V Evropě bude ekonomická krize a pak válka, říká se poslední dobou mezi syrskými uprchlíky v řeckých táborech. Někteří z nich proto vážně uvažují o návratu domů, kde je podle nich perspektiva přece jen lepší. Skutečně nám něco takového hrozí? Zkusme předpovědět, co se asi na našem kontinentě a v Česku může v budoucnu dít. Je to poměrně ošemetné, ostatně, některá média před takovými pokusy nahlédnout do budoucnosti varují: „Nikdo neví, jaký kurz koronavirus nabere a jaký to bude mít dlouhodobý efekt na lokální ekonomiku,“ píše portál Politico.eu.
Podobná událost ve světě nikdy nebyla, proto se nelze se opřít o žádný známý model, nanejvýš o zkušenosti z lokálních pandemií těsně po druhé světové válce a v prvních letech komunistického režimu, v paměti jsou i ekonomické krize dob minulých. Jaká jsou některá fakta a kvalifikované odhady? Vědci pracující pro britskou vládu očekávají, že opatření proti nákaze budou trvat rok. Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly ještě déle a za hranice se nepodíváme až dva roky. Čeká nás i propad domácí ekonomiky, dle společnosti Deloitte deset procent.
Bezprecedentní situace
Evropská unie na začátku krize zaspala a v nejpostiženějších zemích ji zastínily humanitární aktivity Číny, Ruska a Kuby. Tyto země se z kolapsu snaží vytěžit co nejvíc. „Evropská komise přinejmenším dočasně rezignovala na oddanost pravidlům. V minulosti vždy trvala na tom, že každý evropský čin musí ctít pravidla. Dnes se tyto principy určují podle toho, co se děje,“ píše Politico.eu. V praxi některé evropské země začaly bez koordinace zavírat hranice, zadržovat, a dokonce si krást zdravotnický materiál.
Čelíme bezprecedentní situaci, protože natolik razantní propad HDP naše země zaznamenala v dějinách jen dvakrát – pod 20 procent klesl v průběhu velké hospodářské krize začátkem třicátých let 20. století, zhruba desetiprocentní byl při transformaci ekonomiky začátkem devadesátých let. To však celá společnost těžila z euforie pádu komunismu. Jak to přijme dnes, je otázkou. |
Tyto věci se mění. Německo, samo velmi postižené, nabízí pomoc ještě postiženější Itálii a Španělsku a na bruselské úrovni se uvažuje o zákazu vyhlašovat restrikce na zdravotnický materiál a zřizuje se fond na bezprostřední pomoc postiženým zemím. To vše naznačuje slibnou cestu, ale zřejmě zůstanou černé ovce, jako je Maďarsko, jež na společný zájem brát ohledy nebudou, a tamní režimy zneužijí krizi ve svůj prospěch.
Znepokojuje pasivita Američanů, kteří jako by rezignovali na roli garanta bezpečnosti v Evropě i ve světě. Prezident Donald Trump řeší především domácí problémy, dění ani závazky za hranicemi ho nezajímají. Američané například omezí zapojení do manévrů Defender Europe 2020 v květnu a červnu, jež měly být s 37 tisíci vojáky největší za uplynulých 25 let. „Zdravotnická ochrana našich i spojeneckých sil je naší prioritou,“ argumentuje Pentagon.
Čelíme bezprecedentní situaci, protože natolik razantní propad HDP naše země zaznamenala v dějinách jen dvakrát – pod 20 procent klesl v průběhu velké hospodářské krize začátkem třicátých let 20. století, zhruba desetiprocentní byl při transformaci ekonomiky začátkem devadesátých let. To však celá společnost těžila z euforie pádu komunismu. Jak to přijme dnes, je otázkou. Ani 20procentní nezaměstnanost neznáme. Zvyklé je na ni věčně kolabující Řecko, do roku 2012 byla ve Španělsku a v roce 2010 i v Litvě. Česko mělo nejvíc 8,8 procenta v roce 2000.
Měsíce až roky
Načrtněme tři hlavní scénáře vývoje. Varianta A – optimistická. Bude to trvat měsíc, možná o něco déle, všichni se vzpamatují a věci se postupně budou vracet do starých kolejí. Průmysl se vrátí k výrobě, automobilky a další provozy se opět otevřou. Obnoví se evropská solidarita a EU masivně pomůže nejvíce postiženým zemím, zejména Itálii a Španělsku. Země visegrádské čtyřky budou držet zavřené hranice nepřiměřeně dlouho a využijí krize k mírnému posílení autoritářství, nicméně naštěstí i ony budou muset při oponování vůči zbytku EU držet své postoje v rozumných mezích.
