Filantropie přináší mnoho etických otázek. Například: Proč lidé někoho obdarovávají? Občas lze zaslechnout argument, že to dělají, aby uklidnili své výčitky svědomí či získali přízeň veřejnosti. Jiná etická otázka zní: Přináší dobročinnost nějaké dobro? Vždyť vydávání vysokých částek na ni namísto například na reklamu či na vývoj nových produktů není příliš rozumnou strategií ke zvýšení soukromého jmění. Jindy může mít na obdarované demotivační vliv. A další: Měli bychom bohaté lidi za dobročinnost chválit nebo je kritizovat, že nedávají ještě víc?
Ti však svému podnikání musejí věnovat značné tvůrčí úsilí, jehož se jiným nedostává. Umožňují práci mnoha lidem a daněmi přispívají na sociální zabezpečení. Stát se však vůči nim nechová příliš vstřícně. A natolik jim ztěžuje misi, že se někteří z nich, například podnikatel Zbyněk Frolík, rozhodli své podnikání přesunout do jiných zemí.
Navíc někteří občané nabyli přesvědčení, že na peníze od státu, sociální zabezpečení, mají nárok, že nejde o dar těm, kdo se o sebe momentálně nemohou postarat, ale o povinnost ostatních je živit. Toto poněkud zvrácené myšlení nabylo v současném sociálním systému takových rozměrů, že lze o hovořit o vykořisťování bohatých chudými na rozdíl od tradičního opačného názoru.
Sociální kapitál
Mají bohatí lidé povinnost obdarovávat? A pokud ano, jak vysoké částky by to měly být? Není tomu tak, že by měli rozhodovat o svých penězích dle vlastního uvážení a nikdo by je neměl poučovat, jak s nimi mají naložit?
Nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 1978 Herbert Simon tvrdí, že nejméně za 90 procent výdělku v západních společnostech je zodpovědný „sociální kapitál“. Tím myslí nejen přírodní zdroje, ale i technologie, organizační schopnosti a dobré vládnutí. To dle něho tvoří základy, díky nimž lidé mohou začít cestu k bohatství. „Z morálního hlediska,“ říká Simon, „bychom se měli zastávat rovného, 90procentního zdanění.“
Simon však není stoupencem vyšších daní, neboť si dobře uvědomuje, jak takové opatření demotivuje. Toto jeho tvrzení nicméně nabourává představu, dle níž jsou bohatí lidé oprávněni ponechat si jmění, protože je výsledkem jejich tvrdé práce. Pokud má Simon pravdu, platí to nejvýše o deseti procentech jejich majetku.
A nakonec je třeba zmínit i tradiční křesťanský přístup. Dle něj charita ve skutečnosti znamená lásku. A jen pokud někoho obdarováváme s láskou, jde o opravdovou charitu. Neměli by se však potom dobročinnosti věnovat všichni lidé, ať už jsou chudí, nebo bohatí?
Otázka ČESKÉ POZICE
Proč tedy na dobročinnosti přispívají miliardáři Bill Gates, Warren Buffett a George Soros, kteří se dle nejnovějšího žebříčku časopisu Forbes umístili mezi filantropy na prvních třech místech na světě? Proč se u nás rozhodl dát na charitu alespoň polovinu svého soukromého majetku šéf energetické společnosti ČEZ Martin Roman? Měli by je jiní čeští miliardáři následovat?
ČESKÁ POZICE proto položila otázku osmi českým bohatým lidem, již jsou dle ní miliardáři – Petru Kellnerovi (PPF), Andreji Babišovi (Agrofert), Radovanu Vítkovi (Czech Property Investments), Zdeňku Bakalovi (Economia, NWR), Radimu Passerovi (Passerinvest Group), Tomáši Chrenkovi (Moravia Steel, Agel), Dušanu Kunovskému (Central Group) a Marku Dospivovi (Penta).
