130 let

| foto: © ČTK, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Pomohly ministru Šmerdovi z křesla mýtné brány?

Slovensko-cest
  •   7:46

Budoucnost mýta v České republice bude zřejmě jedním z největších „dealů“ nového ministra dopravy, potažmo Věcí veřejných.

Příběh rezignace ministra dopravy Radka Šmerdy má dle informací ČESKÉ POZICE i jiné než ryze politické pozadí. Jednou z příčin neshod, které nastaly mezi Věcmi veřejnými (VV) a ministrem, mohlo být mýtné.

Šmerda se zřejmě chystal rozšířit výběr mýta prostřednictvím mikrovln i na silnice první třídy bez otevřeného tendruJak tvrdí naše důvěryhodné zdroje, Šmerda se chystal rozšířit výběr mýta prostřednictvím bran s mikrovlnnou technologií i na silnice první třídy bez otevřeného tendru. To znamená prohloubit spolupráci státu se společností Kapsch, která tuto technologii již v České republice provozuje, a technologicky i cenově zakonzervovat současnou situaci až do roku 2025, a nikoliv 2016 dle nynějšího rozsahu zakázky. Zároveň by to znamenalo, že silnice druhé a třetí třídy zůstanou nezpoplatněny.

Zřejmě nikoli náhodou ve středu prosákla do Lidových novin informace z ministerstva dopravy, že „velkolepé plány exministra dopravy Víta Bárty na zpoplatnění silnic nižších tříd pravděpodobně vezmou za své“. „Ministerstvo nyní připravuje variantu za méně peněz udělat co největší profit. Zatím vychází jako nejlevnější varianta rozšíření stávajícího systému mýtných bran,“ uvedl pro LN zdroj z ministerstva. Šmerda potvrdil, že není příznivcem rozšíření mýta i na silnice druhé a třetí třídy: „Propočítáváme ekonomické možnosti jednotlivých variant. Ekonomika rozšíření na silnice nižších tříd ale zatím vychází naprosto nesmyslně.“

Brány jako levnější řešení?

Signál o tom, že by se nemusel vůbec vypisovat tendr, vyslal ve středečních LN mluvčí resortu dopravy Jakub Ptačinský. Naznačil sice možnost uspořádat tendr, když uvedl, že „systém nebudeme vybírat podle technologie, ale podle toho, která firma nabídne nejvýhodnější cenu“. Jenže o tom, jaký rozsah silnic bude zpoplatněn, má rozhodnout vláda a Ptačinský k tomu poznamenal, že pokud by kývla jen na zpoplatnění silnic první třídy, bylo by výhodnější pouze rozšířit současný systém mýtných bran.

Místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová tentýž den prohlásila: „Pan Šmerda nedodržuje některé programové priority VV v oblasti dopravy, například zavedení mýtného i na silnicích nižší kategorie, které jsou velmi zatěžovány průjezdy kamionů. Na jeho odchodu trváme.“

Jako na houpačce

Preference VV stran mýtného ale nebyly vždy stejné. Zajímavé je, že ještě koncem loňského roku byla zřejmě priorita tehdejšího ministra dopravy Víta Bárty podobná kritizované úvaze Radka Šmerdy. Tedy rozšíření mýta jen na silnice první třídy; navíc prý Bárta stál blízko dohodě právě s Kapschem, že dostane zakázku bez otevřeného tendru.

V prosinci, kdy Česká televize odvysílala reportáž o výše zmíněném Bártově záměru, kolovala mezi politiky zajímavá analýza. Porovnávala dvě z nabídek předložených ministerstvu dopravy. Návrh Kapsche počítal s tím, že zpoplatnění asi 2500 kilometrů vybraných silnic první třídy vynese státu do roku 2016 celkem 14,605 miliardy korun. Kdežto SkyToll, jenž provozuje satelitní mýtné na Slovensku, přišel s cifrou 36,4 miliardy při pokrytí všech silnic první třídy, tedy celkem za 9000 kilometrů. Po zveřejnění informace, že se chystá podepsat smlouvu se společností Kapsch, Bárta od záměru couvl.

