Nejstarší a nejprestižnější univerzitu v České republice čeká 25. října volba nového rektora. Do klání o nástupce dosluhujícího Václava Hampla jdou tři uchazeči, jak již ČESKÁ POZICE informovala: děkan Filozofické fakulty Michal Stehlík, prorektor analýz a strategií z Pedagogické fakulty Stanislav Štech a exděkan 1. lékařské fakulty Tomáš Zima. ČESKÁ POZICE všechny tři postupně představuje v sérii rozhovorů. Posledním je profesor Tomáš Zima (jeho programové teze přikládáme v PDF).
Jako první jsme publikovali rozhovor s Michalem Stehlíkem: Univerzita Karlova musí být sebevědomá a otevřenější,
druhým byl Stanislav Štech: Univerzita Karlova musí vzbuzovat úctu, ale přitahovat i mladé.
ČESKÁ POZICE: Váš kandidátský program je dosti obsáhlý. Mohl byste ale vypíchnout pět priorit, na které byste se v nadcházející volbě rektora Univerzity Karlovy zaměřil?
ZIMA: Na prvním místě bych uvedl otázku autonomie a svobodného prostředí pro bádání a vzdělávání na univerzitě. To je, řekl bych, esenciálním základem pro chod univerzity. Za druhé, aby mohla být univerzita silná, musí mít silné všechny fakulty, protože každá z nich univerzitu obohacuje. Jako třetí uvedu špičkovou vědu se širokou a bohatou mezinárodní spoluprací, se snahou zvýšit úspěšnost a podíl mezinárodních, a to nejen evropských, výzkumných projektů.
Klíčová je dále role vzdělávání s moderními přístupy, aby naši absolventi byli široce vzdělaní a také uplatnitelní lidé. K tomu patří vzdělávání studentů i mimo jejich hlavní obor s dalšími dovednostmi, takzvanými soft skills, jako jsou základy komunikačních dovedností, sebeprezentace, právního a ekonomického minima; je to současný trend nejen v Evropě, ale i na prestižních školách.
ČESKÁ POZICE: Doplnění o „měkké dovednosti“ by se týkalo všech fakult?
ZIMA: Samozřejmě každé určitou měrou. Univerzita pro to má vytvořit podmínky a nástroje. Těžko můžeme odhadovat, jak bude za čtyřicet let vypadat trh práce, ale čím více vědomostí náš student a absolvent získá, tím lépe bude připraven.
ČESKÁ POZICE: A vaše pátá priorita?
ZIMA: Vztah univerzity ke společnosti, komunikace se společností, zastávání zřetelných odborných názorů, informování společnosti o tom, co univerzita dělá. Měli bychom společnosti vysvětlovat význam vědy, význam vzdělání pro rozvoj vědomostí, společnosti, národa jak z hlediska českého, tak z hlediska mezinárodního, neboť jsme mezinárodní institucí. V neposlední řadě, aby toto mohlo fungovat, musí být rektorát efektivní, otevřený, přátelský, rychle reagující na potřeby, které přicházejí jak z fakult, tak i shora, aby vytvářel dobré zázemí pro studenty a zaměstnance, pro chod fakult, ústavů a dalších součástí univerzity.
ČESKÁ POZICE: Podle toho, co jste představil, by člověk čekal, že toto už na význačné univerzitě nějak funguje... Co se dá na Univerzitě Karlově zlepšit, je k tomu prostor?
ZIMA: Samozřejmě řada věcí na některých fakultách úspěšně funguje. Já osobně vidím rozvoj univerzity jako vycházení z pozitivního a dobrého, co na univerzitě vzniklo, navazování na tyto činnosti a jejich rozvíjení. Určitě by to neměla být negace všeho, co se udělalo. Na druhé straně máme každý své limity a rezervy, a to jak osoby, tak instituce. Vždy je důvod něco rozvíjet a zlepšovat, jinak bychom ustrnuli. Svět kolem nás se dramaticky mění a my s ním musíme komunikovat, adekvátně na změny reagovat a univerzitu rozvíjet jako prestižní instituci, jež přináší poznání, vzdělání, která je respektovaným centrem vědy a vzdělávání nejen České republiky, ale i v mezinárodním kontextu.
ČESKÁ POZICE: Určitě jde v případě UK o stále nejprestižnější univerzitu v České republice, možná i v širším regionu. Vidíte přesto nějakou oblast, kde by se dalo říci, že Univerzita Karlova vyloženě zaostává?
