Dva týdny po nástupu do funkce se nový ministr školství Petr Fiala (nestraník) nevyjadřoval k tématům, které před ním leží. Výjimku učinil zatím jen v České televizi, když promluvil v nedělních Otázkách Václava Moravce. Studentům se tam za problémy s maturitou dokonce omluvil. „Úplně nejdůležitější je vrátit důvěru v tento úřad, v orgán státní správy, v tento resort,“ říká v rozhovoru pro ČESKOU POZICI ministr Fiala. A vytkl si i další dvě priority: dokončení reforem nejen ve vysokém školství, ale i čerpání fondů Evropské unie.
Ministerstvo školství (MŠMT) opouští plány na desítky Individuálních projektů národních (IPn), jež nejvíce proslavily projekty OKNO a SPORT, na které upozornila ČESKÁ POZICE. Resort se zaměří pouze na pět projektů, které jsou kvalitně připraveny. O dalších krocích bude ministr Fiala jednat s klíčovými eurokomisaři; setkání se uskuteční buď koncem května, nebo v červnu. Pro příští programovací období v letech 2014 až 2020 chce přivést strukturální fondy i do pražské vědy, neboť dosud byly vysoké školy v metropoli opomíjené.
ČESKÁ POZICE: Pane ministře, jak dlouho jste zvažoval přijetí nabídky stát se ministrem školství v poměrně složitém období?
FIALA: Vše se odehrálo velmi rychle, měl jsem se vyjádřit během několika dní. Čas, který jsem měl na rozhodování, byl 48 hodin. Radil jsem se s rodinou, přáteli a kolegy.
ČESKÁ POZICE: Bojíte se té funkce?
FIALA: Ne, nebojím. Myslím si, že do politiky mají vstupovat lidé, kteří v ní nemohou nic získat. Já mohu jen ztratit. A jediné, co mohu získat, je pocit, že jsem dělal něco dobrého, že jsem nějakým způsobem slušně odvedl to, čemu říkám „výkon veřejné služby“. S tím do toho jdu. Když jsem říkal své manželce, že do politiky mají chodit lidé, kteří nemají co získat, říkala mi: „Ale neměli by v ní být příliš dlouho, aby neztratili všechno“ (smích).
Musíme postoupit v reformě terciárního vzdělávání, jež je na stole několik let v různých podobách a kterou se nám ani částečně nepodařilo dovést k uspokojivým výsledkům
ČESKÁ POZICE: Jste osobním nominantem premiéra Petra Nečase, který se za vás zaručil. Přichází nyní premiér o svého hlavního vědeckého poradce, nebo s ním budete nadále spolupracovat na tématech vědy a výzkumu?
FIALA: Spolupráce v pozici hlavního premiérova vědeckého poradce není možná. To nelze skloubit, ale pan premiér mě požádal, abych nadále zůstal v Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), protože jsme v ní zahájili spoustu věcí, které by asi bylo dobré dovést dál nebo dokončit. Přislíbil jsem mu proto, že se budu snažit obě pozice spojit. Není to poprvé: Miroslava Kopicová byla také v Radě jako ministryně školství.
ČESKÁ POZICE: V nedělních Otázkách Václava Moravce, vašem prvním mediálním vystoupení, jste dostal dotaz, zda ministerstvo školství přebíráte v horším stavu, než jste čekal... Vyjádřit jste se nechtěl. Chcete nějak nyní zhodnotit počínání vašeho předchůdce, ministra Josefa Dobeše?
FIALA: Pokládal bych to za nesprávné, neetické. Nemám to ve zvyku. Samozřejmě se musím soustředit na svoji práci a nechť nás všechny posuzují jiní.
ČESKÁ POZICE: Sám exministr Dobeš řekl, že nástupce půjde do „elektrického křesla“. Jaké vidíte v tomto křesle své tři hlavní priority?
