Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Souboj s bolševníkem polyká stamiliony

Evropa

  4:31

Tvrdé zásahy proti bolševníku vyvolávaly za normalizace lákavá přirovnání. Za tuto invazi však nemohou bolševici, ale už kníže Metternich.

Člověk je proti bolševníku takhle malinký. Bez hromadného zásahu nemají celé oblasti, zejména v západních Čechách, šanci. foto: ČTKČeská pozice

Veškeré dosavadní zásahy proti neúprosně invazivní rostlině jménem bolševník velkolepý se ukázaly málo účinné. Devět stanovišť ve volné přírodě, zaznamenaných v roce 1950, se rozrostlo na více než šest set zdokumentovaných. Odborníci však předpokládají, že jich je nejméně třikrát víc. Likvidace bolševníku na daném místě si vyžaduje mnohaleté pravidelné úsilí. A tedy i spoustu peněz. Obojího se časem nedostává, a proto má bolševník obvykle příležitost se znovu rozrůst na dříve ošetřeném místě.

Zprávy o zásazích vůči enklávám bolševníku už zevšedněly. Vetřelec však zatím triumfuje.Invaze bolševníku je větším problémem, než si je většina lidí schopná připustit. I zprávy o likvidačních zásazích vůči enklávám bolševníku zevšedněly. Proto musíme být vděční brigádě desítek studentů z několika zemí světa, kteří se v červnu museli poprat s celým hájem bolševníků, aby se mohli dostat k hradu Hartenberg na Sokolovsku a zúčastnit se mezinárodní brigády na jeho obnově. Popularizací zákroku vznikla jedinečná příležitost dozvědět se víc o velkorysém několikaletém projektu mariánskolázeňské radnice na likvidaci bolševníku na velkém území povodí Kosího potoka o rozloze 140 kilometrů čtverečních, kde se rozrostl na sedmi stech hektarech!

Danajský dar z Kavkazu

Přítomnost bolševníku v Čechách byla poprvé zaznamenána roku 1895 na Metternichově zámku v Lázních Kynžvart. Konzervativní absolutistický rakouský státní kancléř a ministr zahraničních věcí Klemens Metternich ve svých okrasných zahradách „liberálně“ pěstoval rostlinu původem z Kavkazu. Má se za to, že semena bolševníku dostal od ruského cara Alexandra I., když s ním a pruským králem Fridrichem Vilémem III. roku 1815 splétal Svatou alianci.

Na Kavkazu je prý bolševník neškodná rostlina dorůstající jednoho metru. U nás extrémně dorůstá až čtyřmetrové výšky a vytváří les. Les „přerostlého kmínu“.

Ze sedmi set hektarů zarostlých bolševníkem, které mají Mariánské Lázně na svém katastru, chtějí polovinu ploch vyčistit chemicky. V chráněných územích a v sousedství polí s biopotravinami se bude muset bolševník ničit mechanicky strojními sekačkami, a kde to terén nedovolí, kosou a mačetou. Rok od roku opakovaná likvidace je naplánovaná ještě na tři roky a přijde radnici na 8,5 milionu korun. Sedmimilionovou dotací ovšem přispěje Evropská unie prostřednictvím Operačního programu životní prostředí.

Protivník má tuhý kořínek

Z encyklopedií lze vyčíst, že bolševník je schopný obsadit jakékoli stanoviště. Šíří se podle cest a vodních toků. Obvykle nejdřív ovládne člověkem zanedbaná stanoviště, jako jsou smetiště, kde mu nemohou konkurovat ani rychle se množící byliny, které potřebují množství živin. Když se z ohnisek na smetištích bolševník začne šířit i na vlhká a na živiny bohatá stanoviště v okolí, postupně vytlačí i konkurenčně silné byliny.