„Jsem pro to, aby fakulty měly co možná nejvyšší míru autonomie a rektorát aby pro ně vytvářel kvalitní zázemí“ZIMA: Měla by více komunikovat s veřejností, tam vidím jednu slabinu. Velkým hendikepem pro pražské vysoké školy byla nemožnost aplikovat projekty Evropské unie, které významným způsobem řadě mimopražských vysokých škol pomohly k rozvoji. Věřím, že nové výzvy umožní právě v Praze vysokým školám rozvoj.
ČESKÁ POZICE: Detailně asi znáte programy svých konkurentů. Vidíte ve svém programu něco skutečně originálního, co oni nepřinášejí?
ZIMA: Každý z nás možná klade důraz na něco jiného a do programu nejde napsat vše. Osobně kladu velký důraz na mezinárodní vědeckou spolupráci, včetně spolupráce v oblasti vzdělávání. Mám v této oblasti řadu zkušeností z účastí v různých komisích a mezinárodních společnostech, jež se tomu věnují. Co se týče komunikace se společností, kolega Stehlík se o ní zmiňuje, ale já mám odlišné představy, jak ji prosazovat.
Druhá věc, kterou ve svém programu zřejmě více zdůrazňuji, je vysoká míra autonomie a síla jednotlivých fakult, protože se domnívám, že tam se odehrává život univerzity. Neodehrává se na rektorátě, ale probíhá v seminárních místnostech, laboratořích, posluchárnách, v ústavech, na klinikách, v knihovnách a podobně. Osobně jsem pro to, aby fakulty měly co možná nejvyšší míru autonomie a rektorát aby pro ně vytvářel kvalitní zázemí.
Oborově prostupnější univerzita
ČESKÁ POZICE: Ve vašem volebním programu mě zaujala avizovaná otevřenost, prostupnost mezi jednotlivými obory a fakultami i zavedení nových disciplín. Můžete uvést příklady, kde byste viděl vyloženě souvislost – třeba i ze společenských nebo přírodních věd?
ZIMA: Otevřenost, prostupnost mezi obory, kterou vnímám jako potřebnou, je teoreticky možná, ale de facto vlastní realizace zatím trochu pokulhává. Jedná se o nastavení pravidel a možností tak, aby si studenti jak v přírodovědných, tak humanitních oborech mohli zapisovat více předmětů z jiných fakult. Proč by si student medicíny nemohl zapsat předmět z oblasti etiky nebo společenských věd nebo právní problematiky na jiné fakultě? Nebo proč by kterýkoli student nemohl jít například na kurz informatiky? V rámci toho, co jednotlivé studijní programy povolují, musí existovat určitá vůle v oblasti volitelných předmětů. Mám určité myšlenky, jak v oblasti humanitních i přírodních věd vytvořit nové obory, které by mohly být zajímavé, atraktivní, na kterých by se podílelo třeba i více fakult univerzity či dalších vysokých škol.
ČESKÁ POZICE: Můžete být konkrétnější?
„Mohou též například vzniknout obory ve spolupráci s jinými vysokými školami v Evropě“ZIMA: Často je komplikací složitý administrativní proces, příprava akreditačního spisu a podobně. Ale například v našem ústavu sdílíme v oblasti biomedicínského inženýrství jeden předmět už řadu let s Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT), funguje to, a přitom jsou to dvě různé vysoké školy. Tento obor je pro studenty atraktivní.
Myslím si, že právě tady je velký potenciál naší univerzity vytvářet obory, na kterých by participovalo více škol, a tím se samozřejmě studentům dostane mnohem širších vědomostí a znalostí. A i to může atrahovat nové kvalitní studenty.
Nasnadě je i otázka, proč některé obory nevyučovat i v jazyce anglickém, proč univerzitu neotevřít více pro studenty ze zahraničí. Mohou též například vzniknout obory ve spolupráci s jinými vysokými školami v Evropě. Myslím si, že právě touto cestou bychom se měli ubírat. Sledujeme-li nejdynamičtější školy v Evropě, což je ETH v Curychu a škola v Lausanne, můžeme se tam trochu přiučit, proč a jak dosahují úspěchů i v pedagogické oblasti.
ČESKÁ POZICE: Ke spolupráci mezi více školami se nedávno schylovalo v Brně, kde byla iniciativa, aby některé předměty mohly být prostupné i mezi Masarykovou univerzitou a Vysokým učením technickým (VUT). Vidíte pro Univerzitu Karlovu nějakou reálnou šanci sblížit se více s pražskými školami? Přece jen v Praze je mezi školami oproti Brnu asi větší rivalita...