I v této nejoptimističtější variantě se zřejmě dočkáme okleštění svobod v rámci prevence proti mimořádným situacím. Konkrétně trasování mobilů, jež z důvodů lepší kontroly pandemie zavádějí některé vlády, a hned v závěsu sledování internetu a sociálních sítí, které zase má předejít šíření dezinformací. Společnost na čas sice zchudne, ale díky značnému potenciálu ekonomiky EU se rychle vzpamatuje. Evropská solidarita pomůže chudší části EU a díky ní bude možné přijmout nové členy. Tato varianta je v jistých obměnách velmi pravděpodobná.
Evropa bude řešit důsledky pandemie měsíce až roky. Výroba v řadě provozů zůstane zavřená a další budou přibývat, protože některá odvětví (například letectví) půjdou kvůli omezení pohybu prudce dolů. Západ Evropy nakonec omezení uvolní, některé země, například V4, však na nich navzdory výhradám Bruselu budou trvat. |
Možná jen o něco méně šancí má varianta B coby střední cesta. Evropa bude řešit důsledky pandemie měsíce až roky. Výroba v řadě provozů zůstane zavřená a další budou přibývat, protože některá odvětví (například letectví) půjdou kvůli omezení pohybu prudce dolů. Západ Evropy nakonec omezení uvolní, některé země, například V4, však na nich navzdory výhradám Bruselu budou trvat.
To povede k dalším rozporům v EU, jež bude trpět nedostatkem vůle a solidarity pomoci postiženým a ukáže se nefunkční. Buď skončí úplně, nebo přetrvá v symbolické formě jako Společenství nezávislých států po rozpadu Sovětského svazu, případně se rozdělí na staré jádro, V4 a zbytek. Naopak se probere prezident Trump a Evropu do jisté míry zachrání NATO. To ale nemluví členům do vnitřních záležitostí, a tak v zemích V4 dostane autoritářství volný průchod. Pro Česko to bude znamenat, že vláda Andreje Babiše navzdory slibům přitvrdí – či moc převezme ještě někdo horší.
„Ze zdravotních důvodů“ třeba ponechá v platnosti zákaz shromažďování, ovládne veřejnoprávní a další média a pročistí neziskovou sféru. Tato varianta definitivně pohřbí schengenský prostor. Volný pohyb přes hranice se zřejmě pro mnoho lidí i kvůli různým politickým propagandám stane hlavním viníkem pandemie. Na hranice se nejspíš vrátí pohraniční stráž a celnice, svoboda cestování však nakonec zůstane i z ekonomických důvodů zachovaná.
Čínské šíření vlivu
Nejméně pravděpodobná je „katastrofická“ varianta C, jež předpokládá stejný vývoj jako varianta B, jen s tím rozdílem, že situaci nezachrání ani NATO a budeme vystaveni napospas autoritářství a vlivu mocností Ruska, Číny, Německa či USA. Největším rizikem pro Evropu i Česko bude nastolení určité formy autoritářství v Německu a návrat sentimentů minulosti.
Pokud někdo na koronaviru vydělal, pak je to Čína, která těží ze své pozice dominantního výrobce roušek a zdravotnického materiálu, čímž šíří svůj politický vliv. Má ambici stát se stejnou mocností, jako jsou USA, a činí to přes přátelské režimy a politiky. |
Rusko je na druhém místě, rádo zasahuje do situace v momentě, kdy vycítí šanci, jako tomu bylo s vysláním zdravotnického týmu do Itálie. V případě oslabení a ztráty záruk by se Moskva zřejmě nerozpakovala anektovat Pobaltí či nastolit k ní přátelské režimy ve východní a střední Evropě, sama ale možná bude pandemií také oslabená.
Pokud někdo na koronaviru vydělal, pak je to Čína, která těží ze své pozice dominantního výrobce roušek a zdravotnického materiálu, čímž šíří svůj politický vliv. Má ambici stát se stejnou mocností, jako jsou USA, a činí to přes přátelské režimy a politiky– jeden z nich nyní sedí i na Pražském hradě. Nebezpečí z nekritického obdivu k metodám komunistické říše středu (přece si razantně poradili s pandemií!) je mezi veřejností až příliš reálné.