FIALA: Úplně nejdůležitější je vrátit důvěru veřejnosti v tento úřad, v orgán státní správy, v tento resort. Tato priorita vyplynula z veřejné debaty, jež se o ministerstvu školství vedla. Když se podíváte, jak hodnotí různí aktéři vzdělávací politiky i veřejnost dění na MŠMT, najdete vyjádření jako „chaotické“, „nekonsolidované“ a tak dále. To je strašná škoda, neboť na ministerstvu pracuje spousta lidí, kteří odvádějí výbornou práci. Musíme tomuto úřadu vrátit důvěryhodnost. Jsem připraven udělat některé organizační změny; chci aby ministerstvo působilo jako standardní orgán státní správy.
ČESKÁ POZICE: Můžete zmínit nějaké plánované změny?
FIALA: Jednu bych uvést mohl. Nepovažuji za užitečné, aby odbor veřejných zakázek nebyl podřízen příslušnému náměstkovi, ale byl přímo v kabinetu ministra. To jsou věci, které mohly mít někdy nějaký důvod, ale které je třeba upravit. Dále je nutné provázat činnosti jednotlivých částí ministerstva. Ministerstvo musí fungovat tak, aby na přípravě klíčových dokumentů od počátku spolupracovalo jako celek. Pak budeme i navenek působit mnohem celistvěji.
ČESKÁ POZICE: Jaké jsou dvě zbývající priority kromě navrácení důvěry?
FIALA: Musíme dokončit reformu. Musíme postoupit v reformě terciárního vzdělávání, jež je na stole několik let v různých podobách a kterou se nám ani částečně nepodařilo dovést k uspokojivým výsledkům. S tím do jisté míry souvisí i dokončení některých reformních kroků v oblasti regionálního školství. Odborná veřejnost volá po tom, abychom dokončili standardy či kurikulární reformu.
ČESKÁ POZICE: A třetí klíčové téma?
FIALA: Tím musejí být nepochybně evropské strukturální fondy. Je třeba odstranit největší potíže, s nimiž se potýkáme, zajistit plynulejší čerpání finančních prostředků a zajistit i to, aby Evropská komise považovala ministerstvo za důvěryhodného partnera. Ale přidal bych i další věc, která sice nevypadá aktuálně, ale aktuální skutečně je. A tím je uvažování o tom, jak bude vypadat využití evropských prostředků pro vzdělávání v dalším programovacím období v letech 2014 až 2020.
ČESKÁ POZICE: K tomu se ještě dostaneme. Setkal jste se během prvních čtrnácti dnů ve funkci s ohlasy, že Masarykova univerzita je nyní zase vlivnější, že má ministra i svého prvního náměstka Jiřího Nantla a že brněnská „klika“ leccos zařídí?
FIALA: S tím jsem se nesetkal. Budu se snažit, aby mě všichni vnímali jako ministra, který se stará o oblast školství a sportu jako celek, a nikoli jako někoho, kdo hájí jakékoli parciální zájmy. To bych považoval za naprosto nedůstojné a pro mne nepřijatelné.
ČESKÁ POZICE: A co úzká spolupráce s bývalým kancléřem Masaryčky?
FIALA: Pokud jde o náměstka Nantla, je pravda, že jsem s ním spolupracoval na Masarykově univerzitě v několika jeho rolích. Je to ale člověk – a to bych chtěl zdůraznit –, který je mimořádně kompetentní, je odborníkem v oblasti vysokého školství. Na MŠMT ho přivedl můj předchůdce a už za něho se také stal náměstkem. Když Nantl přišel na odbor vysokých škol do funkce ředitele, většina lidí ve vysokém školství to vítala. Náměstek Nantl se těšil a těší autoritě z hlediska profesních kvalit, byl také dlouholetým reprezentantem studentů a předsedou Studentské komory Rady vysokých škol. Máme tedy na ministerstvu i člověka, jenž reprezentoval studenty, a to v poměrně nedávné době, což je cenná zkušenost. Proto myšlenky o „brněnské klice“ nechci dále rozvíjet, určitě tam nic takového není. Naopak. Kdo mě zná, ví, že v případě, že by mohla nastat nějaká podobná pochybnost, jsem vždy velmi opatrný.
