jeho členství v akademické obci UK. AS FF UK se domnívá, že touto podporou bylo poškozeno dobré jméno Univerzity Karlovy, čímž došlo k porušení povinnosti člena akademické obce UK stanovené Statutem UK.“ Akademický senát také označil prodloužení akreditace za bezprecedentní akt zvůle státní moci. Web Lidovky.cz záhy po publikování stanoviska už přišel s novinářsky silnějším titulkem a to – „Wilhelm dělá UK ostudu, míní akademický senát“.
Profesor Wilhelm podpořil svévolné rozhodnutí MŠMT a tím bylo poškozeno dobré jméno Univerzity Karlovy, uvedl akademický senát FF UK
„Toto hlasování bylo v podstatě jednoznačné, 22 členů z 24 přítomných bylo pro a dva se zdrželi hlasu,“ řekl ČESKÉ POZICI Jan Chromý, předseda Akademického senátu FF UK.
Odsudky na adresu profesora Wilhelma, mimo jiné držitele Řádu akademických palem z Francie, respektovaného fyzika i člověka, bájného rektora s gloriolou a charismatem, jsou čím dál častější a viní jej z paktování se s nepopulárním ministrem školství Josefem Dobešem (VV). Ač mnozí akademici nesouhlasí s cílenými osobními útoky na svého emeritního šéfa, mimo záznam připouštějí, že loňské angažmá, o němž v květnu jako první informovala ČESKÁ POZICE, profesoru Wilhelmovi nebývale uškodilo...
O jeho vlastní názor na kritické vyjádření akademického senátu jsme Wilhelma požádali v SMS zprávě, když předtím nezvedal svůj mobilní telefon. Stejně tak nás zajímalo, co je pravdy na tom, že se mezi uvažovanými adepty na ministra školství objevuje i jeho jméno – zejména prý podporované ze strany TOP 09. Údajně by si jej na ministerském místě uměl představit i premiér Petr Nečas (ODS). Ani na to pan profesor neodpověděl.
Prozatím nejvíce skloňovanými kandidáty „elektrického křesla“, jak pěkně zhodnotil uvolněné ministerské místo odstupující Dobeš, jsou straničtí kolegové Dagmar Navrátilová a Milan Štovíček, kteří mají praxi ve středním školství. „Jak sám dobře víte, velmi často se prvně vypouštěná jména ministry nestanou. O tom by mohl leccos vyprávět třeba Walter Bartoš (ODS), který je letitým čekatelem,“ usmívá se nad mediální masáží zasvěcený zdroj ČESKÉ POZICE, který upozorňuje na nepřesvědčivý výkon poslankyně Navrátilové v televizních Událostech, komentářích.
Vzhledem k vyhrocené situaci kolem Věcí veřejných a vládních priorit v reformě vysokých škol se jeví jako pravděpodobnější angažování nestraníka: třeba právě profesora Wilhelma, anebo naopak jeho náměstkovského kolegy Jiřího Nantla, dnes Dobešova náměstka pro legislativu, mezi nimiž ovšem již nastal jistý rozkol, nicméně jde o přijatelné jméno jak pro „véčkaře“, tak i ODS.
Změnili by spolu vysoké školství? Anebo jeden z nich už brzy opustí ministerstvo? A akceptovala by někoho z nich coby ministra i rozhněvaná akademická obec, jež má ovšem výtky k oběma jmenovaným? Bude se chtít legendární rektor od dobešovské šmouhy očistit jako velký šéf?
