Spolupracovník ČESKÉ POZICE Gábor Stier navštívil na začátku června mezinárodní fórum Atomexpo 2012 v Moskvě, kterému dominovala prezentace hlavního organizátora akce, ruského státního gigantu Rosatom. Jelikož je tato korporace jedním z hlavních uchazečů na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, není nezajímavé nahlédnout, jak sebevědomě se prezentuje na své domácí půdě.
Navzdory fukušimské tragédii je po celém světě živý zájem o nukleární energii, což dokazuje rovněž fakt, že jaderná korporace Rosatom vloni zdvojnásobila počet zakázek. Zvýšený zájem o služby ruské státní společnosti lze momentálně zaznamenat především v Asii, zatímco střední Evropu považuje tato firma za svůj tradiční trh a čeká na výsledky tendru na rozšíření jaderné elektrárny Temelín i na vypsání soutěže týkající se dostavby dalších dvou bloků v jaderné elektrárně v maďarském Paksi.
Sebejistota Rosatomu byla znatelná i na nedávném odborném fóru Atomexpo 2012 konaném v Moskvě. Optimismus ruské firmy navíc ještě živí fakt, že se jí na světovém trhu s atomovou energií evidentně daří posilovat vlastní pozice.
„Jsou regiony, které jsou pro nás již tradiční a kde máme silné pozice. K takovým patří především Čína, Indie, Společenství nezávislých států a východní a střední Evropa. Tyto trhy pro nás mají zásadní význam, cítíme se na nich doma a vůbec nemáme v úmyslu je opouštět,“ shrnul během jedné z přestávek viceprezident dceřiné firmy státní agentury pro správu a dohled nad ruskou atomovou energetikou Rusatom Overseas Ivan Dybov.
Jak dále řekl, středoevropské země jsou považovány již za tradiční partnery Rosatomu, s nimiž probíhá úzká technicko-vědecká spolupráce, a z hlediska atomové energie mají společnou technologickou bázi. Společnost chce tuto spolupráci dále rozvíjet a posilovat. Její představitelé jsou si jistí, že je schopna předložit nabídku, která bude zahrnovat efektivní a zároveň bezpečnou technologii i další služby podle požadavků zadavatele, například financování celého projektu.
Temelín a nové trhy
Konkurenční boj však sílí i ve střední Evropě, neboť kromě Rosatomu vykazuje velký zájem o investice také francouzská společnost Areva, americký Westinghouse, ale i jihokorejské Kepco.
„Rosatom je jedinou firmou na trhu, která je díky své speciální struktuře schopna předložit komplexní nabídku, která maximálně zohledňuje nároky. Dokážeme zrealizovat celý cyklus počínaje těžbou uranu přes výstavbu elektrárny a její zásobování až po uskladnění jaderného odpadu a odstavení zařízení. V tomto ohledu se nám nevyrovná žádný z našich konkurentů. Reaktor VVER-1200 III+ třetí generace patří mezi nejmodernější tlakovodní technologie a maďarští i čeští odborníci ho dobře znají,“ přiblížil přednosti ruské nabídky Kirill Komarov, náměstek generálního ředitele Rosatomu.
Více o novém reaktoru třetí generace z produkce Rosatomu jsme psali v článku Temelín: Referenční reaktor Rosatomu se zpozdí
Rosatom expanduje do zemí jako Vietnam, Bangladéš, Turecko či Jižní Afrika, ve kterých právě dochází k rozmachu nukleární energie
Tento vedoucí pracovník firmy odpovědný za její mezinárodní rozvoj zdůraznil, že v případě zájmu je společnost připravena poskytnout kromě dodání technologií i další služby a podílet se také na financování. Komarov podtrhl, že důležitou roli v jejich nabídce budou hrát rovněž domácí dodavatelé, což může v případě vítězství v tendru na rozšíření temelínské elektrárny představovat kolem šedesáti procent a s ohledem na maďarské průmyslové kapacity zhruba polovinu v případě jaderné elektrárny Paks.
Rosatom dnes ovšem expanduje na stále nové trhy. Jedná se o země jako Vietnam, Bangladéš či Turecko, ve kterých právě dochází k rozmachu nukleární energie. Patří k nim však také Jižní Afrika, která nedávno přišla s mimořádně ambiciózním atomovým programem.
Na rozdíl od svých konkurentů se Rosatom snaží uspět nejen v zahraničí, ale buduje elektrárny také doma v Rusku – do roku 2030 postaví 26 nových bloků. V loňském roce došlo ke zvýšení objednávek z 12 na 21 bloků a do roku 2030 celkově plánuje výstavbu více než 80 bloků.
Státní podnik spravující ruská nukleární aktiva za posledních pět let dvaapůlkrát zvýšil svůj celkový příjem a do roku 2030 si jej přeje dokonce zpětinásobit. „Náš zájem se v podstatě rozšiřuje na celý svět a neomezuje se výhradně na stavbu jaderných elektráren, neboť jsme připraveni například dodávat nebo obohacovat uran. S výjimkou Antarktidy jsme tím pádem všude,“ přiblížil sebejistotu ruského gigantu Ivan Dybov.
Velké plány po Fukušimě
Na veletrhu Atomexpo 2012 ovšem rovněž vyšlo najevo, že rok po havárii ve Fukušimě nabyl atomový průmysl pochroumanou sebejistotu po celém světě. Sektor se znovu vzpamatoval po otřesu způsobeném tragédií, soustředí se na posílení bezpečnosti a důvěry a spřádá velké plány. Několik zemí v čele s Německem se sice atomové energie zřeklo, to ovšem neznamená zásadní přeměnu energetického trhu.
Několik zemí v čele s Německem se sice atomové energie zřeklo, to ovšem neznamená zásadní přeměnu energetického trhu
I přes negativní informační efekt poté, co Německo oznámilo svůj úmysl, přišla řada zemí jako například Velká Británie, Jižní Korea či Saúdská Arábie se zprávou, že se ve svém portfoliu chystají zvýšit podíl atomové energie. Do roku 2030 plánují Britové zprovoznit osm, zatímco Saúdská Arábie hned šestnáct nových bloků. Stejným způsobem uvažuje také Čína, jež chce v budoucnu dalších 26 jaderných bloků.
Na nedávném kongresu Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni její předseda Jukija Amano s uspokojením konstatoval, že podle nejrůznějších předpovědí bude po celém světě do roku 2030 vybudováno nejméně 90, podle optimistických scénářů pak dokonce 350 nových jaderných bloků. Před Fukušimou přitom prognózy hovořily o 160 až 450. Pokles je tedy znatelný, avšak nikoli radikální.
Zpráva Nuclear Fuel Market Reports 2011 předpovídá, že celkový výkon jaderných elektráren se do roku 2020 zvýší z dosavadních 364 na 470, do roku 2030 pak dokonce na 614 gigawattů, tedy o 168 procent. Pro mnoho zemí je totiž rozšiřování jaderných elektráren přímo životní nutností, jinak by nebyly schopny uspokojit energetickou spotřebu obyvatelstva a průmyslu. Relevantní je i fakt, že na základě provedených stresových testů ve světě opět stoupá důvěra v atomovou energii. Nikoli náhodou – nové technologie totiž zvyšují nejen hospodářskou efektivitu, ale také bezpečnost.