Budete následovat výzvy miliardářů Warrena Buffetta a Billa Gatese a vzdáte se za svého života ve prospěch charity alespoň poloviny soukromého majetku, stejně jako to zamýšlí učinit Martin Roman?
A zajímavý byl už jejich přístup k této otázce. Tři z nich – Vítek, Chrenek a Kunovský – na ni vůbec neodpověděli. Za další tři – Kellner, Bakala a Dospiva – odpověděli jejich podřízení, přičemž v případě prvních dvou se odvolali na Kellnerovo a Bakalovo dřívější prohlášení v jejich „domovských“ časopisech, týdeníku EURO, respektive Respektu. A jen zbylí dva – Babiš a Passer – na otázku odpověděli přímo.
Marek Dospiva
„Pan Dospiva o podobném kroku neuvažuje. Strategie partnerů Penty v oblasti společenské zodpovědnosti se od roku 2002 realizuje prostřednictvím Nadace Penta, kde podporujeme hlavně projekty v oblasti vzdělávání a podnikavosti. Nadace Penta vynaložila od roku 2002 na CSR projekty (společenské odpovědnosti firem – pozn. red.) zhruba 4,5 milionu eur. Naše CSR filozofie je představená i na webové stránce Penty.“
Zdeněk Bakala
„V tuto chvíli chce pan Bakala zůstat u toho, co již k výzvě Warrena Buffetta a Billa Gatese řekl Respektu: ,Dát polovinu majetku nepovažuji jen za gesto, ale za opravdový čin. Chápu jejich rozhodnutí a pravděpodobně se rozhodnu podobně.‘“
Petr Kellner
„Děkuji za otázku – dnes ji vidím poprvé, nezlobte se. Odpověď na ni už ale jednou zazněla, a to v článku na podobné téma v časopise EURO koncem listopadu roku 2010, kde to můžete vyhledat.
Děkuji za pochopení
S pozdravem
Alexej Bechtin, PPF
EURO 46/2010: ,Projekt panů Gatese a Buffetta je úctyhodný, manželé Kellnerovi nicméně preferují přímou odpovědnost spojenou s charitativními projekty,‘ vzkázal (Kellner – pozn. red.) přes tiskového mluvčího Milana Tománka muž, jehož majetek Forbes odhadl na 7,6 miliardy dolarů.
,Nadace Educa každoročně věnuje desítky milionů korun na podporu studia nadaných dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí na tomto gymnáziu (osmileté gymnázium Open Gate v Babicích – pozn. red.). Nadaným studentům pak dále přispívá formou stipendií na studium na zahraničních univerzitách,‘ uvedla Jitka Tkadlecová z PPF, jež má komunikaci charitativních projektů na starost.“
Andrej Babiš
„Určitě ano, pokud dosáhnu takového majetku jako p. Martin Roman.
S pozdravem Andrej Babiš“
Radim Passer
„I když si nesmírně vážím podnikatelů Billa Gatese a Warrena Buffetta, a ani by mi nepřišlo na mysl se s nimi srovnávat, tak jako věřící člověk následuji i v otázkách majetku Boží výzvy, které jsou obsaženy v Bibli. V konečném důsledku já nejsem vlastník, ale pouhý správce darů dočasně propůjčených od Hospodina.
A to je pro mne tou největší motivací, abych používal Bohem svěřené prostředky k tomu, aby dar spasení a věčného života od Pána Ježíše Krista mohlo přijmout co nejvíce lidí. To jsou v realitě ty jediné finanční investice na této zemi, které můžete učinit, a jejichž význam se propisuje až do věčnosti. Tímto způsobem ,hospodařím‘ již více než 10 let, ale konkrétní procento mých příjmů používaných k těmto nepomíjivým účelům bych považoval v mém případě za vhodné veřejně nesdělovat.
Radim Passer, předseda představenstva PASSERINVEST GROUP, a.s.“
Související článek: Byznysmeni, dávejte peníze na charitu! Ale Martin Roman není dobrý příklad.
