Současné vedení skupiny Arca není schopné efektivně řídit krizový stav

Stovky věřitelů, včetně významných českých byznysmenů, čekají na informaci, která je pro ně zásadní – totiž kdy a jaká částka se jim vrátí z jejich investice do cenných papírů slovensko-české skupiny Arca. Ta se dostala do vážných finančních problémů a není schopná hradit své dluhy. Začátkem října Arca zveřejnila zprávu, že se na zajištění financování dohodla s londýnskou společností Blantyre Capital.

Kvůli situaci v Arce se dostali do ostrého sporu šéf skupiny a hlavní akcionář Rastislav Velič se zakladatelem a bývalým majoritním podílníkem Pavolem Krúpou. Londýnská investiční společnost Blantyre Capital má zachránit potápějící se slovensko-českou skupinu Arca Capital. Na toto oznámení čekaly stovky věřitelů. Problém ale je, že ještě nebyly zveřejněny bližší informace k záchrannému plánu předlužené Arcy.

Zadrhnutý model

„V tuto chvíli je příliš brzy poskytovat jakékoliv detaily týkající se dohody s Blantyre Capital,“ sdělila Terézia Barčíková, mluvčí Arcy. V obdobném duchu hovoří i Blantyre Capital. „Společnosti Arca Capital poskytneme dluhové financování. Ulehčíme tím rekapitalizaci společnosti Arca Capital a pomůžeme rozvíjet její růstový potenciál. Velikost našeho fondu a zkušenosti našeho týmu jsou pro Arca Capital ideální. Na komentování podrobností je ale příliš brzy,“ uvedl mediální zástupce firmy Ondřej Pechar.

Dle tiskové zprávy ze začátku října je Blantyre Capital londýnskou investiční společností, jež působí v celé Evropě a specializuje se na partnerství s perspektivními a životaschopnými společnostmi procházejícími „dočasnými finančními výzvami“. V rámci svého fondu a nástrojů kolektivního investování má k dispozici více než 700 milionů eur. Blantyre Capital založil v roce 2016 finančník Mubashir Mukadam. Předtím působil na manažerském postu v investiční společnosti KKR (Kohlberg Kravis Roberts), jež spravuje aktiva v hodnotě okolo 180 miliard dolarů.

Portfolio skupiny Arca je pestré, patří do něho mimo jiné řada developerských projektů, solární elektrárny, firma na agenturní zaměstnávání Manuvia či řetězec obchodů s potravinami Delia. Většinu aktiv pořídila Arca kombinací vlastního kapitálu a cizích zdrojů – úvěrů a peněz od investorů získaných přes dluhopisy či směnky. Tento model se ale zadrhl. Arca se dostala do finančních problémů a není s to uhradit závazky.

Většinový vlastník Arcy Rastislav Velič uvedl v září pro Hospodářské noviny, že skupina je v prodlení se splácením směnek nejméně za 1,9 miliardy korun. Celkový objem směnek v rukou investorů ale nechtěl upřesnit. Podle HN může jít o více než 14 miliard korun. Nejprve na Slovensku, poté i v Česku požádala Arca o ochranu před věřiteli. Příčinou problémů je dle vedení skupiny koronakrize a s ní související restriktivní opatření.

Začátkem září J&T Banka uvedla, že se společností Gomanold chystá pomoc nezajištěným věřitelům skupiny Arca. Jak to s jejich nabídkou bude, je ale otázkou. „V současné chvíli nemáme informace o záměrech Blantyre ani o podmínkách jejich vstupu do Arcy. Do zveřejnění těchto informací je předčasné cokoliv hodnotit nebo předjímat jakékoliv závěry. Gomanold nabídku pomoci investorům doposud neučinil, důvodem je nedostatek informací a rozhodnutí vedení Arcy soustředit se na jednání s Blantyre,“ sdělila mluvčí J&T Banky Monika Veselá.

Otázka pohledávek

Kvůli dění ve skupině Arca se dostali do ostrého sporu někdejší společník a její zakladatel Pavol Krúpa a současný šéf a hlavní akcionář skupiny Rastislav Velič. Krúpa v rozhovoru kritizuje kroky managementu a upozorňuje na vyvádění majetku z Arca Capital Slovakia na Arca Capital Cyprus. Vedení Arcy se proti nařčením brání. „Jakékoliv převody aktiv ze společnosti Arca Capital Slovakia na Arca Capital Cyprus mají čistě pragmatické důvody,“ uvedla mluvčí Terézia Barčíková.