ZIMA: V posledních letech se spolupráce mezi pražskými vysokými školami významně zlepšila. Osobně se znám a setkávám s rektorem VŠE Richardem Hindlsem, s profesorem Karlem Melzochem z VŠCHT, s rektorem České zemědělské univerzity Jiřím Balíkem, s rektorem ČVUT Václavem Havlíčkem. Jednoznačně musíme v Praze spolupracovat; zejména v oblasti rozvoje vysokých škol, vytvářet společný tlak, aby se zde daly čerpat i prostředky Evropské unie. Ale je to i vytváření společných studijních programů a společných výzkumných center. Zabývám se spoluprací s Vysokou školou ekonomickou, s VŠCHT a s ČVUT a vím, že možné to je a že i zdánlivě nesourodé obory se mohou vzájemně doplňovat.
ČESKÁ POZICE: Nedávno jsme publikovali článek o on-line studiu, takzvaných Massive Open On-line Courses (MOOC). Vidíte v tom možnost pro UK, aby nabídla nějaké své přednášky na dotyčné weby a třeba i uznávání kreditů odjinud?
ZIMA: Pohled na MOOC je ambivalentní. Vidíme tyto kurzy na Stanfordu, MIT, Harvardu, takže potenciál tam asi je. Na druhou stranu vím, že Oxford nebo Cambridge v současné době touto cestou nejdou. Na naší fakultě jsme před osmi lety začali s elektronizací částí výuky v rámci projektu Mefanet – jde o komunikační síť, skrze niž sdílíme výukové materiály mezi lékařskými fakultami v Česku a na Slovensku.
Domnívám se, že v první fázi by bylo možné MOOC využít pro celoživotní vzdělávání, pro některé kurzy nebo jako doplněk výuky. Neumím si však zatím představit, že by byl celý předmět absolvován on-line. Je ale jednoznačné, že část výuky v horizontu deseti, patnácti let určitě bude těmito kurzy uskutečňována. Třeba učitel v USA je v on-line kontaktu se studenty hodinu denně, řeší jejich problémy a diskutuje s nimi. Současné komunikační technologie on-line přenos umožňují. Na jednu stranu je to úsporné, na druhou stranu můžete využít moderní techniky zobrazování a podobně. Určitě bude sílit trend zařazování větší informatické znalosti do výuky. Jestli to bude přímo MOOC, nebo něco podobného, o tom můžeme diskutovat, ale trend je zde jednoznačný a je třeba se na to připravit a sledovat aktuální vývoj.
Masifikace vysokého školství musí skončit
ČESKÁ POZICE: Důležitá věc, pod kterou se asi podepíší všichni: Voláte po excelenci ve vědě. Jedním z vašich témat je rozvíjet doktorská (Ph.D.) studia. Je důležité, aby se UK profilovala jako výzkumně orientovaná škola?
„Odborník musí mít mezinárodní zkušenost. Kdo nekomunikuje mezinárodně, ten na odborné úrovni prostě nepřežije.“ZIMA: Jednoznačně ano. Univerzita musí poskytovat široké spektrum bakalářského, magisterského, doktorského, kontinuálního nebo celoživotního vzdělávání s preferencí magisterských a doktorských programů. Síla univerzit je právě v rozvoji doktorských programů.
Evropské trendy v doktorských programech nyní též zahrnují takzvaná tři I: International, Interdisciplinary a Intersectoral. To znamená, že student by měl strávit část studia v zahraničí, měl by mít určitý přesah mimo svůj obor. Odborník musí mít mezinárodní zkušenost, protože věda je dnes mezinárodní. Kdo nekomunikuje mezinárodně, ten na odborné úrovni prostě nepřežije.
ČESKÁ POZICE: Nedávno rektor Mikuláš Bek z Masarykovy univerzity pro ČESKOU POZICI uvedl, že by „Masaryčka“ chtěla mít méně bakalářských a magisterských studentů a spíše posilovat ve třetím stupni. Vidíte to jako správný směr?
ZIMA: Trend, který byl v minulých dekádách, takzvaná masifikace vysokého školství, musí skončit. Nemělo by platit, že každý bakalář se musí stát magistrem. Je třeba nastavit určitá pravidla a důraz klást nikoliv na kvantitu, ale na kvalitu. Aktuální trend, který jsem zmínil v minulé odpovědi, vede k magisterským a doktorským programům. Samozřejmě potřebujeme pro některé magisterské obory kvalitně připravené bakaláře; profesní bakalářské obory bychom však měli více nechávat jinému segmentu na poli vzdělávání.
