Čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu pracuje zhruba 130členný tým obchodní divize společnosti ČEZ, který nakupuje a prodává plyn, elektřinu, emisní povolenky či ekologické certifikáty na velkoobchodních trzích. Spekulativní obchodování loni energetickému gigantu vyneslo rekordní tři miliardy korun. Jeho zájmy se proto rozrůstají do dalších a dalších evropských zemí.
„Naší strategií je počet trhů a produktů organicky rozšiřovat a expandovat na nová teritoria,“ říká člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani, který šéfuje obchodu a strategii. Vysvětluje, že když už obchodníci sledují situaci s energiemi v jedné zemi, musí vnímat i trhy v okolí. O to snadnější je pak začít obchodovat i tam.
Letos ČEZ vstoupil na trh s plynem ve Francii, Itálii, Belgii, Maďarsku nebo Dánsku. Už dříve začal s tímto byznysem ve Spojeném království, Německu a Rakousku. Obchod přitom není jen virtuální, dochází u něj i k fyzické dodávce plynu.
ČEZ plánuje, že brzy expanduje i do Skandinávie, kde zatím obchoduje jen s elektřinou. V celkem sedmnácti evropských zemích ČEZ obchod s elektřinou i fyzicky vypořádává. Jde o celou střední Evropu a například o Chorvatsko, Řecko, Švýcarsko či Itálii.
Důležitá opora
Obchodníci nepřinášejí firmě jen další peníze vydělané na úspěšných spekulacích. Celé oddělení je nezbytně nutné i pro samotný chod energetického gigantu, který vyrábí velké množství elektřiny a zároveň má hodně zákazníků. Mezi obchodníky pracují i týmy meteorologů a dalších specialistů, kteří se snaží odhadovat další vývoj na trzích. Pomáhají tak ČEZ lépe prodávat vyrobenou elektřinu i lépe nakupovat energie pro zákazníky.
Když se například v Německu očekává vítr, a tedy velká výroba z větrných parků, dá se předpokládat nadbytek elektrické energie na trhu. Její ceny pak mohou být dokonce záporné, tedy platí se za to, že elektřinu někdo spotřebuje. |
Odhadují, jak nejlépe plánovat výrobu a jak obchod. Když se například v Německu očekává vítr, a tedy velká výroba z větrných parků, dá se předpokládat nadbytek elektrické energie na trhu. Její ceny pak mohou být dokonce záporné, tedy platí se za to, že elektřinu někdo spotřebuje.
V takovém případě nemá například smysl, aby české uhelné elektrárny spalovaly drahé uhlí, když by za vyrobenou elektřinu nic neutržily.
Zelené doklady
Na zahraničních trzích se ale neobchoduje jen s energiemi. Důležitou „surovinou“ jsou emisní povolenky a nově i různé ekologické certifikáty.
Nakupují a prodávají se potvrzení o tom, že je elektřina z obnovitelných zdrojů, jde o takzvané záruky původu. Některé firmy chtějí potvrzení, že odebírají zelenější elektřinu. Tyto certifikáty jsou pak vyžadovány například u dobíjecích stanic na elektromobily. Poptávka po zelené elektřině se ale vyvíjí jinak než její skutečná výroba, proto se cena certifikátů na trhu mění.
ČEZ obchoduje i s doklady o tom, že došlo k úspoře energie. Firmy, které se například před svými akcionáři zavázaly, že sníží spotřebu energie, respektive sníží emise oxidu uhličitého, ale nedaří se jim to, si v některých zemích mohou potvrzení o úspoře koupit od někoho, kdo sice uspořil, ale lejstro k tomu nepotřebuje. Obchodníci z Prahy spekulují i na trhu s ropou, uhlím a s různými finančními produkty. Celý obchod je řízen hlavně z našeho hlavního města, kanceláře má firma zatím jen ve Vilniusu v Litvě a zaměstnance má i v Rumunsku. I přímo v Praze ale pracují Francouzi, Italové, Maďaři, Rusové a další národnosti, ti pomáhají s jazykem jednotlivých národních trhů i s místními pravidly.
