130 let
Profesor Pavel Ripka vede FEL od podzimu 2011, kdy vystřídal děkana Borise Šimáka.

Profesor Pavel Ripka vede FEL od podzimu 2011, kdy vystřídal děkana Borise Šimáka. | foto: © Petr Neugebauer, FEL ČVUTČeská pozice

Štěpení na ČVUT: Elektrotechnická fakulta není jen kybernetika!

  •   22:20

Vznik výzkumného centra CIIRC? Děkan FEL Pavel Ripka naznačuje, že odtržení části kybernetiků od mateřské fakulty je „tak trochu sobecké“.

Na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT) má vzniknout z fondů EU Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC). Jeho vedením je od 1. července pověřen kybernetik z ČVUT, profesor Vladimír Mařík, s nímž ČESKÁ POZICE přinesla před měsícem interview. Dle Maříka institut proměnit celé ČVUT, neboť soustředí vynikající vědce v oboru a předvede nový koncept hi-tech výzkumu, který je znám z univerzit typu Carnegie Mellon.

Podporu této myšlence však nevyjadřují všichni, jak by se mohlo zdát. Vznik CIIRC sice schválil Akademický senát ČVUT, ale jen těsnou většinou jednoho hlasu (devatenáct lidí bylo pro, deset proti a osm hlasujících se zdrželo). Přímým oponentem profesora Maříka je i Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL), na níž myšlenka elitního ústavu asi pro 250 vědců vznikla.

„Excelentní a silná FEL je v zájmu celého ČVUT jako jeho vlajková loď“Je ústav CIIRC (bez fakultního senátu) nejlepším modelem pro informatický výzkum? Nemá část FEL obavu z odchodu výzkumníků do nového centra? „Na fakultě jsem nějaké velké obavy z odchodu výkonných vědců nezaznamenal. Jako její děkan musím samozřejmě hájit zájmy fakulty, která si dnes vede velmi dobře. Excelentní a silná FEL je v zájmu celého ČVUT jako jeho vlajková loď,“ říká v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ profesor Ripka.

A podotýká: „V hodnocení výzkumných institucí podle vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) jsme loni byli na šestém místě v České republice, nejlepší z technických fakult v zemi. Ústav CIIRC jako něco výběrového jsme chtěli mít uvnitř fakulty. Ona kritická masa (významnější, a tedy nepřehlédnutelný celek pozn. red.), o které mluvil v rozhovoru profesor Mařík, je přece celý FEL.“

Odtržení už tu bylo

Ripka argumentuje tím, že odchody z fakulty jsou v tuto chvíli možná výhodnější pro některé konkrétní kolegy, ale celku neprospějí: „Před čtyřmi lety se od nás oddělila část katedry počítačů, což vedlo ke vzniku Fakulty informačních technologií (FIT). Emancipační úsilí informatiků bylo asi historicky nevyhnutelné, ale pro FEL to byla dočasně značná rána. Ani ne tak vědecká, ale spousta lidí nám poté scházela ve výuce.“

Ripka argumentuje tím, že odchody z fakulty jsou v tuto chvíli možná výhodnější pro některé konkrétní kolegy, ale celku neprospějíDnešní elektrotechnika a informatika jsou tak propojené, že výuka v oblasti informatiky musela být na FEL zachována. „Je zajímavé, že tehdy profesoři Mařík a Václav Hlaváč (bývalý vedoucí, a pak i zástupce vedoucího katedry kybernetiky – pozn. red.) bojovali za integritu fakulty,“ doplňuje děkan s tím, že po vzniku FIT se už rány zacelily, atmosféra vyčistila, a dnes funguje i vzájemná spolupráce mateřské a její dceřiné fakulty.

Z dalšího potenciálního zásahu do celistvosti FEL nemá pochopitelně Ripka radost; nové centrum má ale podporu u končícího rektora Václava Havlíčka, který původně vzešel právě z elektrotechnické fakulty; ta během jeho rektorování již podruhé zeštíhlí.

Trochu sobecká analogie v Plzni?