ČESKÁ POZICE: Není tajemstvím, že jisté napětí mezi Nantlem a náměstkem Ivanem Wilhelmem panovalo už na odboru vysokých škol. To už je překonáno?
FIALA: S oběma jsem mluvil a myslím, že napětí není nijak aktuální.
ČESKÁ POZICE: Právě se hledá nový vrchní ředitel sekce fondů EU. Máte už někoho zkušeného v hledáčku, oslovujete někoho?
FIALA: Na ministerstvo je nepochybně třeba přivést všechny, kdo mají velkou znalost nejen strukturálních fondů, ale i fungování Evropské komise (EK) a celého mechanismu. Bez toho se nám nepodaří dosáhnout cíle, který máme – zrychlit, zefektivnit čerpání a obnovit důvěru EK. Určitě se budeme snažit o schopné lidi. Ale podstatnější je, že se opravdu nemíním zabývat ani mikromanagementem, ani zasahovat do personálních otázek ministerstva na nižších úrovních. Vybuduji okolo sebe tým, stabilizuji funkce náměstků a budu také očekávat, že lidé ve svěřených kompetencích si budou vybírat zase svoje kvalitní spolupracovníky. Nedovedu si představit jiný model fungování než „manažerský“; není možné, aby ministr vybíral ředitele odboru. To považuji za naprosto špatnou cestu.
ČESKÁ POZICE: Největší problém je zjevně u Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK), neboť – jak ČESKÁ POZICE jako první napsala – tam byly pozastaveny platby ve výši 1,2 miliardy korun. Jaké chystáte nápravy? Kdy se setkáte s eurokomisaři Hahnem a Andorem?
FIALA: O termínu jednáme. Hledáme cestu, jak to setkání ještě urychlit. Mám pocit, že první termín by měl být v polovině června, ale je možné, že se uskuteční již koncem května. To, co musíme dělat a děláme, ale nebude výsledkem jednání s komisaři. Naopak, chci jim už představit opatření, která jsme provedli. Jedním z nich je redukce připravovaných Individuálních projektů národních (IPn) v rámci problematického OP VK.
ČESKÁ POZICE: Těch „ípéenek“, která zůstávají, je jen pět a další dvě tři jsou v zásobníku, ale celková částka je diametrálně odlišná od těch předchozích, jež vznikaly. U projektů OKNO či SPORT činily víc než půlmiliardy u jediného z nich. Co bude se zbývajícimi penězi? Půjdou do regionálních operačních programů (ROP)?
FIALA: Ve chvíli, kdy největším terčem kritiky nejen u odborné veřejnosti jsou právě některé Individuální projekty národní, považuji za naprosto nemožné pokračovat v jejich přípravě. Musíme se omezit na ty, které jsou akceptovatelné a důvěryhodné. Těmi pěti jsou projekty Gramotnosti, Aktivační centra, Podpora spolupráce škol a firem, Předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce a Kvalita a konkurenceschopnost v neformálním vzdělávání. Samozřejmě se tím objeví finanční prostředky, které budeme muset někam převést. Budeme se snažit, abychom o ně navýšili programy, jež směřují k regionálnímu školství a vysokým školám a zvažujeme realokaci do ROP, ale s tím, abychom měli garanci, že tyto peníze skončí u škol a ve vzdělávacích programech. Obecně lze říct, že prioritou je využití disponibilních prostředků OP VK ve prospěch konkrétních projektů ve vysokém a regionálním školství.
Opravdu si nemůžeme hrát na to, že bychom mohli udělat ještě tento projekt či tento projekt. Nemohli, protože to EK nepovažuje za přijatelné.
ČESKÁ POZICE: Spěchá to asi hodně...
FIALA: My opravdu nemáme žádný čas. Opravdu si nemůžeme hrát na to, že bychom mohli udělat ještě tento projekt či tento projekt. Nemohli, protože to EK nepovažuje za přijatelné. A jsme v kritické situaci, kdy musíme rychle obnovit důvěru EK, jinak to bude mít dalekosáhlé a vážné následky. Prostor je velmi malý a jedině v tom, co je obhajitelné, seriózní a čím jsme si jisti, že obstojí, můžeme postupovat dál.