ČESKÁ POZICE: Jakou vidíte možnost pro snižování celkového počtu studentů na UK? Myslíte, že je současný stav adekvátní, nebo se trend v dalších pěti deseti letech změní?
ZIMA: Celkově může být počet stejný, ale trend růstu, jaký byl v letech 1995, 2000, 2005, se zastaví nebo bude mírně klesající. Může dojít k navýšení doktorských programů, k poklesu bakalářských, a tedy k přesunu spektra studentů. Univerzitu Karlvou je třeba otevřít programům v anglickém jazyce, někde možná i v němčině, atrahovat studenty ze zahraničí, aby studovali na naší univerzitě.
ČESKÁ POZICE: Třetím segmentem, který jste v programu zdůrazňoval, je vztah ke společnosti. Proč a jak by se měli vědci či akademické elity zapojovat do širších diskusí o společensky závažných tématech?
ZIMA: Základní princip, který musí na univerzitě platit, je profesionální, odborný, apolitický pohled na problémy. Univerzita se vždy významně ozývala v záležitostech vysokoškolského studia, novel zákonů, kdy byla řada protestních akcí, v záležitostech zákona o univerzitních nemocnicích v minulosti a podobně. Jsou ale i další témata, některé socioekonomické děje, které se odehrávají ve společnosti, a řada dalších. Důležité je větší otevření univerzity veřejnosti. Měli bychom častěji vysvětlovat veřejnosti, že věda je potřebná, abychom veřejnost získali na naši stranu a pak následně získali finanční podporu. Musíme veřejnost do vědy a vzdělávání „zatáhnout“.
ČESKÁ POZICE: Uvedete nějaký příklad?
„Je tu řada témat vhodných pro to, aby univerzita získávala veřejnost na svoji stranu nejen z hlediska vědy a poznávání“ZIMA: Nedávno jsem v Itálii zašel do jednoho muzea, na nádvoří byl zástup čekajících lidí. Vpředu byli studenti, kteří v rámci probíhajícího mezinárodního kongresu izolovali návštěvníkům muzea jejich DNA. Je to zajímavá, ekonomicky nenáročná věc, člověk tam stojí, a najednou sám interaguje s vědou.
Může se však jednat o řadu dalších experimentů z oblasti přírodních věd, o výstavy v Karolinu, můžeme sdílet znalosti z oblasti dějin umění, literatury, historie. Nahlédnout problematiku židovství v širokém kontextu, nejen v kontextu druhé světové války a holocaustu, ale například i z hlediska obohacení kulturního života. Je tu řada témat vhodných pro to, aby univerzita získávala veřejnost na svoji stranu z hlediska nejen vědy a poznávání, ale také v tom smyslu, že vzdělávání patří k jedněm z nejvyšších hodnot, které jsou pro člověka „nezcizitelné“. My na univerzitě – ať studenti, nebo učitelé – jsme toho hodně získali a očekává se, že také hodně společnosti vrátíme.
Lepší prezentace školy navenek
ČESKÁ POZICE: S větší aktivitou ve vztahu ke společnosti souvisí i vztah k médiím, prezentace univerzity. Má v tomto UK co dohánět?
ZIMA: Ano. Je to otázka spolupráce společně s fakultami v oblasti PR, komunikace s médii. Fakulty na univerzitě některé více, některé méně komunikují a prezentují své výsledky v médiích, směrem k veřejnosti. Práce by měla být mnohem systematičtější: pravidelná setkání s osobnostmi univerzity, představování vědních oborů, úspěchů, jichž studenti a učitelé dosáhli. Málokdo mimo univerzitu třeba ví, že řada olympijských vítězů a sportovců jsou studenti nebo absolventi Univerzity Karlovy, zejména Fakulty tělesné výchovy a sportu. Hovořme s veřejností jak o vědě, tak třeba o sportu, o jeho důležitosti pro harmonický rozvoj osobnosti.
ČESKÁ POZICE: Co byste ale řekl vědcům, kteří si myslí, že mluvit s novináři, vysvětlovat a pro noviny věci hodně zjednodušovat je něco banálního? Jak přimět výzkumníky k tomu, aby se do toho více zapojili?