Vysoké školy si na sebe vydělávají jak výukou, tak výzkumem. „Mluvit a poměřovat, kdy na školách doplácí věda na výuku nebo obráceně, je hodně ošidné,“ míní děkan. „Fakt je, že platby od státu za výuku tvořily kdysi většinu našeho příjmu, před pěti lety to bylo ještě čtyřicet procent, a dnes je to pouhých 27 procent. Mnozí výzkumníci si proto nyní mohou spočítat, že je pro ně finančně výhodnější ,udělat se pro sebe‘.“

Podobná věc se dle Ripky stala na Západočeské univerzitě v Plzni: „Tamní Fakulta aplikovaných věd (FAV), kam se stáhli silní výzkumníci, má opravdu skvělá jména, ale zvnějšku to vypadá jako trochu sobecká záležitost.“

Děkan Ripka, jenž je činný na katedře měření a jehož „citační“ Hirschův index dosahuje na technické obory vysoké hodnoty 17, uvádí tři možné motivy pro vznik CIIRC:

  • Pro odcházející by to mohlo být finančně výhodnější, „i když to zatím tak nevypadá“.
  • Takový vysokoškolský ústav nemá akademický senát, který funguje nejen jako samosprávný orgán, ale má také kontrolní roli. „Kolegové Mařík nebo Hlaváč se nikdy na fakultě neucházeli o volenou funkci. Myslím, že kdyby kandidovali na děkana, jak jsem je oba vyzýval, měli by velkou šanci a mně by bylo potěšením mít takové protikandidáty. Tam by se střetly naše vize, ale u nich vidím příklon ke ,korporátnějším řešením‘,“ podotýká Ripka.
  • Třetí motivací pro budování CIIRC mohou být dle děkana vazby na byznys: „Na FEL v poslední době dbáme na to, aby vztahy s firmami byly oboustranně výhodné a zabýváme se možnými střety zájmů.“
Střet dvou konceptů výzkumu

Profesor Mařík, vlivná persona nejen ČVUT, ale i české vědy, v již zmíněném rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvedl, že idea nového elitního výzkumného centra může ČVUT posunout ke struktuře moderní technické univerzity, jakými jsou Carnegie Mellon nebo RWTH Aachen, jež mají výzkumná pracoviště a vedle nich poměrně „tenké“ fakulty. Nejde u Maříka a Ripky o střet dvou filozofických konceptů univerzitního výzkumu, kdy na jedné straně stojí samostatnější výzkumné supercentrum a proti němu komplexnější fakulta?

Ripka preferuje flexibilní uspořádání autonomních výzkumných týmů napříč katedrami a fakultami a jejich propojení společnou myšlenkou„Ve světě existují oba modely. Ten model, kde je fakulta (či department) hodně propojená s výzkumem, je ale ve světě, troufám si tvrdit, častější. Jistě se dají ukázat jednotlivé špičkové univerzity, kde takové výzkumné instituty existují, ale pak najdete mnohem více těch, kde nejsou. Anebo tam nějaký ústav je, ale z konkrétního důvodu – že má urychlovač, jaderný reaktor. Nebo to postaví firma či je tam utajování z nějakého důvodu. Ale že by byl vznik výzkumného ústavu uvnitř univerzity obecným světovým či evropským modelem, to ne.“

Ripka preferuje flexibilní uspořádání autonomních výzkumných týmů napříč katedrami a fakultami a jejich propojení společnou myšlenkou. „O to usilujeme na FEL, zdá se nám to modernější přístup, spíše než vytváření nových organizačních struktur,“ oponuje Ripka. Masivních odchodů na CIIRC se neobává; možná budou výzkumníci chtít mít třeba jeden úvazek na FEL a druhý menší v ústavu. Problém by prý nastal, kdyby pracovník „odklonil“ své výzkumné projekty mimo instituci, kde učí a která mu poskytuje veškeré zázemí.

Část informatiků na fakultě zůstane

Ač vznik CIIRC před prázdninami fakultou do jisté míry „hýbal“, není dle děkana Ripky nyní zdaleka hlavním tématem a škola má co nabídnout v řadě oborů: „Na katedře kybernetiky je dostatek výkonných mladých pracovníků, kteří vyjádřili vůli na fakultě zůstat. Ke střední generaci patří proděkan Jiří Matas, nositel Centra excelence Grantové agentury ČR. Matas je nejúspěšnější vědec na fakultě (v žebříčku předstihl v roce 2011 děkana a fakultnímu peletonu se dále vzdaluje – pozn. red.). Nový ústav tak možná po odchodu starších manažerů pomůže fakultě vyřešit generační problém.“

„Nový ústav možná po odchodu starších manažerů pomůže fakultě vyřešit generační problém“Těžiště informatického výzkumu a výuky je nyní na katedře počítačů, která je prý na FEL spokojená a velmi silná. Na tuto katedru přešly z katedry kybernetiky excelentní týmy profesora Michala Pěchoučka a docenta Filipa Železného, které pracují na tématech umělé inteligence, agentních technologií, síťové bezpečnosti a neuronových sítí. Řeší se zde projekty pro americké obranné složky, včetně programů pro řízení bezpilotních letadel.

