Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Statistika ukazuje, že čeští stavbaři si kapsy nemastí

Evropa

  5:50

Poměr cen obytných staveb v ČR k průměrným cenám v EU dle údajů ze září 2009 činil 52 procent a u inženýrských staveb 84 procent.

Dle statistik Eurostatu jsou ceny stavebních prací v Česku ve srovnání s průměrem EU na velmi nízké úrovni, levněji se staví už jen v Rumunsku. foto: © IlustraČeská pozice

Pro novináře bylo vždy vítané téma „navážet se“ do stavbařů. „Zneužívají veřejné zakázky, předražují stavby, okrádají státní rozpočet. Když stát nemůže sypat plnými hrstmi, brečí, že nemají práci, že budou ekonomicky zruinováni.“ A kdyby náhodou tomu někdo nechtěl uvěřit, jsou připraveny důkazy, o nichž nelze pochybovat. Pocházejí totiž z dílny nejrenomovanějších odborníků, opírají se o statistické údaje – a ty nelžou.

Ošidné interpretace

Statistika se ale dá číst podle potřeby zájmových skupin, mimo kontext s ostatními údaji, může nabízet porovnání neporovnatelného a nebo – a to není řídký případ – používá ji ten, kdo v ní neumí číst, protože jí nerozumí. Každopádně se pak šíří nepravda.

Důkaz o tom, že ceny stavebních prací v naší republice jsou ve srovnání s průměrem Evropské unie na velmi nízké úrovni, dokládá Závěrečná zpráva Národní ekonomické rady vlády (NERV) ze září 2009 v tabulce na straně 37. Uvedené hodnoty vycházejí z průkazných údajů, které uvádí Evropský statistický úřad Eurostat.

Poměrové ukazatele cenových úrovní ve stavebnictví
(v procentech k průměru EU, v posledním sloupci je vzájemný poměr hodnot za inženýrské stavby a obytné budovy)

ZeměStavby celkemObytné budovyInženýrské stavbyInž. stavby/ obyt. stavby
Rumunsko5443922,14
Polsko75631251,98
Slovinsko74601101,83
Maďarsko70601091,82
Malta6255991,8
Česko6152841,62
Portugalsko6354851,57
Lotyšsko98851271,49
Slovensko6562891,44
Lucembursko1071081491,38
Estonsko79761001,32
Řecko7469901,3
Finsko1191141471,29
Litva7676971,28
Irsko1071011221,21
Španělsko7975901,2
Francie1121111151,045
Nizozemsko1241271301,02
Rakousko1241221241,02
Dánsko1631731640,95
Německo1161211030,85

Pramen: Závěrečná zpráva NERV, strana 37 (září 2009)

 

Čísla z tabulky dokumentují fakt, že si čeští stavbaři nemastí kapsy nejen ve srovnání s vyspělými zeměmi, ale ani ve srovnání s ostatními zeměmi východního bloku. Nebýt Rumunska, byli bychom na posledním místě. Je paradoxní, jak dokážou s těmito údaji pracovat odborníci.

V komentáři NERV se píše: „Například v sousedním Rakousku sice staví podle Eurostatu draze, ale konzistentně draze: Cenovou relaci infrastrukturní výstavba / bytová výstavba má Rakousko takřka rovnou jedné. Česká republika má tento poměr na hodnotě 1,62, což znamená, že české infrastrukturní zakázky jsou o 62 procent dražší oproti cenové hladině v oblasti bytové výstavby.“ Takto interpretují zjištěná (a zdokumentovaná) fakta odborníci.