Podrobnosti si přečtěte v článku Horké vánoce s mýtným. Přijde stát o 22 miliard?

V květnu, tedy zhruba měsíc poté, co Bárta z čela ministerstva dopravy odešel, se údajně chystal tendr na výběr mýta na komunikacích nejen prvních, ale i nižších tříd. Ve veřejné zakázce, která měla být otevřená všem technologiím, se dle informací ČESKÉ POZICE mělo rozhodnout i o tom, jakým způsobem se bude vybírat mýto po roce 2016, kdy vyprší nynější smlouva s firmou Kapsch. V té době začala sílit kampaň, že rozšíření mýta na silnice druhé a třetí třídy se nevyplatí.

Podrobnosti si přečtěte v článku Mystifikace před tendrem na mýtné.

Ze zahraničí jsou však k dispozici poněkud jiné pohledy. Například Francie letos v lednu přiklepla zavedení satelitního mýta na 15 tisících kilometrech regionálních silnic konsorciu vedenému společností Autostrade. Její nabídka vychází při přepočtu na zpoplatněný kilometr osmkrát levněji než současný mikrovlnný systém Kapsche u nás.

Hlavně nerozšiřovat mýtné „z ruky“

Co přimělo Šmerdu vrátit se k myšlence rozšíření mýtného pouze na silnice první třídy, navíc prostřednictvím mýtných bran s mikrovlnnou technologií, nevíme. Nicméně tato strategie hrozila malérem.

Kdyby vláda skutečně schválila rozšíření mýta jen na silnice první třídy, mohl Šmerda vypsat otevřené výběrové řízení bez ohledu na použité technologie. Ale z výše uvedeného vyjádření exministra i jeho mluvčího vyplývá, že by preferoval vypsat zakázku prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Podpis smlouvy byl zcela v jeho kompetenci a nemusela by projít schvalováním ani ve vládě. Jenže to celé zavánělo průšvihem.

Kdyby stát neumožnil soutěžit v novém tendru na rozšíření mýta i společnostem nabízejícím satelitní technologii, popřel by svou téměř miliardovou investici do hybridního rozhraníRizika výše popsaného postupu naznačuje interní dokument, který pro ministerstvo dopravy zpracovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) již v prosinci loňského roku a který má ČESKÁ POZICE k dispozici. Vyplývá z něj, že pokud by bylo mýtné rozšířeno, neexistují pro obejití standardního tendru a přidělení zpoplatnění silnic nižších tříd společnosti Kapsch takzvaně z ruky jako jedinému možnému dodavateli zákonem stanovené důvody.

Rozšíření výběru mýta není totiž součástí již zadané veřejné zakázky firmě Kapsch, navíc je dnes situace jiná než v roce 2007, kdy se obdobným způsobem rozšiřovalo plnění Kapsche pro nově budované úseky dálnic a rychlostních silnic. „Zatímco tehdy bylo možné konstatovat, že další rozšíření mýtného systému při využití stávající centrální části mýtného systému musí být realizováno DSCR technologií, a tedy i mýtnými branami, v současné době takové tvrzení již možné není,“ stojí v dokumentu ŘSD.

V mezidobí totiž stát investoval do vývoje speciálního rozhraní, které umožňuje centrálnímu systému přijímat data i z nezávislého hybridního či satelitního subsystému. Utratil za něj již téměř miliardu korun a Kapsch za jeho testování inkasoval 300 milionů. Tím, že by stát neumožnil soutěžit v novém tendru na rozšíření mýta i společnostem nabízejícím satelitní technologii, by tuto investici zcela popřel.