Dalším centrem informatiky je mladá katedra počítačové grafiky a interakce. „Její organizační součástí je Institut intermédií, společné pracoviště ČVUT a Akademie múzických umění (AMU). Spolupracují tam týmy z několika fakult dvou vysokých škol a nepotřebují k tomu vznik nové instituce se vší byrokracií,“ vypočítává Ripka.

Nejsilnější výsledky u „elektromagnetiků“

V publikačních výsledcích (v přepočtu na jednoho pracovníka) si v minulých třech letech nejlépe vedla katedra elektromagnetického pole, kterou vede profesor Miloš Mazánek a za níž se v interním bodování dle fakultní metodiky nachází katedra řídící techniky.

„Katedru kybernetiky, která měla vynikající PR a byla často představovaná v médiích jako excelentní, převzal z tohoto pohledu nový vedoucí, docent Jan Kybic jako pracoviště v rámci celého FEL jen mírně nadprůměrné. Platí to i pro celostátní metodiku – podle loňského hodnocení RVVI je katedra kybernetiky dle výkonu na hlavu osmou katedrou na fakultě,“ pošťuchuje Ripka profesora Maříka, jehož odvolal z postu vedoucího katedry kybernetiky (podle slov samotného Maříka ve zmíněném rozhovoru to bylo bez uvedení důvodů, bez poděkování za léta práce a brzy poté, co Mařík obdržel čestný doktorát na VUT v Brně).

„Podle loňského hodnocení RVVI je katedra kybernetiky dle výkonu na hlavu osmou katedrou na fakultě“„Samozřejmě na této katedře působí světově špičkové týmy, jako je zmíněné Centrum excelence, které průměr zdvihají – těm chceme na fakultě vytvořit dobré podmínky. Nesmí nás překvapit, že když jsme tu ze společných prostředků vyinkubovali několik excelentních pracovišť, může nám pár lidí odejít,“ říká Ripka, který prý zažil ve světě vyšší mobilitu akademických pracovníků než u nás: „Jedni odejdou, jiní přijdou, získávají všichni.“

Většina špičkových týmů ale k fakultě dle jeho slov nerozlučně patří, počínaje katedrou matematiky i fyziky. Tři silnoproudé katedry a katedru ekonomiky označuje děkan za spíše „publikačně rozvojové“, neboť se v minulosti soustředily na praxi, spolupráci s podniky a podcenily publikování ve světových časopisech, což je dnes klíčovým indikátorem vědecké excelence. Proto ČVUT pro tyto obory přichystalo program „hostujících profesorů“, v němž má od roku 2014 působit Fulbright Distinguished Professor, podobně jako se to povedlo i pražskému „matfyzu“ a již před časem Masarykově univerzitě.

Zajímavý výzkum provádí i katedra telekomunikační techniky, mikroelektroniky či radioelektroniky, ale také Ripkova domovská katedra měření. „Moje skupina dělá magnetické senzory, minohledačky, magnetometry, z nichž nám dva letěly i do kosmu. Kromě výzkumných projektů máme kontrakty a projekty s firmami zaměřené na navigaci na zemi i při podzemním vrtání a hledání kovových předmětů, min a bomb, velké zakázky směřovaly do vojenské oblasti,“ představuje profesor Ripka svou specializaci.

Kdo půjde do rektorské volby?

Na ČVUT – podobně jako na Univerzitě Karlově – se blíží rektorské volby, do nichž může dle informací ČESKÉ POZICE zasáhnout Petr Konvalinka (předseda Akademického senátu) a Vojtěch Petráček (prorektor pro výzkum), možná i děkan strojní fakulty František Hrdlička. Nepřidá se k nim také děkan Ripka?

„Na rektora kandidovat nebudu, protože chci především dotáhnout změny, které jsem na fakultě zahájil. Kromě toho vím, jaké kompromisy museli dělat všichni rektoři. Potřebná, ale nepopulární opatření z mého volebního programu se mi zatím daří realizovat. Další důvod je prozaický – v posledních osmi letech mělo ČVUT rektora z elektrofakulty, teď je čas na rotaci,“ říká Ripka a dodává: „Střetnou se asi Konvalinka s Petráčkem, a jak je znám, věřím, že ten, kdo prohraje, bude umět s tím druhým spolupracovat v zájmu ČVUT.“

Autor: Martin Rychlík
  • Vybrali jsme pro Vás