130 let
Testování na koronavirus.

Testování na koronavirus. | foto: Reuters

Práce českých vědců: Rychlejší, robustní, ale i levnější testování

  •   11:07
Přijde-li druhá vlna nemoci covid19, bude třeba masivně testovat. Firma Diana Biotechnologies, vítěz hackathonu Hack the Crisis, jejž v době epidemie koronaviru pořádal státní CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu, nabízí státu automatizovaný testovací přístroj. Zvládne až tisíc testů denně a nepotřebuje dovážené chemikálie.

Rovnice je zřejmá. Přijde-li druhá vlna nemoci covid19, což už někteří odborníci ani nezpochybňují, bude třeba masivně testovat. Ideálně v každém kraji republiky. Kýženou pomocnou ruku vedle dosavadních kapacit nabízí firma Diana Biotechnologies. Vítěz hackathonu Hack the Crisis, jejž v době epidemie koronaviru pořádala státní agentura CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu, nabízí státu automatizovaný testovací přístroj. Ten zvládne až tisíc testů denně a jeho výhodou je, že nepotřebuje dovážené chemikálie.

„Jde o standardní testování, během kterého se používají vzorky z dosud běžně používaných stěrů z nosohltanu. Do budoucna se chceme zaměřit i na možnost samoodběrů a testování ze slin,“ řekl Václav Navrátil, jeden ze zakladatelů firmy, již v jejím sídle ve Vestci u Prahy v polovině července navštívili premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Výhodná cena

„Česko by mělo mít vlastní výrobu testů na koronavirus. Rozhodli jsme se, že přístroj otestujeme ve Zdravotním ústavu v Ostravě. Pokud bude fungovat, může jej stát koupit do každého kraje,“ uvedl premiér. Stát by podle něho měl mít laboratoře, které testují vzorky na nákazu koronavirem, pod kontrolou a jejich know-how by mělo zůstávat v Česku. V té souvislosti hodlá s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO) probrat plán na zmapování podobných českých „startupů“.

Jednou z výhod nového řešení dle ministra zdravotnictví Vojtěcha rovněž je, že potřebná činidla pro testování sama vyrábí, a Česko proto bude v testech soběstačné. „Naše laboratoře jsou závislé na mezinárodních hráčích v oblasti chemikálií pro testování. Pokud je celosvětová poptávka, můžeme čekat i řádově týdny,“ řekl šéf resortu zdravotnictví. Díky vlastní výrobě jsou testovací soupravy cenově výhodné a firma není závislá na nejistých dodávkách ze zahraničí, a dokáže pokrýt českou poptávku i v době případné další krize.

Díky vlastní výrobě jsou testovací soupravy cenově výhodné a firma Diana Biotechnologies není závislá na nejistých dodávkách ze zahraničí, a dokáže pokrýt českou poptávku i v době případné další krize. Co se týče obsluhy přístroje od Diany z Vestce, stačí jediný člověk, k přípravě vzorků k analýze pak několik laborantů.

Nyní se testuje většinou 1,5 tisíce až pět tisíc vzorků denně, maximum bylo více než devět tisíc na začátku května. Od začátku epidemie bylo provedeno přes 598 tisíc testů. Co se týče obsluhy přístroje od Diany z Vestce, stačí jediný člověk, k přípravě vzorků k analýze pak několik laborantů. Epidemiolog a vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula, který delegaci doplňoval, odhadl, že cena technologie se pohybuje okolo 2,5 milionu korun. „Podle autorů by se náklad testu mohl dostat ke hranici 350 korun za vzorek, což je oproti současnosti výrazně levnější,“ řekl Prymula.

Dosud platné nařízení resortu zdravotnictví stanovuje maximální cenu za PCR test pro samoplátce na 1674 korun. Podle místopředsedy Rady Asociace krajů a hejtmana Kraje Vysočina Jiřího Běhounka (za ČSSD) je produkt české společnosti zajímavý, jeho využití je však zatím nejasné. „Bude nutné dohodnout konkrétní podmínky využívání automatů. Není jasné, kdo to bude provozovat, kde to bude umístěné, kdo to bude odebírat. Automat sám dotyčného člověka nenabere. A pak taky kapacitu tisíc vzorků denně měly i laboratoře z Akademie věd a další, které se nabídly,“ uvedl Běhounek.

Firma už má dohodu s distributorem, získala objednávky z Polska, jedná o dodávkách na Blízký východ. Vznikla před dvěma roky při Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR v Praze (ÚOCHB). Šlo o první takzvanou spin off společnost, jež v ústavu vzešla z výsledků práce vědců, jak to bývá obvyklé v zahraničí. Investoři do ní na začátku vložili zhruba 80 milionů korun.

Autor: Melanie Krýslová
  • Vybrali jsme pro Vás