Už je to zhruba rok od chvíle, kdy Lidové noviny poprvé informovaly o bleskové a tajně naplánované policejní reorganizaci. V jejím důsledku loni v srpnu došlo ke spojení protikorupční a protimafiánské policie. Policejní prezidium a ministerstvo vnitra argumentovaly, že po této změně bude policie lépe a efektivněji pracovat. Před pár dny vypuklo rozsáhlé zatýkání podnikatelů a bývalých i současných policistů, které však potvrdilo podezření, že policejní reforma a sloučení elitních útvarů nevedlo k posílení důvěry a celkovému uklidnění dlouhodobě napjaté situaci v rámci policejních sborů.
Zásah olomouckého vrchního státního zastupitelství v Brně byl dalším případem, který nemůže řešit nově vzniklá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), jež nahradila protikorupční a protimafiánskou jednotku. Proč? Jednoduše z toho důvodu, že by musela šetřit sama ve svých řadách. Ještě více zarážející je, že kauzu nešetří ani Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která byla zřízena, aby řešila kriminalitu v policii. Jenže ani k této instituci vrchní státní zástupci v Praze a Olomouci nechovají zrovna důvěru. Situace má bizarní rozuzlení. Když mají žalobci na stole citlivý případ, z obavy, aby v rámci NCOZ nehrozil únik informací k nepříslušným policejním nadřízeným, přidělují vyšetřování korupčních kauz raději Národní protidrogové centrále. Případně si státní zástupce najde „ostrůvek“ několika jednotlivých policistů v rámci NCOZ, jimž na základě historických zkušeností věří – tak jako v případě aktuální dotační kauzy kolem šéfa fotbalové asociace Miroslava Pelty a bývalé náměstkyně na ministerstvu školství. To vše k nelibosti policejního vedení, před kterým detektivové a pražské vrchní státní zastupitelství nedávný zásah ututlali.
Kauza jako „Brno“
Olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan zhruba před dvěma týdny rozjel rozsáhlou operaci, v níž vyšetřovatelé zadrželi na 20 osob, z nichž sedm zamířilo do vazby. Figurují mezi nimi podnikatelé, bývalí i aktivní policisté, kteří měli vynášet data z policejních spisů. Podle informací LN jde v případu mimo jiné i o uplácení. Mezi podezřelými jsou tři kriminalisté z nového super útvaru NCOZ. Aby tedy nebyla tato jednotka podjatá, vyšetřování muselo spadnout na jiný útvar. Ištvan ukázal na „protidrogovku“, v jejímž rámci působí tým vyšetřující jinou citlivou kauzu – Berettu.
Kvůli policejní reorganizaci Šlachta od policie odešel. Protimafiánský útvar zanikl, a tak žalobce Ištvan musel hledat nový tým, který vyšetřování povede. |
Na začátku „brněnského“ pátrání, v němž uvízl například majitel investiční skupiny DRFG a dnes již bývalý člen hnutí ANO David Rusňák, expolicista a vlastník bezpečnostní agentury Michal Ratajský či vlivný byznysmen Saman El-Talabani, stál na přelomu let 2015 a 2016 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) vedený Robertem Šlachtou. Kvůli policejní reorganizaci však Šlachta od policie odešel a zakotvil u Celní správy. Protimafiánský útvar zanikl, a tak žalobce Ištvan musel hledat nový tým, který vyšetřování povede.
Kde je GIBS?
Před podobným rozhodnutím před rokem stála i šéfka Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová, jejíž úřad dozoruje kauzu Beretta. Tento případ značně připomíná brněnskou kauzu. Jde v ní rovněž o vynášení informací z policejních spisů a figurují v ní bývalí a aktivní policisté – v případě Beretty dokonce i státní zástupkyně Dagmar Máchová. Ani tento případ, který loni v květnu spustila Bradáčová s Šlachtovým protimafiánským útvarem, nemůže NCOZ vyšetřovat.
Centrála by totiž takzvaně vrtala do vlastního kolena – jedním z obviněných je někdejší vysoce postavený důstojník protikorupční policie Radek Holub. Reorganizací policie přešla protikorupční jednotka pod národní centrálu, která kvůli tomu nemůže Berettu šetřit. To má na starosti opět Národní protidrogová centrála. Obě kauzy patří k těm politicky nejožehavějším – v Berettě se vyšetřuje například vytváření kompromitujících materiálů na advokáty zastupující České dráhy ve sporu se Škodou Transportation, v brněnské aféře je zase mezi podezřelými bývalý člen hnutí ANO Rusňák, jehož tchyní byla náměstkyně odstoupivšího ministra financí Andreje Babiše.
V bezpečnostní komunitě koluje ironická spekulace. Pokud bude přibývat kauz, které bude mít na starosti protidrogová centrála, je možné, že policejní prezidium navrhne reorganizaci Národní protidrogové centrály. |
Jak to, že Berettu či brněnský příběh nevyšetřuje GIBS, jejímž úkolem je odhalovat kriminalitu v řadách policie? Možná proto, že šéf generální inspekce Michal Murín byl podle informací serveru iRozhlas.cz letos v únoru u výslechu kvůli svým kontaktům se soukromým detektivem Igorem Gáboríkem – obviněným v kauze Beretta. Politicky citlivou kauzou je i olomoucký případ Vidkun, v němž jsou vedle exhejtmana ČSSD Jiřího Rozbořila obvinění i dva vysoce postavení policisté. Ani tuto kauzu GIBS nevyšetřuje. Vrchní žalobce Ištvan v roce 2015 případ raději svěřil detektivům od Šlachty.
V současnosti tak k pilotním případům GIBS patří vyšetřování Šlachty. Inspektoři zkoumají, zda někdejší velitel ÚOOZ odjezdem z policejního prezidia po své loňské rezignaci nezneužil služební vůz.
V bezpečnostní komunitě už koluje ironická spekulace. Pokud bude přibývat kauz, které bude mít na starosti protidrogová centrála, je možné, že policejní prezidium v rámci zvýšení efektivity policejní činnosti navrhne i reorganizaci Národní protidrogové centrály.