ČESKÁ POZICE: S pochybnými IPn projekty byli spjati i konkrétní lidé a ještě na MŠMT zůstávají. Považujete vznik podivných projektů za pouhý amatérismus, nebo máte podezření na nějakou trestnou činnost, lidově řečeno „tunel“?
FIALA: Takové podezření nemáme a aby vše řádně fungovalo, je nutná personální stabilita; pokud není, nepomůžou ani sebelepší lidé, které rychle získáte... Není cestou vyměnit všechny, ale musíme vytvořit silný tým.
ČESKÁ POZICE: Sám jste zmiňoval další programovací období. Jak se rýsuje budoucí organizace operačních programů pro roky 2014 až 2020? Bude ministerstvo školství nějaký samo administrovat, nebo bude soustředěn pod Úřadem vlády?
FIALA: To je otevřená otázka. Jednání, jež jsem v minulé době vedl s reprezentanty RVVI, směřovala k tomu, abychom vytvořili buď operační program, nebo abychom koncentrovali síly v tom směru, aby se provázaly prostředky, které jdou na výzkum a vzdělávání. Aby nezůstaly rozdělené mezi operační programy spravované ministerstvy průmyslu a práce a sociálních věcí. Jednání probíhají; existovala představa pana premiéra, že by Úřad vlády mohl být jakýmsi koordinačním místem, ale v tuto chvíli je otázka počtu programů otevřená. Jsme uprostřed jednání. Ale považoval bych za ne zcela dobré, kdybychom oblast výzkumu a vzdělávání rozpustili v jiných činnostech jen proto, že existuje kritika, jak MŠMT spravovala své dva programy. Je nutné, aby prostředky byly využity pro vzdělávání a vědeckou práci.
ČESKÁ POZICE: To bude k fondům vše...
FIALA: Promiňte, ještě něco velmi důležitého. S plným přesvědčením – a to jsem říkal i před půl rokem – bych opravdu chtěl, aby se nám do čerpání prostředků EU pro vzdělávání a výzkum podařilo dostat Prahu. Spatřuji jako strukturální nevýhodu, když je Praha z možnosti čerpání prostředků z Evropských strukturálních fondů (ESF) vyňata. Budu se snažit, aby se i zde mohly v budoucnu prostředky na výzkum čerpat.
ČESKÁ POZICE: Nyní už k reformě vysokých škol. Nedávno vám 39 akademiků poslalo dopis, v němž vás vyzývají k pokračování v reformě. Už jste na tento list nějak oficiálně reagoval?
FIALA: Ne. Jsou to kolegové, kterých si velmi vážím, a s řadou z nich jsem spolupracoval v podpoře myšlenky, že je třeba reformy provádět, ale v tento okamžik nejsem ještě úplně rozhodnut, jakou cestou máme jít dál. Ve vládě máme dva návrhy reformních zákonů (zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům – pozn. red.), procházejí procesem na legislativní radě vlády, ale změnila se spousta věcí. Změnila se vládní většina v Parlamentu, zákony také prošly vlnou kritiky a to, co se kolem reformy děje, přeženeme-li to, připomíná trochu Babylónskou věž. Už řadu let se vrší různé reformní návrhy a ti, kteří o nich hovoří, si už často nerozumějí. Ti, co byli před pěti lety stoupenci reforem, jsou teď jejich kritiky. Mluvíme o konkrétních věcech, které mezitím v reformních zákonech ani nejsou... Je tu obrovské zmatení. Situace není přehledná.
Velmi důležitá mi připadá diferenciace vysokých škol podle cílů, které mají, aby se rozdělily na školy výzkumné, profesní i dalšího typu
ČESKÁ POZICE: Co s tím?
