Výdělky v Česku v posledním čtvrtletí loňského roku nevídaně vzrostly a blíží se 40 tisícům korun. Skoro z třetiny na tom mají zásluhu jednorázové odměny zdravotníkům, které zvedly průměrnou mzdu lékařů, sester a dalšího personálu nemocnic na více než 50 tisíc korun měsíčně. Dalším mzdovým tahounem byli učitelé.
Obecně vzato, přidáno dostali především lidé s vyššími mzdami. Loňský boom se ale podle ekonomů navzdory plánovaným dalším odměnám zdravotníkům opakovat nebude, protože soukromá sféra bojuje s lockdownem. Výdělky by se mohly zvýšit v průměru o tři procenta a nejvíce si polepší státní zaměstnanci.
Více ve veřejné sféře
Průměrná hrubá mzda v Česku se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v posledním čtvrtletí loňského roku oproti stejnému období 2019 zvýšila o 6,5 procenta na 38 525 korun měsíčně. Po odečtení inflace vzrostla o 3,8 procenta. „S takto rychlým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady,“ reagoval analytik Komerční banky Martin Gürtler. Ekonomové dle něho čekali růst reálné mzdy o jedno procento. O překvapení hovoří i další analytici. Vysvětlení je jednoznačné.
„Dominantním důvodem zrychlení mezd ve čtvrtém čtvrtletí byl vývoj ve zdravotnictví, kde platy meziročně vzrostly o 31 procent vlivem jednorázových odměn. Toto odvětví, v němž pracuje více než 300 tisíc zaměstnanců, k růstu mezd v celé ekonomice přidalo 2,4 procentního bodu,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dvouciferným tempem, o 10,6 procenta, rostly také mzdy ve školství, a celkovou průměrnou mzdu vytáhly o 0,85 procentního bodu. Hlavní zásluhu na růstu mezd má tedy veřejná sféra.
Zatímco v odvětvích s převážným zastoupením veřejné sféry rostly výdělky o téměř 14 procent, v soukromé jen o 3,5 procenta. Přidáno dostali především lidé s vyššími příjmy. Ženám v posledním loňském čtvrtletí rostly mzdy rychleji než mužům. |
„Z jednoduchého propočtu vyplývá, že zatímco v odvětvích s převážným zastoupením veřejné sféry rostly výdělky o téměř 14 procent, v soukromé jen o 3,5 procenta,“ dodává ekonom ČSOB Petr Dufek. Přidáno přitom dostali především lidé s vyššími příjmy. „Mzdový medián přidal meziročně 5,4 procenta, což bylo citelně méně než průměrná mzda. Evidentně tedy rostly výrazněji vyšší platy, což lze rovněž vysvětlit extrémním růstem ve zdravotnictví,“ vyvozuje Sobíšek.
Mzdový medián, výše mzdy uprostřed mzdové škály, proto v posledním loňském čtvrtletí dosáhl 32 870 korun. ČSÚ přišel s informací, že ženám v posledním loňském čtvrtletí rostly mzdy rychleji než mužům.
„Ženy jsou na jednu stranu vytlačovány z trhu práce, na druhou jim v posledním čtvrtletí loňského roku rostly rychleji mzdy. Medián mezd u žen meziročně vzrostl o 6,5 procenta, u mužů pouze o 3,8 procenta. Jedním z důvodů může být, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. A i on připomíná mimořádné odměny, jež zdravotníci dostali.
Zvolnění růstu
Ekonom Komerční banky (KB) Martin Gürtler vidí důvod rychlejšího růstu mezd žen v širších souvislostech. Mzdový průměr i medián obecně táhlo nahoru i to, že pandemie zavřela méně kvalifikované a hůře placené pozice, například ve službách. Tím ze mzdových statistik vypadli zaměstnanci s nízkými příjmy včetně žen, jež tyto pozice zastávají více než muži, a obecně v ekonomice pobírají nižší mzdy.
Růst mezd nejspíš opět zvolní, především v důsledku vývoje v soukromé sféře, která stále z významné části funguje v režimu lockdownu. Na druhou stranu zrušení superhrubé mzdy, respektive snížení zdanění práce, se automaticky promítne do vyšší kupní síly obyvatel. |
Podle studie poradenské společnosti PwC se ekonomická pozice žen ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) včetně Česka zhoršila. „Pandemie koronaviru negativně ovlivňuje celý český pracovní trh, jsou to ale ženy, které na ni doplácejí častěji. Zatímco účast Češek na trhu práce podle predikcí klesla o 18 procentních bodů, v případě českých mužů jde jen o bodů 15,“ uvedla Andrea Linhartová Palánová z PwC.
Letos to patrně s růstem tak velké nebude. „Růst nejspíš opět zvolní, především v důsledku vývoje v soukromé sféře, která stále z významné části funguje v režimu lockdownu. Na druhou stranu zrušení superhrubé mzdy, respektive snížení zdanění práce, se automaticky promítne do vyšší kupní síly obyvatel. Proto už tak do jisté míry virtuální průměrná mzda bude o kupní síle zaměstnanců vypovídat ještě méně než dosud,“ říká ekonom ČSOB Dufek. Pro letošek očekává růst okolo tří procent, stejně jako KB a ING.
Martin Gürtler z KB však v důsledku dat o vývoji ve čtvrtém čtvrtletí připouští, že by se růst mohl pohybovat v rozsahu čtyř až pěti procent, podobně jako loni. Především zásluhou veřejné sféry a slíbených odměn zdravotníkům. V novelizovaném státním rozpočtu pro letošní rok je na odměny zdravotníkům rezervováno 12,2 miliardy korun.