Premiér v demisi Jiří Rusnok se před pár dny podivoval zprávě, že státní podnik Čepro nakupuje pohonné hmoty přes údajně netransparentního prostředníka s vlastníkem na Kypru. Pokud by však v Česku spolupráce státních institucí fungovala, dost pravděpodobně by se o případu dozvěděl od ministra financí, pod něhož spadá Finanční analytický útvar (FAÚ).
Jenže dle současných pravidel cifršpioni z FAÚ sdílejí informace s ostatními úřady pouze ve velmi omezeném výčtu případů. Současná praxe by se měla změnit. Doporučují to členové expertního týmu „Progres“, který vytvořil ministr vnitra Martin Pecina (SPOZ). Výstupem jejich práce je pět opatření pro efektivnější boj se závažnou hospodářskou kriminalitou. ČESKÉ POZICI se podařilozávěrečnou zprávu expertů získat.
Aby „orgány“ o sobě věděly
Prvním bodem navrhované strategie je vybudovat společné pracoviště policistů a expertů z finanční správy. Cílem má být efektivnější spolupráce orgánů činných v trestním řízení a správních úřadů, jako jsou například správci daně (boj s daňovou kriminalitou), inspekce životního prostředí (nelegální pašování rostlin a živočichů), inspektoráty práce (boj proti obchodu s lidmi), aby dokázaly lépe vymáhat právo.
„Orgány, které mají informace k dispozici, je vzhledem k jejich zákonné úloze často nemohou využít, zároveň je však nenapadne, že existují jiné orgány, které s obdobnými informacemi pracovat umí,“ uvádí se v materiálu expertního týmu. Selhání státu se v tomto ohledu projevilo například při (ne)řešení černého trhu s alkoholem, v jehož důsledku zahynuli desítky lidí, stojí ve zprávě, které jsme získali.
Nově vytvořený tým, v němž by kromě „finančáků“ mělo pracovat přibližně pět policistů, by si po ustanovení vytipoval několik nejkomplikovanějších případů daňových deliktů (například krácení daní u pohonných hmot, či obchody s emisními povolenkami), které by následně vyšetřoval.
Tisíce zbytečných otázek a odpovědí
Druhý bod počítá s vytvořením centrálního registru účtu (CRÚ). Jako důvod pro jeho zavedení rychlejší postup policie. Pokud dnes detektivové chtějí zjistit majitele bankovního účtu, musejí učinit dva kroky. Nejprve osloví všechny finanční instituce na trhu. Když zjistí, kde má lustrovaná osoba účet, zasílají na danou instituci konkrétní otázky.40 procent odpovědí od finančních institucí přichází do dvou týdnů, 50 procent do tří týdnů a zbytek se vyřizuje 30 dní
Jenže tento postup je zdlouhavý. Ze statistiky ministerstva vnitra vyplývá, že 40 procent odpovědí od finančních institucí přichází do dvou týdnů, 50 procent do tří týdnů a zbytek se vyřizuje 30 dní. Pokud by existoval CRÚ, kde by byla evidovaná jména osob, jejich rodná čísla (případně IČO) a název finanční instituce, policisté by mohli bankovní dům oslovit přímo.
Podstatným způsobem by se tím snížilo riziko úniku informací. V rámci plošného dotazování se v současné praxi dozví zhruba sto institucí, o koho se policie zajímá. Vytvoření CRÚ by však podstatným způsobem omezilo také byrokracii, a to jak na straně policie, tak v bankovních domech, které musejí odpovídat i na dotazy, jež se týkají klientů jiných finančních institucí. Rozhodně nejde o bagatelní agendu. Zatímco v roce 2010 policie provedla zhruba tisícovku finančních šetření, loni jich iniciovala přes pět tisíc.
Ministerští úředníci dále navrhli, aby se urychleně zpracovala analýza vzniku CRÚ, kterou by do konce října měla projednat úřednická vláda. „Je nesmírně důležité se splněním tohoto úkolu neotálet. Současná vláda nijak nepřekročí mandát vlády v demisi, pokud dokument schválí,“ uvádí se ve zprávě. V ní se také dočteme, že dle analýzy z roku 2010 by vybudování a pětiletý provoz CRÚ vyšel na 383 milionů korun. Část prostředků by však mohla kofinancovat EU.
Zpráva připomíná, že CRÚ používají v Dánsku, Francii, Chorvatsku, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Slovinsku a Španělsku. Kupříkladu ve Francii je v systému, který měsíčně odpoví na 30 tisíc žádostí, zaevidováno 80 milionů subjektů.
Změna: FAÚ musí policii hlásit i korupci
Dle současné úpravy FAÚ předává policii informace pouze v případě, že detektivové vedou trestní řízení ve věci legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Zpráva ministerstva vnitra však uvádí, že je třeba tento okruh rozšířit na celou oblast závažné hospodářské kriminality, včetně daňové kriminality, korupce a organizovaného zločinu.
