Slováci budou mít 14 stíhaček F-16. Za 1,589 miliardy eur

Slovenská vláda počátkem července schválila nákup 14 amerických stíhaček nejmodernější verze F-16 s označením 70/72. Mají nahradit dosluhující ruské stroje MiG-29. Stíhačky F-16 kabinet premiéra Petera Pellegriniho upřednostnil před švédskými letouny JAS-39 Gripen, které používají i Česká republika a Maďarsko. Bratislava přitom se Švédy vyjednávala od roku 2015.

„Verze F-16 Block 70/72 je nejnovější variantou celosvětově rozšířeného letounu. Její výroba se v současné době připravuje, úvodním uživatelem se stane Bahrajn, Slovensko je druhým zákazníkem,“ konstatoval letecký expert Jan Čadil, šéfredaktor odborného magazínu Letectví a kosmonautika. Za letouny včetně výcviku personálu, munice a dvouleté logistické podpory zaplatí Slovensko 1,589 miliardy eur (více než 41 miliard korun). První stroje mají slovenské vzdušné síly převzít do tří let od podpisu smlouvy, jenž se očekává ještě letos.

Špičková technika

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Původní záměr, o kterém slovenští představitelé jednali se Švédskem, počítal s pronájmem jen osmi strojů JAS-39 Gripen ve variantě C/D (stejný typ, jako mají Česko a Maďarsko), ale za méně než poloviční částku. Zvítězila však americká nabídka. Ta mimochodem Slovensku zaručí prakticky nejvyspělejší nadzvukové stroje v Evropě, pomineme-li nejnovější letoun F-35, jehož pár kusů se zatím na starý kontinent dostalo. V rámci „rodiny“ strojů F-16 půjde o lepší stroje, než má v současnosti americká armáda.

„Slovensko koupilo špičkovou techniku za výbornou cenu. Nenakupujeme stroje, abychom na někoho útočili,“ řekl slovenský premiér Pellegrini. A dodal, že nabídky americké i švédské strany byly srovnatelné. „Letouny F-16 jsou během své služby kontinuálně modernizované a zdokonalované. Nejnovější stroje také mají posunutou technickou životnost draku až na 12 tisíc letových hodin, což je vysoká hodnota,“ uvedl Čadil.

Proto podle něho i dnes snesou nové stroje srovnání s konkurencí v dané třídě, přestože koncept a konstrukce letounu pochází ze sedmdesátých let 20. století a nezadržitelně zastarává. Oproti starším verzím budou tyto stroje vybaveny například novou avionikou či výkonným radiolokátorem s aktivním elektronickým vychylováním paprsku AESA typu AN/APG-83. Jde o technologii zásadního významu, která vychází z radarů použitých v nejmodernějších stíhačkách páté generace F-35 Lightning II a F-22 Raptor.

Kromě vyššího výkonu, odolnosti proti elektronickému rušení a nižší ceně, poskytuje vyšší spolehlivost a schopnost fungovat současně v režimech vzduch-země i vzduch-vzduch. Dokáže v jednu chvíli objevit, sledovat a identifikovat mnohem rychleji větší počet cílů na mnohem větší vzdálenosti a také detailně mapovat povrch země, což umožňuje přesnou identifikaci pozemních cílů – od protiletadlových systémů přes tanky až po obrněnce a vozidla.

Úplně jiná cena za F-35

Letoun disponuje i systémy pro elektronický boj, pokročilým bojovým datalinkem a vylepšeným digitalizovaným kokpitem s velkým ústředním displejem uprostřed. To dává pilotovi lepší orientaci na bojišti a efektivnější použití zbraňových systémů. V neposlední řadě je pak stroj vybaven automatickým systémem předcházejícím střetu se zemí (GCAS). Ten v případě hrozby kolize se zemí, ať už pilot ztratí v důsledku přetížení vědomí nebo při manévrech v boji orientaci, automaticky letoun zvládne, aby srážka nenastala a pilot mohl znovu převzít jeho kontrolu.

Je to jako srovnávat čerstvě plnoletého mladíka s neholeným čtyřicátníkem. Zatímco mnohem mladší Gripen má větší část „života“ a modernizací před sebou, u stroje F-16 jde v souvislosti s verzí pro Bahrajn a nyní i Slovensko zřejmě o poslední velká vylepšení jednoho z neúspěšnějších strojů historie. Konstrukčně jde totiž stále o letoun ze sedmdesátých. let a výrobce už začal dodávat dosavadním uživatelům špičkovou náhradu v podobě letounu F-35.

Je tedy reálné, že až za šest sedm let bude Česká republika znovu pomalu rozhodovat o svém nadzvukovém letectvu vzhledem k blížícímu se konci druhého pronájmu gripenů (2027) a švédské stroje by z nějakého důvodu už nechtěla, bude moci z USA koupit jen F-35 za úplně jinou cenu. Evropa svůj nový stroj, jehož vývoj společně plánuje několik zemí, ještě mít nebude. A neolétané „efšestnáctky“ s parametry jako pro Slovensko navíc na trhu v té době nebudou.

