130 let
Mýtná brána.

Mýtná brána. | foto: Lidové noviny

Po roce 2019 se mýto rozšíří. Možná i na „okresky“

  •   9:41
Úseky silnic první a druhé třídy, které slouží jako objízdné trasy, by mohly být zpoplatněny i pro nákladní auta. Dohodly se na tom koaliční strany, které jednají, jak bude stát pokračovat s mýtem po roce 2019, kdy skončí smlouva s firmou Kapsch. Ve hře také je, zda budou dominovat mýtné brány, nebo se o výběr mýta postará satelit.

V noci v chalupách řinčí hrnky, ráno kontrolují obyvatelé Příšovic na Turnovsku praskliny na stěnách. Otřesy způsobují kamiony, které si přes tamní silnici razí cestu, aby se vyhnuly mýtu na dálnici D10. Problematické úseky silnic první a druhé třídy, které slouží jako objízdné trasy, by po roce 2019 mohly být také zpoplatněny pro nákladní auta. Motivace pro řidiče, kteří chtějí průjezdem obcemi ušetřit, by se tak snížila.

Dohodly se na tom koaliční strany, které jednají o tom, jak bude stát pokračovat s mýtem po roce 2019, kdy skončí smlouva s nynějším výběrčím poplatku firmou Kapsch. „Shodli jsme se na tom, že rozšíření by se mělo týkat 800 až 3000 kilometrů silnic nižších tříd, tedy první, potažmo druhé,“ řekl LN Jan Kasal, který v jednání zastupuje KDU-ČSL.

Neutrální soutěž

Silnic druhé třídy by bylo zpoplatněných v součtu méně. Šlo by o ty, které trpí objížděním nejvíc, a pak o ty, které jsou technologicky srovnatelné se silnicemi první třídy. Všechny by pak kraje musely převést na stát. S návrhem na zpoplatnění dalších stovek kilometrů půjde ministerstvo dopravy na vládu.

Koalice ČSSD, ANO a lidovců se již dříve shodla, že ministerstvo dopravy má na mýto vypsat technologicky neutrální soutěž. Nebude tedy poptávat primárně ani mikrovlnný, ani satelitní systém.

Do konce roku by pak měla být hotová analýza společnosti Deloitte, která státu s mýtem radí. Ta by měla určit, kolik kilometrů by Česko mělo zpoplatnit, aby se to ekonomicky vyplatilo. Číslo by pak mohlo napovědět ještě jednu věc. Zda budou Česku i po roce 2019 dominovat mýtné brány jako dosud, nebo by se o výběr mýta mohl postarat satelit.

Koalice ČSSD, ANO a lidovců se již dříve shodla, že ministerstvo dopravy má na mýto vypsat technologicky neutrální soutěž. Nebude tedy poptávat primárně ani mikrovlnný, ani satelitní systém. „Jsem rád, že jsme se dohodli a že to nebude opřené jen o politické, ale i odborné rozhodnutí, které zohlední ekonomickou výhodnost,“ pochvaluje si dohodu ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).

„Pořád platí, že se bude vypisovat technologicky neutrální soutěž, zároveň je ale jasné, že když se mýto rozšíří na spodní hranici, tedy okolo 800 kilometrů, mikrovlnná technologie to ještě bude schopná obsáhnout. Pokud se to bude blížit 1500 nebo 2000 dalších kilometrů, bude třeba využít hybridní systém kombinace mýtných bran a satelitu,“ řekl LN Jan Kasal.

ČSSD versus ANO

Osazení mýtných bran na větší počet kilometrů silnic by totiž bylo příliš drahé, ale i zdlouhavé, především kvůli stavebním povolením. To by mohlo mluvit pro satelit. V případě, že by ale stát chtěl přejít na jiný systém, přišla by vniveč osmimiliardová investice do nynějšího mýtného systému. „Kterákoli varianta zpoplatnění nad tisíc kilometrů je podle nás záruka, že výběrové řízení nepůjde na ruku společnosti Kapsch. A také záruka, že bude vypsaná technologicky neutrální soutěž,“ říká k výsledku jednání expert sociálních demokratů na dopravu Jan Birke.

Podle ČSSD by mýto nemělo jen vydělávat, ale mít i regulační funkci. Chce proto zpoplatnit i silnice druhé třídy, přes které si často razí cestu kamiony. Naopak ANO míní, že mýto by mělo mít především ekonomický přínos.

Důvod, proč ministerstvo pošle vládě návrh, který počítá s tak širokým rozmezím, je rozdílný názor sociálních demokratů a hnutí ANO. Podle ČSSD by mýto nemělo jen vydělávat, ale mít i regulační funkci. Chce proto zpoplatnit i silnice druhé třídy, přes které si často razí cestu kamiony. Naopak ANO míní, že mýto by mělo mít především ekonomický přínos.

Ministr dopravy Ťok navíc argumentuje tím, že obce už teď mají možnost kamiony na svém území regulovat dopravní značkou. To pomohlo třeba obci Loštice v Olomouckém kraji. Naopak zmíněné Příšovice na Turnovsku se touto cestou zatím nevydaly. Potíž je, že v momentě, kdy by zákaz zavedli, uškodili by okolním obcím. Problém by se jen přesunul. Podle starosty Františka Drbohlava by jim pomohlo právě zavedení mýta: „Kdyby se platilo i na dvojce, kamiony by neměly důvod přes ni jezdit. Zdá se mi to jako logické a systémové řešení.“

Jak mýto vydělává

rok; náklady; výběr (miliardy korun)

  • 2008: 1,371; 6,144
  • 2009: 1,156; 5,543
  • 2010: 1,817; 6,574
  • 2011: 1,832; 8,126
  • 2012: 1,851; 8,680
  • 2013: 1,882; 8,554
  • 2014: 1,987; 8,714
  • 2015: 1,959; 9,732

Zdroj: MYTOCZ

Autor: Eliška Nová
  • Vybrali jsme pro Vás