Policisté by od FAÚ získali informace i v případech, jež se týkají organizovaného zločinu, daňové, finanční a závažné hospodářské kriminality a korupceExperti proto navrhli změnu zákona (č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu), jenž by měl být doplněn o formulaci, která by zaručovala, že policisté od FAÚ získají informace i v případech, které se týkají organizovaného zločinu, daňové, finanční a závažné hospodářské kriminality a korupce. Úředníci se opírají o závěry pracovní skupiny GENVAL Rady EU, která Česku v roce 2011 doporučila, aby byl FAÚ zmocněn „k vyřizování žádostí donucovacích orgánů, jsou-li tyto žádosti součástí vyšetřování trestného činu bez ohledu na povahu řešeného trestného činu“.
Konec laxnosti soudů
Experti ministerstva vnitra upozorňují na problematická rozhodnutí českých soudů. Ve zprávě se uvádí, že zatímco policie a státní zástupci jsou v posledních letech při vyhledávání a zajišťování výnosů z trestné činnosti mnohem aktivnější (objem zajištěného majetku poslední tři roky stoupá), naše soudy propadnutí zabaveného majetku za standardní součást trestu stále nepovažují.
A v materiálech, které ČESKÁ POZICE získala, experti uvádějí šokující příklady:
- „Policie a státní zastupitelství se opakovaně setkává s laxním přístupem soudců, kteří prokazatelně identifikované výnosy z trestné činnosti buď opominou svým rozhodnutím odčerpat, nebo toto výslovně odmítnou s argumentací, že pokud výnos propadne státu, nezbude již odsouzenému nic, čím by v případném navazujícím občanskoprávním řízení mohl odškodnit oběť.“
- „Soudce zapomněl rozhodnout o tom, že propadá droga i hotovost zajištěné při domovní prohlídce, ačkoli byl dealer pravomocně odsouzen.“
- „Soudce zrušil zajištění majetku při pojistném podvodu s odůvodněním, že se s takovým postupem nikdy nesetkal.“
Úředníci proto požadují novelu trestního zákoníku a kvalitnější vzdělávání soudců. Opět se odvolávají na dva roky starý nález Rady EU, která Česku doporučuje, aby se v naší právní úpravě objevila povinnost obligatorního propadnutí výnosů z trestné činnosti.
Experti rovněž upozornili na zajímavou praxi ze zahraničí, kde se propadlý majetek, které orgány činné v trestním řízení zajistí, těmto institucím částečně vrací. V současnosti si může naše policie ponechat motorová vozidla nebo výpočetní techniku, jež propadly státu. V budoucnosti by mohl systém fungovat tak, že by se určité procento ze zajištěného majetku přes státní rozpočet vracelo konkrétnímu policejnímu útvaru, státnímu zastupitelství a soudu, které se na vyšetřování případu podílely.
„Účelové vázání části odčerpaného majetku zpět do rozpočtu všech tří orgánů činných v trestním řízení by silně motivačně působilo i na státní zástupce a zejména soudce, u nichž je díky nezávislému postavení jakákoli možnost motivace velmi omezena,“ tvrdí autoři zprávy.
Pozor na luxus
Nejtvrdším a zřejmě nejkontroverznějším opatřením, jež přichystali experti ministerstva vnitra, je zdanění majetku osob, jejichž přiznané příjmy zcela zjevně neodpovídají skutečnému majetku a životní úrovni. Tento bod, jejž obsahovala i vládní strategie v boji s korupcí, však spadá do kompetence ministerstva financí. Zřejmě proto je v materiálu uvedena poznámka psaná v kurzívě, že před medializací zprávy je nutné záležitost s resortem financí projednat.
Vraťme se však k podstatě problému. Úředníci ministerstva vnitra navrhují, aby se vymáhání práva neomezilo pouze na trestní řízení. Dle nich totiž lze využít tvrdší postup ze strany správce daně. V některých případech policie sice zjistí, že jinak nemajetná osoba disponuje majetkem neznámého původu a má podezření, že nemá legální původ, avšak není schopná toto tvrzení prokázat. A tím případ končí.Správce daně na základě šetření, které prokáže vyšší životní styl, než jaký odpovídá jeho příjmům, zvýší základ daně z příjmu a vyměří vyšší daň
Kupříkladu ve Francii však policie tyto poznatky předá správci daně, který poměřuje životní úroveň plátce daně s vykázanými příjmy. Francouzská úprava obsahuje výčet prvků, které životní úroveň zvyšují. Patří mezi ně: domácí zaměstnanci, luxusní auta, lodě, letadla, účast v golfových klubech, loveckých společnostech a další. Správce daně na základě šetření, které prokáže vyšší životní styl, než jaký odpovídá jeho příjmům, zvýší základ daně z příjmu a vyměří vyšší daň.
Robustnost, a v mnohých ohledech na naše poměry až revolučnost navrhovaných opatření je však nutné zasadit do české politické reality. Snad kromě prvního opatření totiž bude nutné měnit zákony, což je úkol pro Poslaneckou sněmovnu, jež vzejde z říjnových předčasných voleb. Jestli se však poslanci budou chtít zabývat zrovna bojem s hospodářskou kriminalitou, se teprve uvidí.