Kapsch jako jistý vítěz

ŘSD v dokumentu upozorňuje, že v případě zadání zakázky společnosti Kapsch bez otevřeného výběrového řízení by ji mohl zneplatnit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Pokud by tedy proti tomuto postupu vznesli námitky poskytovatelé jiných technologií, což se dá předpokládat. „Takřka s jistotou lze konstatovat, že výrok ÚOHS by byl obdobný jako v případě dotazu Ministerstva dopravy ČR ohledně záměru zavést časové zpoplatnění osobních vozidel prostřednictvím elektronických vinět od téhož dodavatele (společnosti Kapsch – pozn. red.).“ Dle onoho výroku ÚOHS „zadavatel nesmí předem limitovat technologii, kterou pro realizaci veřejné zakázky chce, nýbrž má stanovit pouze nediskriminační technické parametry, na které by mohly podat nabídku subjekty s různými technologiemi“.

Pokud by antimonopolní úřad uznal případné námitky na nezákonné použití jednacího řízení bez uveřejnění, což je dle tvrzení ŘSD v analýze „takřka jisté“, může takto uzavřený kontrakt prohlásit od počátku za neplatný. „Firma Kapsch by se v takovém případě zcela jistě formou mezinárodních arbitráží domáhala náhrady zmařených investic a vyrovnání ušlých zisků, a to s vysokou mírou pravděpodobnosti úspěchu, neboť problém byl na straně státu (nezákonně zadaná veřejná zakázka).“

Řešit další rozvoj elektronického výběru mýta v Česku bez transparentního výběrového řízení se nezdá například společnosti SkyToll. „Zpoplatnění silnic první třídy využitím mikrovlnného systému, které v Lidových novinách zmínil mluvčí ministerstva dopravy, považujeme z technologického hlediska jednoznančně za nevhodné,“ uvedl pro ČESKOU POZICI manažer komunikace SkyTollu Anton Bódis. V tuto chvíli dle něj firma žádné právní kroky nezvažuje.

Unikátní hybrid

Budoucnost mýta v České republice bude zřejmě jedním z největších „dealů“ nového ministra dopravy, potažmo Věcí veřejných. Uvidíme, jak si v ostrém souboji „mikrovlnařů“ a „sateliťáků“ povede. Určitě by neměl opomenout ani unikátní záměr, který Česká republika již v minulosti prezentovala na půdě Evropské komise: ke zpoplatnění silnic nižších tříd použít satelitní technologii využívající infrastrukturu již provozovaného mikrovlnného systému s mýtnými bránami. Kroky k prosazování „hybridu“ totiž vedly tak daleko, že na jejich základě vydal Evropský parlament směrnici upravující postup členských států při zavádění mýtných systémů. Tu již podepsal někdejší ministr dopravy Gustáv Slamečka.

A to jsme nezmínili další „drobné“ problémy, které by osazování komunikací nižších tříd mýtnými bránami provázely. ŘSD mezi nimi ve svém dokumentu mimo jiné uvádí:

  • Nalezení vhodných míst – kvůli křížením a četnosti začátků a konců obcí (v nich se mýto neplatí) by bylo na některých místech nutné budovat brány i ve vzdálenosti menší než dva kilometry. Brány musejí stát na rovném úseku s volným profilem v řádu sta metrů na obě strany.
  • Po významné části komunikací nižších tříd se na rozdíl od dálnic přepravují nadměrné náklady – mnoho bran by tedy muselo být ve speciálním provedení.
  • Ohrožení bezpečnosti silničního provozu, kdy na jedné straně omezujeme billboardy u komunikací, na straně druhé bychom podél silnic stavěly brány.
  • V případě, že se na některém úseku ukáže výběr mýta jako neefektivní, nelze postavení bran snadno konfigurovat.

Navíc je tu také další významný rozdíl oproti dálnicím. U komunikací nižších tříd by totiž budování bran brzdila potřeba získat stavební povolení. Jak již koncem roku napsal hejtman Středočeského kraje David Rath tehdejšímu ministru dopravy Bártovi: „Ať zapomenou, že by nám tu někdo na pozemcích stavěl mýtné brány.“ A co teprve komplikovaná jednání s případnými soukromými vlastníky – kolika paní Havránkových, jež by brzdily výstavbu podobně jako pole známé farmářky pokračování dálnice D11, bychom se asi dočkali?

Autor: David Kasl
  • Vybrali jsme pro Vás