Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Švýcarský soud: Při privatizaci MUS mohl být český stát poškozen

  10:04
Švýcarští vyšetřovatelé se od roku 2005 zabývali nelegálním vyvedením peněz z Mostecké uhelné společnosti (MUS), jež skončily v alpském státě. Lausannský soud v pátek 29. prosince vynesl pravomocný trest pro dva odsouzené. O výši trestů pro další tři rozhodne soud v Bellinzoně. Svitla také naděje pro český stát na 13 miliard z MUS.

V Kauze MUS jde o velké peníze. foto: Česká pozice

Švýcarská justice v pátek 29. prosince rozsekla 20letou privatizační kauzu, která se sice odehrála v Česku, ale peníze z ní skončily v zemi helvetského kříže. Nejvyšší soud v Lausanne rozhodl o odvolání bývalých manažerů a majitelů Mostecké uhelné společnosti (MUS). Ti byli před třemi lety nepravomocně odsouzeni za podvod a praní špinavých peněz.

Švýcarští vyšetřovatelé se už od roku 2005 zabývali podezřením, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze a skončily v alpském státě. Lausannský soud v pátek 29. prosince v této souvislosti vynesl pravomocný trest ve výši čtyř let a čtyř měsíců nad Antonínem Koláčkem. Na jeden rok a čtyři měsíce pak poslal za mříže také Petra Krause. O výši trestů pro další tři odsouzené – Marka Čmejlu, Jiřího Diviše a Oldřicha Klimeckého – bude ještě rozhodovat soud v Bellinzoně.

Nové projednání žádosti Prahy

S odvoláním uspěl pouze Belgičan Jacques de Groote, který před lety vyjednával s vládou premiéra Miloše Zemana o odkupu státního podílu v MUS. Groote byl původně za podíl na podvodu potrestán podmínkou. Podle verdiktu v pátek 29. prosince by ale nižší soud měl prokázat, zda jednal úmyslně. Svitla i naděje pro český stát. Švýcaři totiž na účtech podezřelých zmrazili více než 13 miliard korun. V listopadu 2013 soud v Bellinzoně z procedurálních důvodů neuznal náš nárok na odškodné. Jenže podle verdiktu v pátek 29. prosince se švýcarská justice musí žádostí Prahy zabývat znovu.

V listopadu 2013 soud v Bellinzoně z procedurálních důvodů neuznal nárok českého státu na odškodné. Jenže podle verdiktu v pátek 29. prosince se švýcarská justice musí žádostí Prahy zabývat znovu.

„Česká republika uspěla u švýcarského Nejvyššího soudu se svou stížností a bude připuštěna do řízení u švýcarských soudů v této věci jako poškozená strana,“ uvedl Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí. Verdikt, o němž informoval jako první web HlídacíPes.org, vítá i vrchní státní zástupce Petr Šereda, který žene exmanažery MUS před soudy v Česku. Většina klíčových hráčů nechce v tuto chvíli 166stránkový rozsudek švýcarského soudu, který je sepsán ve francouzštině, příliš komentovat. Každopádně se ale promítne i do postavení obžalovaných exmanažerů v Česku.

„Soud odvolání zcela či z velké části zamítl. Mohu tak k tomu říci, že se ukazuje, že i česká obžaloba byla podaná zcela důvodně,“ řekl k tomu Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, který dozoruje českou větev kauzy Mostecké uhelné společnosti (MUS). V ní podal Šereda obžalobu na šest osob.

Šest obžalovaných

Pětici bývalých manažerů a vlastníků dolů Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause viní ze zneužití informace a postavení v obchodním styku. Vyšetřovatelé mají za to, že z MUS vyvedli 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun a využili je na nákup akcií MUS. Dále se také údajně dopustili podvodu při privatizaci této firmy v roce 1999. Posledním obžalovaným je bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora. Ten by se měl před Městským soudem v Praze zodpovídat z údajného přijetí úplatku.

Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, který dozoruje českou větev kauzy MUS, viní pětici bývalých manažerů a vlastníků dolů Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause viní ze zneužití informace a postavení v obchodním styku. Posledním obžalovaným je bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora. Ten by se měl před Městským soudem v Praze zodpovídat z údajného přijetí úplatku.

Seznam podezřelých byl ale původně košatější. Od léta 2012 policie v kauze MUS stíhala miliardáře Luboše Měkotu, jenž však o rok později náhle zemřel. Stíhání bylo zastaveno i v případě dříve vlivného lobbisty Pavla Musely. Po podivném pádu z posedu, při němž utrpěl poranění hlavy a zhmoždění levé plíce, byl Musela zbaven svéprávnosti. Pozoruhodné je, že na posedu s ním byl ještě jeden muž. Toho sice policie obžalovala z pokusu o vraždu, ale později byl pro nedostatek důkazů obžaloby zproštěn.

Přitom právě Musela měl být podle policie údajně tím mužem, který dal úplatek náměstkovi ministra průmyslu Robertu Sýkorovi v souvislosti s rozhodováním vlády Miloše Zemana, která prodala balík akcií v dolech za 650 milionů korun. Jejich skutečná hodnota byla však podle policie ve výši čtyř miliard korun.

