Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Skrytá síla humoristy Franze Kafky

  12:25

O jednom z důvodů, proč je Franz Kafka adorován (nejen) mladými lidmi, kteří dodnes často souhlasně pokyvují hlavami, že jim mluví z duše.

Kafkovo výročí vzpomněl i vyhledávač Google ve svém „doodlu“. foto: © GoogleČeská pozice

Ve středu tomu bylo přesně 130 let, co se v jednom z bytů v Dušní ulici na pražském Josefově narodil spisovatel židovského původu Franz Kafka, „patron neurotiků“ i skrytý humorista.

Ponechme chvíli stranou kvalitativní stránku jeho díla, její hodnocení je ostatně úlohou literárních kritiků a vědců, kteří mají k nimrání se v cizích myšlenkách patřičnou erudici (což nemyslím nijak útočně). Zaměřme se na jeden z důvodů, proč je adorován mladými lidmi (nejen jimi), kteří dodnes často souhlasně pokyvují hlavami, že jim Kafka mluví z duše.

Dovolím si menší osobní poznámku: před psaním tohoto článku jsem se vydal do jedné z poboček Městské knihovny v Praze, abych si osvěžil Kafkovo dílo a načerpal něco více o jeho osobním životě. Ve chvíli, kdy jsem chtěl otevřít dveře do budovy, jsem byl nucen se zarazit a od srdce se zasmát – zády k ní byla totiž zaparkována bíla dodávka s nápisem „Deratizace“ a velkou samolepkou švába na boku.

Tato úsměvná příhoda zapadá do autorova příběhu jako dílek puzzle. Kafka si, jak známo, v absurditě liboval a byl přeborníkem v ironii, která sžírá člověka postupně. Jeho humor je přece jen trochu zvrácený, žonglující s nejintimnějšími oblastmi lidského života, v čemž právě tkví jeho vnitřní síla. Samozřejmě, nikdy nebyl humoristou ani satirikem typu Jaroslava Haška, vlastně stál na zrcadlově opačné straně barikády – vážnost dával na odiv a humor ukrýval, jako by snad sám cítil, že má v lidském životě důležitější roli.

Jednota zážitku a díla

Kafkovo označení jako „patrona neurotiků“, „krále deprese“ a „strůjce vlastního neštěstí“ může být částečně zakotveno v realitě, v jeho problematickém vztahu k ženám či úmorné práci pro Assicurazioni Generali a Dělnické úrazové pojišťovně pro Království české. Zde však argumenty začnou chtě nechtě pomalu docházet.

Milan Kundera ve své eseji Nechovej se tu jako doma, příteli v souvislosti s Kafkovou osobností i jeho dílem píše: „,Jednota života a díla.‘ Všechny tyhle magické floskule prozrazující touhu odepřít umění jeho autonomní existenci, vtlačit ho zpátky tam, odkud vzešlo, do autorova života, a rozpustit ho v tom životě. Pak vůbec není zajímavý Kafka umělec, který nás uvádí do rozpaků svou estetikou obtížnou k uchopení, protože nás zajímá Kafka jakožto ‚jednota zážitku a díla‘, ten Kafka, co měl obtížný vztah k otci a potíže se ženami.“

Za vizí židovského spisovatele jako sebetrýznicího tichého démona může do značné míry Max Brod, jeho životopisec, obdivovatel a vykonavatel poslední vůleZa vizí židovského spisovatele jako sebetrýznicího tichého démona může do značné míry Max Brod, jeho životopisec, obdivovatel a vykonavatel poslední vůle. Jeho nezměrná náklonnost k talentovanějšímu příteli sice stála za porušením slibu o zničení předem vybraných děl, deníků a osobní korespondence, bez něhož by po Kafkovi, vzhledem k nezájmu německých vydavatelů, neštěkl ani pes, zároveň však nafoukla Kafkovu osobnost do mytických, výlučně melancholických rozměrů. Brod kupříkladu záměrně z písemností odstranil Kafkovy poznámky o návštěvách nevěstinců.

V tomto ohledu si Kundera ve zdvojené eseji Kastrující stín svatého Garty neodpustil štiplavou poznámku, která je v případě Broda zřejmě na místě: „Životopisci neznají sexuální život svých vlastních manželek, ale myslí si, že vědí všechno o pohlavních tajemstvích Stendhala nebo Faulknera.“

Nebylo by spravedlivé bagatelizovat Kafkův význam do obrazu jedince v neutěšeném a krutém světě, k jehož pochopení nikdy nelze vlastními silami dojít, ani ho překlápět do čistě humoristické roviny. Síla jeho odkazu netkví ani v jednom, ani pouze v druhém, ale v obou částech existujících v rámci jednoho celku zároveň.

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...