Těmi jsou zpřehlednění a vnitřní reorganizace skupiny a dále pak možnost účtovat podle mezinárodních (IFRS) standardů, které prý lépe korelují se skutečnou hodnotou aktiv než slovenské účetní standardy. Skupina se ke Krúpovým kritickým tvrzením vyjádřila v tiskovém prohlášení z 10. září. V něm se mimo jiné konstatuje: „Toto jeho počínání vnímáme jako účelovou snahu zmařit vstup investora do skupiny Arca Capital, vystrašit věřitele a docílit levného odkoupení pohledávek za skupinou Arca Capital.“

V prohlášení se dále konstatuje, že Pavol Krúpa je významným dlužníkem skupiny Arca Capital a že část věřitelů bude možné uspokojit, pokud finančník řádně a včas uhradí své závazky. V rozhovoru pro HN Rastislav Velič uvedl, že Krúpa dluží skupině „plus minus 240 až 270 milionů korun“. To Krúpa odmítá a naopak se staví do role věřitele. Své pohledávky za Arcou vyčíslil na stovky milionů eur.

Aktivistický investor, nájezdník či predátor. Taková označení se pojí se jménem finančníka Pavola Krúpy, jehož prezident Miloš Zeman vyznamenal za boj proti Zdeňku Bakalovi, za jehož vlastnictví skončil těžařský kolos OKD na dně. V únoru 2018 Česká národní banka neschválila Krúpův záměr řídit investiční fond Arca Capital CEE a označila ho kvůli předchozím prohřeškům vůči právním předpisům upravujícím činnost investičních společností za nedůvěryhodnou osobu.

K současné situaci okolo skupiny Arca pak Krúpa v rozhovoru říká: „Byl bych nejradši, kdyby okolo skupiny Arca nebyl žádný rozruch, žádná panika, protože ta teď nikomu nepomáhá. Na druhé straně ale nemohu být zticha, když někdo dělá něco nekorektního. Je mi jedno, co se proti mně spustí, ale zticha nebudu.“

LIDOVÉ NOVINY: Společnost Arca oznámila, že se dohodla s Blantyre Capital na podmínkách financování úvěrů. Považujete to za krok, který pomůže vyřešit problémy předlužené Arcy?

KRÚPA: Jednoznačně vítám vstup investora, který bude řádně schválen věřiteli skupiny Arca, budou jasně prezentovány podmínky vstupu a také restrukturalizační či reorganizační plán, výhodný a transparentní pro věřitele. Za nezbytné považuji definovat věřitelům podmínky financování, plán rozvoje a provozu společností skupiny. Pokud by šlo o neurčitou a blíže nespecifikovanou deklaraci, pak to vnímám jako informaci prezentovanou vedením skupiny Arca kvůli uklidnění současné situace a věřitelů a natahování času.

LIDOVÉ NOVINY: Co je nyní nutné udělat, aby bylo možné říci, že je Arca zachráněná a že věřitelé nepřijdou o své peníze?

KRÚPA: Je nezbytné, aby vedení skupiny Arca namísto neustálého oddalování řešení situace a neurčitých výroků předložilo jednoznačný návrh a plán stabilizace skupiny, tedy restrukturalizační či reorganizační plán, který musí být schválen věřiteli. Měl by být uskutečněn audit a měla by být jasně definována struktura aktiv skupiny. Zároveň je třeba, aby věřitelé a zejména soud důkladně posoudili, zda soudní ochranu před věřiteli Arca nevyužívá účelově a neoprávněně.

Je nutné zamezit riziku uskutečnění dalších možných operací managementu skupiny Arca, které by mohly poškozovat či upřednostňovat věřitele a znehodnocovat či vyvádět majetek společností skupiny. Čím dříve bude kontrolovat činnost managementu a dohlížet na korektní postup v Arce správce, tím lepší to bude pro věřitele.

LIDOVÉ NOVINY: Co způsobilo problémy skupiny? Jde to jen na vrub koronaviru?