FIALA: Jestliže chceme mít nějakou úspěšnou reformu, musíme jít „ven“. Musíme si znovu přesně popsat, co vlastně chceme. Říci, co je pro koho přijatelné, a pak se rozhodnout, kterým směrem půjdeme. Ani nevylučuji – ale neříkám, že to tak bude –, že třeba užitečnější cesta bude formou novel zákonů. Nejde o konkrétní formu, jde o obsah. Nechci polevit v reformním úsilí, ale musím zvážit, jak postupovat dál. Také se mi nezdá možné přijmout ve vládě byť jen věcné záměry zákonů, o kterých koaliční poslanci říkají, že to není ono. To bychom dospěli pouze k tomu, že bychom tu za dva roky, možná i dříve, zase stáli s prázdnýma rukama a žádná reforma by nebyla hotová.
ČESKÁ POZICE: Jaké změny považujete v reformě terciéru za nejdůležitější?
FIALA: Velmi důležitá mi připadá diferenciace vysokých škol podle cílů, které mají, aby se rozdělily na školy výzkumné, profesní i dalšího typu. Dále je to změna a úprava toho, jak se člověk stává profesorem. Pominul bych takové ty české argumenty, ale řeknu jednu věc: způsob jmenovacího řízení v případě profesorů je v ČR zcela výjimečný, neodpovídá žádnému modelu, který známe ze zahraničí. A to má mimo jiné za následek, že k nám nepůjdou – i kdybychom je byli schopní zaplatit – dobří zahraniční přednášející a vědci, protože pro ně bude tento systém nesrozumitelný a nebudou mít perspektivu. Už jen proto, když mluvíme o kvalitě ve školství, musíme způsob jmenování otevřít.
ČESKÁ POZICE: A další podstatné věci?
FIALA: Za důležitou pokládám změnu akreditačního procesu, posílení institucionální akreditace a přidání prvku hodnocení vysokých škol. A poslední věc, již vidím jako velmi podstatnou, ale v tuto chvíli si nejsem jistý, jak bude realizovatelná, je kontraktové financování vysokých škol. Považoval bych za dobré, kdyby debata o cílech a úkolech, jež jednotlivé školy mají, byla doplněna i rozvahou o tom, jak budou financované s nějakým větším výhledem – třeba tříletým. Ale může se ukázat řada překážek.
ČESKÁ POZICE: Nemrzí vás, že se diskuse o reformě vysokých škol vždy zestruční na školné, respektive na zápisné?
FIALA: Mrzí, ale zároveň to jako politolog plně chápu. Školné nebo zápisné má samozřejmě velký symbolický význam, a když se mění nějaká tradiční věc, vždy to vyvolává velkou pozornost. Ale všichni bychom si měli uvědomit, že to není daň nebo nějaký poplatek pro stát, ale mělo by jít o formu poplatku, který jde okamžitě zpět ke studentům – ve formě lepší výuky na škole.
ČESKÁ POZICE: Zaujalo mě, když jste v České televizi říkal, že by se zápisné dalo stihnout do konce kalendářního roku 2012. Je tedy reálné, že by třeba bylo zavedeno už od druhého semestru běžícího školního roku?
FIALA: Vzhledem k tomu, že zápisné nevyjadřuje náklady na studium a měl by to být nízký administrativní poplatek, je možné, že jej půjde zavést plošně a bez nějakých velkých příprav. Nevidím úplnou nutnost vázat se na akademický rok. Ale teď vážně nejsem schopný stanovit nějaký konkrétní termín, ještě jsem ani nevedl jednání s reprezentací vysokých škol, ale hypoteticky si myslím, že to od druhého semestru možné je.
ČESKÁ POZICE: Pane ministře, jste respektovaná osobnost, profesor, jste ale připraven na eventualitu, že třeba už za rok budou po Brně běhat studenti Masarykovy univerzity a budou volat „Fialu do koše“?
FIALA: Doufal bych, že si vymyslí nějaké vtipnější a důstojnější heslo, pokud by taková situace nastala (smích). Když jsem ministerskou funkci přebíral s tím, že chci dávat věci do pořádku a v reformách pokračovat, pak s něčím takovým musím počítat, ale věřím, že se podobným situacím vyhnu. Že budeme schopní většině studentů vysvětlit, že veškerá opatření děláme proto, aby školy byly lepší, a že pro to získáme i podporu studentů. Ve svých předcházejících funkcích jsem měl to štěstí, že studenti mé reformní kroky v naprosté většině podporovali, takže by je částečně mohli podpořit i nyní.
