V souvislosti s českou metanolovou aférou se naskýtá otázka, jakou formou je výroba, úprava a distribuce lihu regulována v jiných evropských zemích. Vedle států, kde je tento proces včetně prodeje veškerého alkoholu plně v rukou státu (například Švédsko), sice není ve většině zemí alkohol podřízen prohibici, vlády však přísně kontrolují veškeré části procesu výroby, úpravy, distribuce a prodeje. Stejně tak podrobují přísným pravidlům všechny subjekty, které s alkoholem zacházejí.
V sousedním Německu existuje od roku 1919 zákon o státním lihovém monopolu iniciovaný císařem Wilhelmem II. Od svého prvopočátku má za cíl prosadit státní monopol výroby lihu v Německu, zejména za účelem ochrany obyvatelstva před nebezpečím nekontrolované produkce a s cílem zajistit výběr daně z lihu. Pro výkon obsahu zákona byla v roce 1922 založena Říšská monopolní správa, kterou v roce 1951 nahradila dodnes existující Spolková monopolní správa pro líh (BfB).
Tato instituce má za úkol iniciovat veškeré relevantní zákony, nařízení a prováděcí směrnice a kontrolovat jejich striktní dodržování na celém území Německa. Je podřízena ministerstvu financí. Právním základem současného lihového monopolu je zákon, který definuje jeho správu, výrobu a čištění lihu, dělení palíren, práva na výrobu, dozor, použití lihu a jeho distribuci, cenovou tvorbu i zdanění.
Vyčistit, upravit, zhodnotit
Líh se v Německu vyrábí výhradně v registrovaných palírnách, které se dělí na monopolní a vlastní palírny. Monopolní palírny jsou přímo ve vlastnictví BfB a líh se v nich produkuje z buničiny, karbidu vápníku a jiných surovin. V současné době BfB vlastní a spravuje 11 takovýchto zařízení.
Důležitější roli pří výrobě lihu, a to jak s ohledem na počet, tak produkované množství, hraje zhruba 28 tisíc vlastních palíren, které jsou v majetku družstev, jednotlivců nebo firem.
Vlastní palírny se dále člení na:
- zemědělské, které vyrábějí líh z brambor a obilí; v současné době existuje zhruba 700 těchto palíren;
- ovocné – výroba lihu z ovoce, bobulí, vína, vinných kvasnic, moštu a kořenů; aktuální počet je osm;
- živnostenské, s výrobou lihu z kvasnic, popřípadě z jiných surovin.
Vedle toho smí vyrábět líh i více než 400 tisíc majitelů surovin (vlastníci sadů, zahrad a podobně), avšak pouze ve výše uvedených palírnách s maximální produkcí 50 litrů za rok.
Spolková monopolní správa má ze zákona povinnost za pevně stanovenou cenu převzít líh vyrobený v palírnách, vyčistit ho, upravit a zhodnotit BfB má ze zákona povinnost za pevně stanovenou cenu převzít líh vyrobený v palírnách, vyčistit ho, upravit a zhodnotit (zvýšit obsah čistého alkoholu na 96, respektive na 99 procent). Vzniká tím takzvaný „neutrální alkohol“, jehož kvalita a vlastnosti odpovídají veškerým zdravotním a potravinářským předpisům. Alkohol v této podobě pak BfB prodává výrobcům různých koncových produktů, jako jsou destiláty, léčiva a kosmetické výrobky.
Pro čištění, úpravu a zhodnocení lihu má BfB k dispozici tři vlastní čistící závody a čtyři sklady. Kontrola kvality, čistoty a nezávadnosti alkoholu probíhá v laboratořích, které jsou rovněž ve vlastnictví BfB.
Existují i výjimky
Popsaný systém zabezpečuje výrobu, úpravu, distribuci a prodej lihu na nejvyšší kvalitativní úrovni bez jakékoliv možnosti proces ovlivnit nebo zmanipulovat, a tím způsobit situaci, která nastala u nás. Výroba v palírnách probíhá pod stálým celním dohledem, všechny přístroje a nádoby jsou po celou dobu zaplombovány a do oběhu se dostává vyrobené množství alkoholu, o němž je vedena exaktní evidence.
Jako v každém systému, i zde existují výjimky, které nepodléhají uvedenému lihovému monopolu. Jde o následující případy:
- Palírny, které získaly právo na výrobu lihu před rokem 1914, tedy před zákonem o lihovém monopolu. Tyto palírny smějí vyrobit maximálně 300 litrů lihu ročně, který pak rovněž mohou k odběru nabídnout BfB (za stejnou cenu jako uzavřené palírny), mají ale také možnost po zdanění líh prodat přímo výrobcům koncových produktů.
- Palírny, které vyrábějí líh za účelem výroby pohonných hmot s podmínkou, že na tuto výrobu musí být použit veškerý vyrobený líh. Striktní dodržování této podmínky je neustále kontrolováno.
Celková produkce lihu v Německu činí zhruba osm až devět milionů hektolitrů ročně. Množství lihu vyrobeného pod lihovým monopolem dosahuje přibližně deseti procent. Vedle toho se po zavedení vnitřního trhu Evropské unie prodává rovněž líh z jiných členských zemí, jakož i ze zemí mimo EU. Z tohoto pohledu již není německý lihový monopol monopolem státním a absolutním. Nicméně všechny prvky v něm obsažené, které definuje uvedený zákon a na něž dohlíží BfB – ohledně kvality, přísných podmínek výroby, úpravy a distribuce – jsou bez výhrady aplikovány na veškerý alkohol, se kterým se na německém trhu obchoduje.
Lidský faktor
Stálému úřednímu dozoru podléhají bez výjimky všechny výrobní závody, firmy a osoby zabývající se výrobou surovin pro produkci lihu, výrobou, úpravou, distribucí a prodejem lihu samotného, včetně návodu na tuto výrobu. Dozor se vztahuje i na subjekty zabývající se výrobou, distribucí a prodejem zařízení na výrobu lihu. Eventuální porušení pravidel není pouhým prohřeškem nebo přestupkem, ale trestným činem, a je tvrdě postihováno.
Důležitou roli při dodržování předpisů hraje i lidský faktor. Pálení lihu a výroba produktů z něj má zejména v zemích střední Evropy (Německo, Rakousko, Itálie, Švýcarsko, část Francie a další) tradici několika století a přenáší se z generace na generaci. Výrobci lihu si sami ve vlastním zájmu hlídají tuto oblast tak, aby nedocházelo k zavádění nekalých praktik, a tím ani k poškození dobrého jména a renomé celé branže.
Situace, která nastala u nás, pramení právě z neuznávání jakýchkoliv etických zásad a ze snahy rychlého obohacení se na úkor ostatních bez ohledu na důsledky tohoto chování.
Metanolové aféře jsme se věnovali také v těchto článcích:
