Stát doposud na výstavbu dopravní infrastruktury uzavíral smlouvy se stavebními firmami, jejichž obsah byl částečně v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Navíc dával značné pravomoci správci stavby, který mohl rozhodovat například o dodatečných pracích, aniž by to předem schválilo vedení Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
ŘSD nyní sestavilo nové obchodní podmínky. Komunikace by se měly stavět podle „not“, jež posilují pozici státu. Nedělejme si ale iluze, že změnou obchodních podmínek se zabrání předražené nebo nekvalitní výstavbě dopravní infrastruktury. K tomu budou nutné další kroky – mimo jiné pořádně zaplatit ty, kdo na miliardové stavby dohlížejí.
Obchodní podmínky obsažené v kontraktech mezi ŘSD a stavebními firmami vycházely ze vzorových smluv Mezinárodní federace konzultačních inženýrů (Fédération Internationale Des Ingénieurs-Conseils – FIDIC). Tato organizace byla založena v roce 1913 ve Francii a mimo jiné vydává modelové smlouvy (existuje jich několik typů), které jsou nejběžnějším mezinárodním smluvním vzorem ve stavebnictví. V Česku se dle nich postupuje od devadesátých let. Jejich obsah odráží hlavně představy zhotovitelů.
Tři zásadní nedostatky
Právníci obeznámení s obsahem smluv, které ČESKÁ POZICE oslovila, poukazují na tři zásadní nedostatky.
- Prvním z nich dle jejich názoru je, že podmínky jsou v mnohém nevýhodné pro objednatele stavby, tedy stát. A to celkovým nastavením práv a povinností. Jako příklad uvádějí nedůsledné nastavení sankcí.
- Druhou slabinou je sporný překlad vzorové smlouvy do češtiny. Použité termíny prý nekorespondují s českým právem.
- Třetím nedostatkem je, že některá ustanovení smluv nejsou zcela v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. V čem konkrétně vysvětlíme později.
Změnit obchodní podmínky se snažil již bývalý šéf ŘSD René Poruba. Zdroje ČESKÉ POZICE tvrdí, že Poruba byl zřejmě ovlivněn svou předchozí praxí v soukromé sféře a nastavil podmínky vůči stavebním firmám hodně tvrdě. „Společnosti měly nést i rizika, která nemohly ovlivnit,“ upřesňuje zdroj ČESKÉ POZICE. Redakce se Porubu pokoušela kvůli detailům jím připravovaných smluv kontaktovat, bohužel neúspěšně. „Porubovy noty“ měly být včleněny již do smluv na modernizaci dálnice D1 a výstavbu dalšího úseku dálnice D3. Poruba byl ale loni v květnu odvolán. A jeho koncept obchodních podmínek se začal předělávat.Ve smlouvách na modernizaci dálnice D1 jsou již některé změny obchodních podmínek zakomponovány
Podle našich informací byly změny provedeny ve prospěch stavebních firem. Generální ředitel ŘSD David Čermák tvrdí, že změna smluv navrhovaných Porubou by znamenala přesun veškerých rizik na zhotovitele, což by vedlo k navýšení cen staveb, protože by firmy požadovaly zaplatit zvýšená rizika.
Nicméně ve smlouvách na modernizaci dálnice D1 jsou již některé změny obchodních podmínek zakomponovány, a to v části zvláštní obchodní podmínky (součástí smlouvy jsou ještě všeobecné obchodní podmínky, které se neměnily – pozn. red.). To byl také jeden z důvodů, proč se protahovalo výběrové řízení. Firmy totiž ŘSD zaslaly velké množství dotazů týkajících se nových obchodních podmínek. ŘSD proto prodloužil termín pro podání cenových nabídek.
V současné době má již ŘSD hotový materiál nazvaný Obchodní podmínky staveb pozemních komunikací, jenž v sobě bude zahrnovat jak všeobecné obchodní podmínky, tak ty zvláštní. Materiál připravovala pracovní skupina složená ze zástupců ŘSD, ministerstva dopravy, stavebních firem, projektantů a právních kanceláří.
Co se změní?
Šéf ŘSD Čermák tvrdí, že s finální podobou smluv se stavební firmy ještě neseznámily. Nezastírá, že již v době přípravy měly stavební společnosti s některými ustanoveními velký problém. Protože ČESKÁ POZICE neměla celý dokument k dispozici (jen jeho shrnutí), nemůžeme posoudit, nakolik vyvážené je postavení státu a privátních společností.Pravomoci správce staby jsou nastaveny tak, aby podstatná rozhodnutí schvalovalo ŘSD, nikoliv on sám
Obchodní podmínky smluv mezi ŘSD a stavebními firmami budou nadále vycházet ze vzorových smluv FIDIC. Obsahují ale několik zásadních odlišností. Nově je upraveno postavení správce stavby. Jeho pravomoci jsou nastaveny tak, aby podstatná rozhodnutí schvalovalo ředitelství, nikoliv on sám.
Dosavadní praxe byla taková, že správce stavby, aniž by to vedení ŘSD odsouhlasilo, povoloval různé úpravy, které měly dopad na cenu, kvalitu i termín dokončení stavby. Tento zaměstnanec ŘSD přitom za své kroky nenesl plnou hmotnou odpovědnost. Tím se vytvořil systém neodpovědnosti a pozice státu – tedy toho, kdo za projekt platil – byla značně oslabena.