Dlouhá doba od spáchání skutků

Verdikt Švýcarů budou muset prostudovat i představitelé české justice. Obecně platí princip, že nikdo nesmí být trestán dvakrát v téže věci. Zatímco u exmanažerů MUS odsouzených ve Švýcarsku zabere tato analýza čas, u Sýkory se zdá, že je jasno. „Minimálně u jednoho skutku, který se týká korupční části a je kvalifikován jako přijetí úplatku, to předmětem švýcarského trestního řízení vůbec není. Tam je jednoznačné, že řízení poběží dál,“ řekl LN v pátek 29. prosince žalobce Šereda.

Advokátka odsouzených Karolína Zelenková upozornila, že původní rozsudek švýcarského soudu v Bellinzoně byl v pátek 29. prosince v některých zásadních částech zrušen, především pokud jde o výši pokut, ale i o délku trestu. Soud by měl také podle ní pečlivě zvážit skutečnost, že od doby, kdy měly být skutky spáchány, uplynula již velmi dlouhá doba.

Odsuzující verdikt v pátek 29. prosince nechtěl příliš komentovat exmanažer MUS a bývalý generální ředitel Appian Group Antonín Koláček. „Srdečně zdravím z Indie, kde se léčím. Vracím se v lednu. Až se vrátím a seznámím se s rozhodnutím soudu, budu se moci teprve vyjádřit,“ napsal ČTK Koláček, který se věnuje buddhismu. Advokátka odsouzených Karolína Zelenková upozornila, že původní rozsudek švýcarského soudu v Bellinzoně byl v pátek 29. prosince v některých zásadních částech zrušen, především pokud jde o výši pokut, ale i o délku trestu.

Soud by měl také podle ní pečlivě zvážit skutečnost, že od doby, kdy měly být skutky spáchány, uplynula již velmi dlouhá doba. Jak napsala LN, chce se obrátit i na evropské soudy. „Mohu jen konstatovat, že klienti s částí rozhodnutí nesouhlasí a budou podávat stížnost do Štrasburku k Evropskému soudu pro lidská práva,“ uvedla Zelenková. Jenže ani to zřejmě nezajistí oddálení nástupu do výkonu trestu pro odsouzené Koláčka a Krause.

Redakce LN totiž získala vyjádření soudu v Lausanne. „Je-li odvolání v plném rozsahu zamítnuto, stává se uložený trest pravomocným. Rozhodnutí Nejvyššího soudu nabývají právní moci v den jejich vynesení,“ napsal LN Lorenzo M. Egloff z Nejvyššího soudu v Lausanne s tím, že rozsudek byl vynesen už 22. prosince. Egloff ještě doplnil, že v zásadě není možný další průtah: „Proti tomuto rozhodnutí neexistují žádné řádné opravné prostředky.“

Jak rozhodl švýcarský soud v kauze MUS

Marek Čmejla (50)

  • Čtyři roky vězení, soud bude o trestu znovu rozhodovat.

Antonín Koláček (58)

  • Čtyři roky a čtyři měsíce vězení, Nejvyšší soud trest potvrdil.

Oldřich Klimecký (77)

  • Tři roky a 1 měsíc vězení, soud bude o trestu rozhodovat znovu.

Petr Kraus (51)

  • Tři roky vězení, z toho rok a 4 měsíce nepodmíněně. Nejvyšší soud trest potvrdil.

Jiří Diviš (61)

  • Tři roky a deset měsíců vězení, soud bude o trestu rozhodovat znovu.

Jacques de Groote (91)

  • Soud musí znovu posoudit Belgičanovu odpovědnost. Jediný uspěl v odvolání.

Časová osa kauzy

1993

  • Mostecká uhelná společnost (MUS) vzniká spojením několika státních důlních podniků. Část připadla občanům v kuponové privatizaci, část městům a obcím. Státu zůstala necelá polovina společnosti.

1997–1998

  • „Nestátní“ akcie skoupilo několik firem pro švýcarskou společnost Investenergy, která zastupovala neprůhlednou americkou investiční společnost Appian Group.

1999

  • Appian ovládá většinu firmy a vláda Miloše Zemana jí prodává zbývající podíl státu za 650 milionů korun. Bývalý výkonný šéf MMF Jacques de Groote při privatizaci MUS propůjčil své jméno společnosti Appian Group.

2004

  • MUS od Appianu kupuje Antonín Koláček (40 procent), Luboš Měkota (40 procent), Vasil Bobela (10 procent) a Petr Pudil (10 procent).

2005

  • Švýcarská policie začíná vyšetřovat, zda nebyly z MUS nelegálně vyvedeny peníze a následně „vyprány“ ve Švýcarsku.

2006

  • Byznysmen Pavel Tykač získává 40 procent MUS. V roce 2008 Koláček a Měkota kvůli policejnímu vyšetřování předávají své podíly Bobelovi a Pudilovi. V roce 2010 Tykač plně ovládl MUS, zaplatil za ni více než 20 miliard korun.

2013

  • Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými exmanažery Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého. Luboš Měkota v březnu toho roku zemřel.

květen 2017

  • Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo obžalobu na šest mužů kvůli tunelování MUS a privatizačnímu podvodu. Kromě pěti aktérů švýcarské větve je obžalován i exnáměstek ministra průmyslu Robert Sýkora kvůli údajnému přijetí úplatku.

prosinec 2017

  • Nejvyšší soud Švýcarska rozhodl o odvoláních exmanažerů MUS. V hlavních bodech je odmítl, o trestech pro tři obžalované bude znovu rozhodovat soud v Bellinzoně. Tresty pro Koláčka a Krause platí.