Už v březnu ČESKÁ POZICE informovala o manipulaci s pořadím dvou projektů center excelence ve společenských vědách. Přímým a nezvyklým zásahem předsednictva agentury (na který mělo ovšem formálně právo) byly dva nejlépe hodnocené projekty vyřazeny a na jejich místo postoupil původně až desátý sociologický záměr.
„Na jaře byla zahájena nevybíravá a v akademickém světě bezprecedentní kampaň, namířená proti zcela legitimnímu a na závažných důvodech založenému rozhodnutí předsednictva agentury neudělit podporu dvěma filozofickohistorickým projektům,“ tvrdil v pondělí Matějů.
Podle tiskové zprávy je vyčerpán a nemá už sil čelit snahám „o skryté ovládnutí agentury“. Matějů se hodlá věnovat povinnostem na soukromé vysoké škole, kde je děkanem jedné z fakult. Podle informací ČESKÉ POZICE tlačil na „dobrovolný“ odchod předsedy i vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Právo odvolat vedení agentury má výhradně vláda, a to na návrh vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Jenže ta při minulých jednáních neshledala zásadní pochybení.
Pod palbou
Situací v Grantové agentuře (GAČR) se zabýval i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), o jehož dopise rektorům z 16. dubna, kde se píše o nutném „obnovení důvěryhodnosti“, již psaly Lidové noviny.
Kauza začala loni 5. prosince. Dva nejlepší projekty – kulturněhistorický za 42 milionů, respektive filozofický za 63 milionů korun – byly předsednictvem vyřazeny, neboť prý měly zásadní chyby a vysoké náklady. Na jejich místo se však dostal ještě dražší, bezmála stomilionový projekt, v němž figuroval i dlouholetý spolupracovník předsedy Matějů. Na protest proti ignorování desítek posudků odstoupilo nejméně pět interních hodnotitelů.
Kvůli skandálu – a historicky nasčítaným problémům GAČR – pak část vědecké komunity vyzývala Matějů k rezignaci. Ozvala se Asociace děkanů filozofických fakult, Česká konference rektorů a ve společném stanovisku i Univerzita Karlova s Akademií věd ČR.
Kauza se navíc dostala do poslanecké sněmovny, kam byli pozváni dva stěžovatelé z řad hodnotitelů: Marie Šedivá Koldinská a Vojtěch Kolman, kteří žádali o zproštění mlčenlivosti.
„Myslím, že není únosné, aby profesor Matějů pozici nadále zastával. On si třeba i myslí, že dělá vše nejlépe, jak umí, necítí stín pochybení, ale musím se přiznat, že na jeho místě bych už dávno rezignoval,“ řekl v květnu předseda Akademie věd Jiří Drahoš Lidovým novinám.
„Akademická obec přestala mít důvěru, že se postupuje podle pravidel,“ sdělil v pondělí ČESKÉ POZICI rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, jenž připouští, že agentura zavedla řadu správných věcí.
Nastřádaná zklamání i chyby
Grantová agentura ČR rozděluje ročně asi tři miliardy korun; úspěšnost grantových žádostí činí jen 17,4 procenta, což vede k napětí u vědců základního výzkumu, kteří nemají mnoho dalších příležitostí, jak se k financím dostat.
V posledních letech si proto opakovaně stěžovali na chod agentury, na pád informačního systému, na havárii úložišť z dubna 2012, vyhlášení grantů pro mladé vědce nebo i údajnou diskriminaci vědkyň na mateřské dovolené. Matějů kritiku, někdy neoprávněnou, vytrvale odrážel. Stal se pro mnohé vědce nepřítelem číslo jedna. „Rezignovat kvůli tlakům nehodlám. Věřím, že práci agentury kladně hodnotí většina vědecké komunity,“ sdělil v březnu Matějů Lidovým novinám, když se hájil pozitivním hodnocením, jehož se „grantovce“ dostalo v mezinárodním auditu české vědy od společnosti Technopolis.
„Petr Matějů se zásadně podílel na tom, že se do interních hodnotících procesů podařilo zakomponovat účinné mechanismy bránící jejich erozi či snahám o otevření různým vlivům a zájmům,“ uvedl v komuniké Ivan Netuka, místopředseda GAČR. On ani další tři členové předsednictva – Cyril Höschl, Bohuslav Gaš a Otomar Linhart – asi rezignovat nehodlají. O novém předsedovi, který se v říjnu ujme nelehké role, rozhodne výběrové řízení.
Grantová agentura ČR
|