ČESKÁ POZICE: Aktuálně by se na ministerstvo mohli zlobit i maturanti – kvůli nepovedenému maturitnímu testu z matematiky. Vy jste se jim v televizi dokonce omluvil. Bylo to jen gesto slušnosti, nebo věc vnímáte jako velký problém a obecně špatný vzkaz, jak je maturita nastavena?
FIALA: Obojí. Považuji to za slušné. Pokud stát udělá chybu, nemá okolo toho moc chodit a má říci: promiňte. Lze slíbit i to, že studenti poškozeni chybou nebudou, což také zajistíme. Sám si dovedu dost dobře představit, jaké je dělat maturitu. Rozumím tomu, mám své děti na střední škole. Považuji proto za nešťastné, že je mladý člověk vystaven stresové situaci, která je naprosto neadekvátní a zbytečná. A to, myslím, stojí za omluvu.
ČESKÁ POZICE: Maturita je podle vás důležitá ve třech rovinách: aby stanovila nejnižší laťku znalostí, srovnání škol a také aby byla použitelná k přijímacím zkouškám na vysokou školu. Lze to docílit během krátkého období, jež máte zajištěno?
FIALA: Dva poslední cíle spolu souvisejí. Srovnávání může nastat jen tehdy, když bude většina studentů skládat vyšší úroveň maturitní zkoušky. A vyšší úroveň budou skládat studenti jen tehdy, pokud bude nutná pro vstup na vysokou školu. Je důležité jednat s vysokými školami, aby maturitu začaly víc využívat. Uvažovali jsme, co ještě udělat, aby byla pro přijímání na vysoké školy použitelná. Pokud vím, kontakty už intenzivně probíhají. Ale máte pravdu, že toho nelze dosáhnout v krátké době. O to víc jsem z té chyby nešťastný, protože potřebujeme, aby se maturita těšila důvěře, nejprve alespoň důvěře pedagogů. Pakliže toho nedosáhneme, nebude to účinkovat a fungovat.
ČESKÁ POZICE: Chystáte nějaké změny v CERMATu?
FIALA: Musíme nejprve vyhodnotit všechny zkušenosti, které z maturit během dvou let máme, a teprve pak můžeme uvažovat o nějakých změnách. Maturita je složitý proces. Pokud bychom do systému dělali nějaké zásahy, musíme být velmi opatrní a musí to být pečlivě promyšlené, jinak by to mohlo celé věci jen uškodit.
ČESKÁ POZICE: Vy sám jste příslušníkem té pravé elity, akademikem. Vnímáte riziko, že když se vám nepodaří v politice uspět, nebude se třeba už nikdo další z akademického prostředí politiky chtít zúčastnit?
FIALA: Budu se snažit odvést svoji práci co nejlépe. Tak, abych měl pocit, že jsem do toho dal všechno a že jsem udělal vše, co se dalo udělat. A to je celé. To nemůže nijak ovlivňovat rozhodnutí dalších lidí, kteří by snad chtěli vstupovat, nebo nevstupovat do politiky. Je třeba oslovovat lidi, kteří mají zkušenosti i kompetence a nějakým způsobem uspěli ve svých oborech, aby také zlepšili kvalitu české politiky. A doufám, že zrovna já nebudu tím, na kom by se ukázalo, že to dělat nemají (smích).
ČESKÁ POZICE: Ve vaší knize Politika, jaká nemá být, jste formuloval desatero, čeho se v politice vyvarovat. Budete se je snažit dodržovat?
FIALA: Jsou nějaké ideály, maxima, které člověk sobě staví, a pak se jim musí snažit dostát i v každodenním životě. Pohybuji se v jisté politické a sociální situaci, mám nějaké možnosti, ale pokud bych měl odpovědět na otázku, jestli se budu snažit těmito principy řídit, pak určitě ano. Jestli to skutečně půjde, je ovšem otázka jiná.