Velkou bolestí dopravní infrastruktury, která též souvisí s nastavením obchodních podmínek smluv, jsou vícepráce. Ty se totiž schvalovaly až následně po dokončení. Jako ukázkové příklady, kam vede tato praxe, mohou sloužit nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) z minulých let. NKÚ například prověřoval stavbu pražského silničního okruhu za roky 2006 až 2011. Výsledky kontroly prezentoval loni.
Úřad konstatoval, že úsek mezi Vestcem a Lahovicemi měl dle smlouvy přijít na necelých 5,5 miliardy korun. „Po projednání s ŘSD provedl dodavatel v průběhu výstavby 468 změn, kterými se cena zvýšila o 1091 milionů korun bez DPH,“ konstatuje NKÚ. Tyto změny schválilo ŘSD většinou až poté, co byly provedeny.
Při kontrole finančních prostředků vynaložených na modernizaci a obnovu silniční a dálniční sítě, kterou zveřejnil úřad v roce 2001, bylo zjištěno, že u pouhých čtyř procent víceprací bylo možné objektivně říci, že vznikly z důvodů, které nešlo předem předvídat. „V ostatních případech byly vícepráce důsledkem nedostatků v činnosti některých ze zúčastněných subjektů,“ píše se v kontrolním nálezu NKÚ.
Nejdříve souhlas
Ustanovení týkající se schvalování víceprací ve smlouvách vycházejících ze vzorů FIDIC dříve neodpovídala zákonu o veřejných zakázkáchPostup při uplatňování víceprací je již změněn v obchodních podmínkách na modernizaci dálnice D1. „Dodavatel musí nejprve požádat o schválení víceprací, teprve poté je může realizovat. V obchodních podmínkách je věta, že v případě, kdy nebude mít vícepráce schváleny, a on je přesto provede, jdou veškeré náklady na jeho vrub. To je zásadní změna,“ vysvětluje David Čermák.
Právě ustanovení týkající se schvalování víceprací ve smlouvách vycházejících ze vzorů FIDIC dříve neodpovídala zákonu o veřejných zakázkách. Ten přesně vymezuje podmínky pro uznání víceprací. Jednou z nich je, že musí jít o nepředvídaný rozsah dodatečných stavebních prací, a ty zároveň nesmějí překročit 20 procent ceny původní veřejné zakázky. Pokud nejsou splněny tyto podmínky, zadavatel by měl na vícepráce znovu vybrat nového zhotovitele.
Jenže smlouvy uzavírané mezi ŘSD a stavebními firmami dosud dávaly, co se týče víceprací, velkou pravomoc správcům stavby. Ti mohli povolovat různé úpravy projektu, aniž by to vedení ŘSD odsouhlasilo. Tato zavedená praxe, jak bylo zmíněno, se již netýká modernizace D1.
„Nelze ale správce stavby degradovat na pošťáka, který bude všechno nosit na ředitelství k podpisu. Ředitelství ale musí mít kontrolu, jaké zásadní změny správce stavby dělá. Dnes měl správce absolutní pravomoc,“ říká Čermák. A dodává, že v době přípravy nových obchodních podmínek se právě o postavení správce stavby vedly nejbouřlivější diskuse.
V nových obchodních podmínkách budou oproti nynějšímu stavu upraveny ještě další oblasti. Posílí se pozice státu při uplatňování práva. Bankovní záruka, kterou poskytují stavební firmy ve prospěch ŘSD, se nebude týkat jen doby do předání stavby, ale bude požadována až do odstranění zjištěných vad. Podrobně je popsána úprava stavebního deníku, který by měl odrážet veškeré informace, aby mohlo ŘSD řádně kontrolovat průběh stavby. Rozšiřují se možnosti pro ŘSD odstoupit od smlouvy, pokud stavební firma poruší smluvní povinnosti. Detailně jsou upraveny situace, v nichž má ŘSD právo na zaplacení smluvních pokut. Jejich výše bude přímo stanovena v obchodních podmínkách.
Smlouvy vše nezachrání
Zaměstnanec ŘSD s hrubým platem necelých 30 tisíc korun dohlíží na projekt často v miliardových hodnotáchI když se změní obchodní podmínky a jako pravdivé se ukáže ujištění ŘSD, že se narovná oslabená pozice státu, bylo by příliš optimistické očekávat vyléčení všech neduhů, s nimiž se výstavba dopravní infrastruktury potýká. Na rostoucí náklady při výstavbě či na problematickou kvalitu nemá podoba smluv ten nejzásadnější vliv. Tu hlavní roli hraje dohled na stavbách, který vykonává správce stavby – zaměstnanec ŘSD s hrubým platem necelých 30 tisíc korun, jenž dohlíží na projekt často v miliardových hodnotách.
„Ohodnocení lidí na ŘSD je obrovským problémem. Tady činí nástupní plat 17 tisíc, průměrný plat je 25 tisíc. Jestliže stavební dozor bere třeba 27 tisíc, tak je jasné, že tu zůstávají méně kvalitní lidé nebo ti, co tu v minulosti měli nějaké jiné zájmy. Není výjimkou, že si erudované lidi firmy přetáhnou na svou stranu. To se nám běžně děje. U zhotovitelů jsou platy trojnásobné,“ říká generální ředitel ŘSD Čermák. A dodává: „Když se parametricky nezmění odměňování, tak vždycky může dojít k tomu, že bude mít navrch nějaký argument zhotovitele.“