Standard zemí NATO

Éra F-16 definitivně skončí a přijde éra F-35, s jehož zařazením počítá většina současných uživatelů F-16 v NATO. Fighting Falcon se nicméně zařadí mezi nejúspěšnější vojenské letouny všech dob. Vyrobilo se jej více než 4600 kusů a v současnosti létá v 25 státech. Díky své výkonnosti a dobrým manévrovacím vlastnostem se stal jedním z nejpoužívanějších bojových strojů a zasáhl prakticky do všech novodobých vojenských konfliktů, počínaje vzdušnými střety nad Libanonem na začátku 80. let a konče údery proti Islámskému státu v Sýrii a Iráku. Stal se standardem letectev zemí NATO.

Američané letouny nasadili vedle strojů F-15 v první válce v Perském zálivu v roce 1991. Zapojily se do operací NATO nad Jugoslávií, tažení proti režimu Saddáma Husajna v Iráku nebo proti Tálibánu v Afghánistánu, kde F-16 nasadily i další země včetně například Nizozemska.Kromě USA je významným uživatelem těchto letounů Izrael.

První zářezy si stroje F-16 v izraelských službách připsaly v soubojích nad Libanonem. Právě těmito letouny Izrael zničil irácký jaderný reaktor v Osiraku, později útočily na budovaný syrský reaktor nebo konvoje se zbraněmi pro palestinské radikály. Zúčastnily se i války s libanonským Hizballáhem a války v Gaze. A tím se gripeny, které prošly bojovým křtem v podobě průzkumných misí v průběhu operací NATO nad Libyí, zatím pochlubit nemohou.

Česko a Maďarsko versus Polsko

Jedno je jisté, slovenské vzdušné síly dostanou výkonný a spolehlivý zbraňový systém, který svými schopnostmi značně převyšuje ochranu vzdušného prostoru země. Otázkou jsou dlouhodobé plány Slovenska s letectvem. Zda má jen chránit jeho území, nebo se i zapojit do případných zahraničních operací. Stroje F-16 jsou na to stavěné.

Česko sice také gripeny pořizovalo jen kvůli ochraně svého vzdušného prostoru, ale později se účastnilo i zahraničních misí – střežily vzdušný prostor spojenců (takzvaný Air Policing v Pobaltí nebo na Islandu) a nyní po nedávné modernizaci softwaru a očekávaných dodávkách laserově naváděné munice dokážou v českých službách i „bombardovat“.

Česko i Maďarsko může mrzet, že si Slováci nevybrali gripeny, protože by se tím otvírala široká možnost spolupráce. Kritici na Slovensku tvrdí, že výběrem gripenů by za 30 let letectvo ušetřilo až třetinu nákladů, které bude muset dát za provoz F-16. Na druhou stranu tyto letouny má další slovenský soused Polsko. „Na základě důkladných analýz jsme vybrali nejlepší řešení, protože jde o špičkové moderní stroje, které z hlediska ceny, kvality a způsobilostí, i toho, co si můžeme jako země dovolit, nemají konkurenci,“ prohlásil slovenský ministr obrany Peter Gajdoš.

Modernizace slovenské armády

Celkovou částku v přepočtu více než 41 miliard korun je nyní obtížné hodnotit. Napovědět by mohl dubnový souhlas amerického ministerstva zahraničí, respektive Agentury pro obrannou a bezpečnostní spolupráci (Defense Security Cooperation Agency DSCA), s prodejem „maximálního balíčku“ Slovensku ve výši 2,91 miliardy dolarů. Ten sice neříká, co konkrétně Slováci k letounům nakoupí, ale povoluje počet 14 letounů.

Kromě motorů a palubních radarů se počítá i s prodejem 30 střel středního doletu AIM-120C7 AMRAAM, 100 střel krátkého doletu AIM-9X Sidewinder, až 150 kompletů JDAM pro satelitem naváděné pumy a 400 standardních pum MK-82 nebo BLU-111 (pro komplety JDAM). Cena jednoho kompletu JDAM je podle různých zdrojů 23 až 25 tisíc dolarů, střely AMRAAM 350 až 400 tisíc dolarů a pumy Mk-82 zhruba dva tisíce dolarů.

Slovenské ministerstvo obrany i vláda tvrdí, že americká nabídka byla nejvýhodnější z hlediska všech parametrů a že mají vše dobře spočítáno. Každopádně jde o největší modernizační projekt slovenské armády v novodobé historii země. Navíc odpovídá na mimořádný tlak USA, aby evropští spojenci více investovali do své obrany. Zatímco pronájem gripenů by byl „evropským řešením“, nákup amerických strojů lze považovat za silný politicky a diplomatický signál.

Nákup stíhaček F-16 je součástí rozsáhlé modernizace slovenské armády, která se dlouhodobě potýká se zastaralou technikou. Po nedávném nákupu víceúčelových vrtulníků Black Hawk a dopravních letounů Airbus chce Slovensko pořídit i bojová obrněná vozidla a mobilní radary.