KRÚPA: Koronakrize je něco nového, nikdo z nás nic takového ani nepředpokládal. Je pravdou, že mnoho byznysů skupiny Arca je postiženo koronakrizí. Na druhé straně strategie, kterou skupina dělala – emitovala čtvrtletní směnky a chtěla je přefinancovat do dlouhodobých pozic –, byla odvážná. Možná, že kdyby nenastala koronakrize, mohlo se to podařit.

Jeden z členů představenstva deklaroval, že přijdou peníze od rakouských a švýcarských investorů, kteří tyto čtvrtletní směnky profinancují; všechno ale padlo. Tyto peníze měly přijít v březnu či v dubnu, tedy v době, kdy začala koronakrize. Jsem ale zaražený z toho, co Arca dělá teď. Ke mně, k bývalému akcionáři, který tuto skupinu vytvořil a na současné vedení převedl podíly, se chovají jako k největšímu nepříteli.

LIDOVÉ NOVINY: Současné vedení vás vinilo, že jste využíval situace a skupoval za výhodnou cenu pohledávky. Je to pravda?

KRÚPA: Samozřejmě, že ne. Měl jsem dvě možnosti: být zticha a nečinně přihlížet tomu, co se nyní v Arce děje, nebo veřejně poukazovat na morálku lidí, kteří stojí v čele skupiny. Tvrdím, že současné vedení skupiny není schopné efektivně řídit krizové projekty a krizový stav. Odešel jsem ze skupiny Arca v roce 2018. Následně žila skupina především z mých úspěšných projektů. Podíl jsem převedl na své dlouholeté spolupracovníky Rastislava Veliče a Henricha Kiše.

Dodnes mi nevyplatili peníze a ještě o mě říkají, že jim peníze dlužím. Znepokojuje mě, co se ve skupině děje. Například do rezortu Gothal se během krize nakupovali obrazy za desítky tisíc eur. To se přece nemůže dělat v takové době. A se znepokojením se dívám na to, proč byly v prosinci vyváděny projekty patřící pod Arca Capital Slovakia na Arca Capital Cyprus.

LIDOVÉ NOVINY: To je ale přece v rámci jedné skupiny. Proč to kritizujete?

KRÚPA: Je to v rámci skupiny, ale zkusili jste si něco vymoci z Kypru? Nikdo neví, kdo ovládá Arca Capital Cyprus. Proč aktiva nestahují zpět, aby se to mohlo ukázat věřitelům. Mluví se o tom, že má do skupiny vstoupit nějaký investor. Kdybych byl na místě investora, položím si otázku: Kdo mi zabezpečí řízení na Kypru?

Problém je vymoci něco z Česka na Slovensko, protože každý stát má jinou legislativu, a co teprve kyperská legislativa… Někdo to může zneužít pro svoje účely. Myslím, že dochází ke krácení věřitelů. Chci vědět, jaký je v Arce majetek a kam bylo co převedeno. Mým zájmem je, aby věřitelé dostali co nejvíc.

LIDOVÉ NOVINY: Ovlivnily problémy skupiny Arca i váš byznys?

KRÚPA: Druhotně mám problémy i já. Moje společnosti emitovaly dluhopisy a objem vybraných financí půjčily Arce, která nedodržuje své finanční závazky. Na základě toho se nyní i tyto firmy nacházejí v druhotné platební neschopnosti a splatnost dluhopisů je třeba řešit. Musím se s tím vyrovnat a činím veškeré kroky k vymožení pohledávek, celou situaci však ztěžuje mimořádné moratorium.

Velké problémy mi způsobila falza podpisů na směnkách emitovaných společností Arca Investments, protože v mých soukromých projektech mě banky dále nechtějí financovat. Ztratil jsem tím několik milionů eur. Byl bych nejradši, kdyby okolo skupiny Arca nebyl žádný rozruch, žádná panika, protože ta teď nikomu nepomáhá. Na druhé straně ale nemohu být zticha, když někdo dělá něco nekorektního. Je mi jedno, co se proti mně spustí, ale zticha nebudu.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou pohledávku máte vůči skupině Arce?

KRÚPA: Pokud sečtu všechny pohledávky mé, mých společností a pohledávky z vypořádání při převodu podílu, jde o stovky milionů korun. Místo toho, abych se porozhlížel po trhu, jaké jsou příležitosti k investici, řeším tyto problémy.