Pro poznání současného práva Dálného východu je klíčová historie

Proděkan pražské právnické fakulty Michal Tomášek je polyhistorem v pravém slova smyslu. Vede katedru evropského práva a svého času radil s unijními otázkami i Komerční bance. Má zajímavé diplomatické zkušenosti, působil například jako velvyslanecký tajemník v české misi při Evropské unii v Bruselu. Vedle práva však vystudoval také sinologii a orientalistiku a rovněž překladatelství a tlumočnictví.

Kniha Právní systémy Dálného východu I profesora Univerzity Karlovy v Praze Michala Tomáška jistě zaujme i širší čtenářskou obec. Nejen kvůli proudícím čínským investicím, ale i kvůli obecně stále rostoucímu významu východoasijských zemí. Zkušenosti s čínštinou však načerpal ještě před nástupem na vysokou školu.

Nárůst zájmu

„Čínštinu jsem začal studovat již koncem sedmdesátých let na radu svého otce jako další cizí jazyk,“ vzpomíná profesor Tomášek. Znalosti přitom nabyl nejen na Univerzitě Karlově, ale například také na Pekingské univerzitě. „Studium v Číně můj zájem o tamní kulturu ještě umocnilo. Rozšířil jsem jej později i při pobytech v Japonsku nebo v Jižní Koreji,“ popisuje.

Své znalosti tamějšího práva profesor Tomášek nyní skvěle zúročil v knize Právní systémy Dálného východu I. Nakladatelství Karolinum zatím vydalo její první díl, zaměřený zejména na starší dějiny. Pokračování by mělo vyjít během dvou let a podle Tomáškových slov se má zabývat srovnáním práva Dálného východu s právem kontinentálním a angloamerickým, a to včetně analýzy současných interpretačních metod.

„Zájem o právní kulturu Dálného východu roste všude ve světě. Nejsilněji to vnímám při svých pobytech v USA. S nárůstem obchodních kontaktů s tamními zeměmi roste i objem právních vztahů, takže pečlivé studium tamního práva se stává nevyhnutelností,“ vysvětluje Tomášek, proč by měla kniha zaujmout.

Kolektivismus a osobní vztahy

Profesor Tomášek navazuje na své dřívější publikace věnující se souvisejícím tématům. Jde zejména o Právo staré Číny (1995), Dějiny čínského práva (2004), Přehled dějin japonského práva (2007) a Přehled dějin vietnamského práva (2008). Opomenout bychom neměli ani Kapesní česko-čínský / čínsko-český právnický slovníček (2014).

Nyní však profesor Tomášek jednotlivé právní systémy srovnává a vedle sebe tak rozebírá tradiční právní postupy v Číně, Japonsku, Koreji a Vietnamu. Dosahuje tím zatím nejplastičtějšího obrazu fungování tamního práva, které je pro Evropana v mnoha ohledech jen těžko pochopitelné. Čtenář se tak musí oprostit od vlastního chápání práva, vycházejícího právě z evropské kultury.

Ostatně studium překvapovalo i samotného Tomáška: „Zajímavé a překvapivé bylo skoro všechno. Obě kultury vycházejí z úplně jiných kořenů, ale v mnohém docházejí k obdobnému poznání. V dálněvýchodní kultuře převládá kolektivismus, hierarchie společenských vztahů a důraz na osobní vztahy.“

Konfuciánská ideologie

Mohlo by se přitom zdát, že takto dokonalé poznání fungování práva ve středověku či v raném novověku je už dnes zbytečné. Jak však Tomášek dokazuje, je to úplně naopak. Historie je pro poznání současného práva klíčová a obdoba historického výkladu je mnohem důležitější, než jsme například v českém prostředí zvyklí.

„Dnešní právo v zemích Dálného východu se zdá výsledkem přejímání ‚západního‘ práva. Určitě tomu tak je v rovině psaného práva. Ale aplikace a interpretace práva se v posledních letech vrací ke starým tradicím,“ upozorňuje profesor Tomášek.

„Číňané s oblibou říkají, že za svůj ekonomický úspěch vděčí trvalosti konfuciánské ideologie, k níž se při výkladu práva rádi vracejí. Proto je první díl knihy věnován srovnávací analýze právních systémů Dálného východu v dobách do recepce zahraničního práva. Z hlediska interpretačních metod má toto období dnešku stále více co říct,“ uzavírá Michal Tomášek.

Stranou však nesmíme ponechat ani nakladatelské zpracování knihy, která se díky povedené vazbě i důkladně vybraným ilustracím, mapkám a fotografiím stane ozdobou každé knihovny. Nezbývá než si přát, aby podobně vypadaly všechny knihy o právu.