Ještě dokonalejšími interprety čísel z tabulky jsou autoři kapitoly Doprava v politickém programu strany Věci veřejné: „Podle závěrečné zprávy Národní ekonomické rady vlády (NERV) je stavba silnic, dálnic a dalších infrastrukturních projektů v ČR předražena o 62 procent.“  

Rozdílný podprůměr

Proč jsou české podprůměrné ceny stavebních prací u obytných staveb oproti podprůměrným cenám u inženýrských staveb odlišné?Poměr cen obytných staveb v Česku k průměrným cenám obytných staveb EU činí 52 procent. Pod průměrem EU jsou všechny nové státy, nižší poměr než ČR má pouze Rumunsko. Tento nízký koeficient je dán řadou faktorů, jež jsou předurčeny vyšší úrovní výstavby obytných budov ve vyspělých evropských zemích nežli u nás. Jsou to:

  • podstatná rozdílnost používaných materiálů při bytové výstavbě (například respektujících energetickou úspornost),
  • vyšší podíl výstavby rodinných domů s vyšší cenou bytové jednotky,
  • odlišná (náročnější) dispoziční řešení,
  • větší plocha bytů a příznivější poměr užitné a obytné plochy,
  • lepší vybavenost,
  • větší komplexnost při dokončení bytu (u nás se „dostavuje“ a dovybavuje ještě dlouho po dokončení a cenovém uzavření stavby).

Souhrnně to lze vyjádřit konstatováním, že investoři (stavebníci) bytových staveb jsou u nás podstatně skromnější ve svých nárocích, což je především důsledek rozdílné životní úrovně.

U inženýrských staveb je poměr cen v Česku k průměrným cenám inženýrských staveb EU 84 procent. Je nejnižší z nových států unie, z nichž Polsko, Slovinsko, Maďarsko a Lotyšsko jsou dokonce nad průměrem EU.

Tento fakt nevydává rozhodně svědectví o korupci, nízké intenzitě soutěže mezi stavebními firmami, o měkkém rozpočtovém omezení na straně investora, o intenzivním ovlivňování ze strany stavebních dodavatelů ani o jejich preferenci neúčelně nákladných řešení, jak uvádí ve zdůvodnění této hodnoty v komentáři NERV. Ale o tom, že se přece jen stát snaží více o to, aby se naše dopravní infrastruktura úrovni západoevropských komunikací postupně přibližovala.

Lze stavět laciněji?

Interpretace Věcí veřejných: Podle Závěrečné zprávy NERV je stavba silnic, dálnic a dalších infrastrukturních projektů v ČR předražena o 62 procent

Neznamená to však, že by i při tom nebylo možné stavět laciněji.V případě, že by stát využíval všechny nástroje, které má k dispozici k realizaci úspor při budování dopravní infrastruktury, mohl by být koeficient ještě nižší. Je to legislativa, územní plánování, průtahy při pořizování územních plánů, zásahy občanských iniciativ a kvůli nim zpožďování staveb, předělávání projektů, nové projednávání územního plánu, z toho plynoucí prodlužování a zdražování staveb. Ale také zadání investora, zbytečně drahá a mnohdy neodůvodněná objektová skladba, prosazování požadavků účastníků řízení (sjezdy z dálnic, vyvolané investice atd.).

Příčiny neefektivního využívání zdrojů již v přípravě stavby a příčiny tohoto stavu je třeba analyzovat a případně i korigovat s cílem optimalizace a snížení celkových nákladů. Nezbytné je provádět audit technického řešení staveb a cenové expertizy

K vyrovnanějšímu poměru mezi oběma koeficienty vede jednak potřebná cesta zlepšení standardu bydlení, blížící se úrovni vyspělých zemí a dále analýza a optimalizace cenových nákladů u staveb dopravní infrastruktury již ve fázi investorské přípravy investice.

Připomínám ještě jednou část komentáře k tabulce: „Například v sousedním Rakousku sice staví podle Eurostatu draze, ale konzistentně draze: Cenovou relaci infrastrukturní výstavba / bytová výstavba má takřka rovnou jedné.“  Nevím, jestli by tvůrci tohoto výroku měli být více spokojeni s konzistentní drahotou jako v Rakousku, nebo s logicky rozdílnou cenovou podprůměrností. Předpokládám ale, že rakouský příklad, „konzistentní drahota“, vyzdvihovaný ve zprávě NERV, není kýžený cílový stav české vlády ani jejích ekonomických poradců a také ne strany Věci veřejné a jejího ministra dopravy.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...