Již v průběhu podzimu jsem cítil, že to skřípe a že tam zřejmě dojde k nějakému druhu konfliktu. Akorát nebylo jasné, jak dopadne. A protože jsem věděl, že umělci stojí z drtivé části za ním a za mnou, tak to nebyla tak jednoznačná věc, že se s tím vším nedá nic dělat, vysvětluje svou kodaňskou anabázi Jakub Hrůša.
Autor: © Petra Klačková, Česká pozice