Časem vznikne souvislý porost, který může pohltit 80 procent veškerého slunečního záření a zcela znemožnit ostatním rostlinám růst

Je k tomu obzvlášť uzpůsoben, protože jeho semena vyklíčí brzy na jaře, rostliny rychle přerostou většinu ostatních bylin a vytvoří zákryv, který mu poskytuje velkou výhodu. Časem vznikne souvislý porost, který může pohltit 80 procent veškerého slunečního záření, a tím zcela znemožnit ostatním rostlinám růst. Pro většinu býložravců i parazitů je bolševník nepoživatelný, a proto nemá ve volné přírodě přirozeného nepřítele.

Jedna rostlina je schopná vyprodukovat až 20 tisíc semen. Byli však nalezeni i jedinci se sto tisíci semeny. Ta mají vysokou klíčivost, schopnost rychlého rozmnožení a za jedinou sezonu se jich nezbavíme. Některá vyčkávají neporušena do dalšího roku a jsou autoři, kteří jsou přesvědčeni, že v nepříhodných podmínkách vydrží připravena klíčit třeba až za osm let.

Semena jsou uložena nejen poblíž mateřské rostliny jako v rostlinné bance, ale mohou se rozšířit i na velké vzdálenosti. Nejlepším médiem pro šíření je řeka. Zejména za povodní dopraví semena daleko. Své dokáže i vítr, i když se o šíření semen vzduchem vedou diskuse. Člověk je roznese na botách nebo rozveze na pneumatikách. Mohutný kořenový systém, prý až do hloubky tří metrů, zaručuje rostlině spolehlivou vegetativní obnovu.

Jednotlivec je na bolševník krátký. Naději na úspěch má jen systematická likvidace. Autoři Wikipedie zdůrazňují: „Nestačí výskyt rostliny potlačit. Nemá-li se celá kalamita opakovat, je nutné vést boj až do posledního bolševníku. I po totálním vítězství je nezbytné ještě minimálně deset let oblast pečlivě hlídat.“ Bolševník má schopnost samoopylení, a proto novou invazi je schopná zahájit jedna jediná rostlina.

Postrach rodičů

Les bolševníků je zaručeně dobrou schovávačkou, kterou děti okamžitě objeví. I dutý stonek a jiné části rostliny lákají k hrám. Důsledky mohou být skličující. Potřísnění čirou vodnatou látkou, která z rostliny při jejím narušení vytéká, může způsobit kožní problémy. Lidé žijící poblíž bolševníkových lokalit tato rizika znají. Turisty odjinud však mohou rostliny zaskočit.

V Dánsku vydaná mezinárodní příručka pro lidi, kteří se rozhodli bojovat s bolševníkem, upozorňuje, že zasažení kůže touto tekutinou se neprojeví okamžitě, ale nejdřív za čtvrt hodiny. Za tu dobu se stačí člověk potřísnit na dost velké ploše těla. Šťáva obsahuje chemické sloučeniny ze skupiny furanokumarinů – někdy též označované furokumariny –, jejichž toxický účinek aktivuje sluneční záření. Po vystavení potřísněné části těla ultrafialovým paprskům vyvolávají tyto látky poškození kůže.

Z dlouhodobějšího hlediska mají furanokumariny rakovinotvorné účinky a mohou ohrozit vývoj lidského embrya

Nejvyšší citlivosti dosahuje kůže v době mezi půl hodinou až dvěma hodinami po kontaktu s nebezpečnou látkou. Zhruba po 24 hodinách se dostavuje zánětlivá reakce, která se projeví skvrnitostí a červenáním pokožky, v horším případě vyskočí po těle vodnaté puchýře. Síla reakce se liší v závislosti na individuální citlivosti člověka. Riziko bohužel působí i při nepřímém slunečním záření. A nelze se spoléhat ani na to, že se koncentrace toxických látek v jednotlivých rostlinných orgánech liší. Je třeba bránit kontaktu pokožky s jakoukoli částí rostliny.

Po odeznění zánětu se na postižených místech pokožky objevuje hyperpigmentace, která může trvat i několik měsíců. Postižená pokožka může zůstat vysoce citlivá na UV záření několik let. Aby toho nebylo málo, reakci může nepříjemně umocnit působení horka a vlhkosti. Ke zhoršení stavu stačí pouhý pot. Jedinou pomocí je šťávu rychle omýt, nejlépe tekoucí vodou. A pak na delší čas zamezit přístupu světla na postiženou pokožku. Z dlouhodobějšího hlediska mají furanokumariny navíc rakovinotvorné účinky a mohou ohrozit vývoj lidského embrya.

Mačetou nebo chemií?

Ani v jednom způsobu likvidace bolševníku není o co stát. Při vysekávání rostlin mačetou je vysoké riziko potřísnění a práce v ochranných pomůckách velice nepohodlná. Účinné chemické prostředky rovněž nejsou vůči člověku bez zdravotních rizik. A vůči okolním rostlinám jsou rizikové dvojnásob. Jeden z nejúčinnějších způsobů je bolševník vysekat těsně nad zemí a stonky potřít herbicidem.

Už už se zdálo, že byl nalezen ryze ekologický způsob – spásání bolševníku skotem nebo ovcemi. Samozřejmě mladých, ještě čerstvých rostlin. I když se zprvu do toho dobytčatům ani trochu nechce, přivyknou. A v další fázi prý bolševník vyhledávají jako pochoutku. Jenže furanokumariny se objevily v mléce.

Plánovat si úplné vyčištění krajiny je při rozmnožovacích schopnostech bolševníku nemožné

V boji proti velice odolnému nepříteli bude považované za úspěch, omezí-li chemické zásahy bolševník na deset procent a mechanické na 30 procent původního výskytu. Plánovat si úplné vyčištění krajiny je při rozmnožovacích schopnostech bolševníku nemožné. „Jde především o to zastavit invazi této rostliny na další lokality, dostat porosty pod kontrolu, snížit jejich rozlohu a zabránit tvorbě nových semen. Teprve následně můžeme dosáhnout i úplné likvidace,“ sdělila regionálnímu tisku vedoucí odboru životního prostředí mariánskolázeňské radnice, bioložka Lenka Pocová, která se o projekt nejvíc zasloužila. Je to pilotní projekt, který u nás dosud neměl obdobu. A přichází opravdu na poslední chvíli, než by se bolševníku podařilo zničit okolí lázeňského města.

Ohrožení evropské biodiverzity

Bolševník je velkým problémem celého Karlovarského kraje. Epicentrem jeho šíření je překvapivě Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. „Bolševník tu roste velkoplošně. Našel tu ideální podmínky v zaniklých obcích,“ popisuje situaci nově jmenovaný vedoucí CHKO Jindřich Horáček. A dodává: „Kraj se to chystá řešit a naše pracoviště mu bude partnerem.“

Že to nebude lehké, popsal v regionální rubrice Mladé fronty Dnes europoslanec (ČSSD) Pavel Poc: „Teď už víme, že to jde udělat a že se dají sehnat peníze. Zkoušeli jsme nastartovat i podobný krajský projekt, ale narazili jsme na zabedněnost některých úředníků a politiků.“ První krok proti bolševníku by si ovšem vyžádal nejméně 150 milionů korun.

Lenka a Pavel Pocovi jsou manželé a boj s bolševníkem je jejich celoživotní náplní. Tento měsíc v Mariánských Lázních prosadili uspořádání konference Invazní druhy – evropský problém. Zkušenosti si na ní vyměnilo 120 odborníků z celé republiky. Je to nezbytné, neboť bolševník začíná být problémem i v jiných místech republiky. Dvě velké lokality jsou na Prostějovsku, roztroušeně se nalézá i v podhůří Krkonoš i Jeseníků a ledaskde jinde.

Bolševník může zastavit jen systematická likvidace. Pokud bude jen občasná, budeme utrácet peníze a bolševníku se bude v Česku dál dobře dařit, vzkazuje profesor Petr Pyšek z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Invazní rostliny, jako je bolševník či podobně se šířící křídlatka, začínají vážně ohrožovat evropskou biodiverzitu. Europoslanec Poc ujišťuje, že Evropská komise připravuje strategii, jak tomuto tlaku zavlečených rostlin systematicky čelit.