„Zjednodušení pro média nemůže být laciné na úrovni bulváru, ale musí být přístupné pro veřejnost“ZIMA: Samozřejmě vždycky se tým univerzity, fakulty či pracoviště skládá z jedinečných osobností. Někteří z nás komunikují s veřejností více, někteří méně. Někdo více a rád učí, někdo více a lépe bádá. Ze všech těchto lidí musíme vytvořit kompaktní tým. Totéž platí i pro prezentaci oborů a univerzity jako celku. Jestliže je obor mezinárodně respektován, jeho představitelé musejí komunikovat s mezinárodní komunitou. Zjednodušení pro média nemůže být laciné na úrovni bulváru, ale musí být přístupné pro veřejnost.
ČESKÁ POZICE: Mimochodem, co říkáte novému webu cuni.cz?
ZIMA: Jsem rád, že vznikl. Za stejnou periodu jsme na 1. lékařské fakultě UK měli weby tři. Webové stránky, jejich design, se jako každá věc vyvíjejí a odrážejí určitou dobu. Životnost designu je tak tři roky až pět let. Nový web UK ještě dozná rozvoje nových funkcionalit. V dnešní době je nezbytné komunikovat pomocí elektronických sítí, ať už je to web, nebo v užším smyslu sociální síť. Když hledáte nějaké slovo, dříve jste otevřeli slovník nebo encyklopedii. Dnes sednete k počítači a do vyhledávače naťukáte dvě tři slova. Někdy máte štěstí, že naleznete i to, co hledáte (smích).
ČESKÁ POZICE: Čtvrtou kategorií ve vašich tezích bylo řízení univerzity. Máte už představu o případném prorektorském týmu?
ZIMA: Mám zhruba představu o týmu, který by měl univerzitu řídit. Řekl jsem veřejně, že jsem žádné sliby ani nabídky neučinil, protože bych to v tuto dobu považoval za nekorektní. Jsme v Čechách, a pak by se mohlo zjistit, že těch nabídek je „mnohem více“, než je prorektorů univerzity, takže tyto věci chci řešit po volbách, pokud dostanu důvěru Akademického senátu UK.
Prorektorem či osobou ve vedení univerzity by měl být člověk, který je respektovanou osobností, který má mezinárodní zkušenost, je nezpochybnitelným odborníkem a má i určité řídicí schopnosti. Tím neříkám, že to musí být jen děkan nebo bývalý děkan nebo prorektor. Stačí, pokud už řídil nějaký tým, ústav, výzkumný projekt či má manažerskou zkušenost v akademické oblasti. Osvědčilo se mi na fakultě, že by ve vedení univerzity (kromě prorektorů a kvestora, kancléře) měli být ještě další odborníci, členové kolegia, kteří by měli na starosti dílčí oblasti, jež je třeba řešit s vyšším nasazením.
ČESKÁ POZICE: Současnou strukturu a gesci prorektorů byste zachoval?
ZIMA: Určité přerozdělení některých kompetencí očekávám, ale činnosti jako studium, věda a výzkum, mezinárodní vztahy, infrastruktura univerzity, strategický rozvoj univerzity, vnější vztahy – ty jsou jasné. Vyvstává otázka celoživotního vzdělávání či vztah k evropským projektům v Bruselu a podobně. Budeme muset vytvořit pevný most mezi Univerzitou Karlovou a unijními strukturami.
ČESKÁ POZICE: O kvestorovi již představu máte?
ZIMA: Všichni se mě ptají na kvestora a kancléře. Já to uvedu parafrází. Když jsem nastupoval do funkce děkana 1. LF UK, řada lidí za mnou chodila a říkala mi, abych tajemnici vyhodil, ale já jsem tak neučinil. V tuto chvíli říká část lidí, abych pana kvestora a kancléře odvolal, a jiní říkají, abych je nechal. Zastávám názor, že pokud se má nějaký program a jeho jednotlivé úkoly realizovat, je třeba to dělat s lidmi, kteří jsou s univerzitou spjati v různých rolích a v různých pozicích, a pokud tento program naplňují, nechť jej naplňují dál. Takže moje představa nespočívá v tom, že pokud dostanu důvěru, tak mé první kroky budou kroky personální. To určitě ne.
Vídáme to často v politice a jsme toho velcí kritici. Kvestor Jan Kubíček i kancléř Tomáš Jelínek univerzitu velmi dobře znají a jsou vůči ní loajální. Samozřejmě, každý má nějakou představu o řízení univerzity, já však věřím, že nalezneme společnou řeč tak, abychom program, který předkládám akademické obci, a pokud získá podporu akademického senátu, mohli naplňovat společně.
Respekt vůči celé akademické obci
ČESKÁ POZICE: Univerzita Karlova je kolos i z hlediska finančního; možná je to ode mne drzost zkoušet profesora medicíny, ale víte, jaký byl třeba pro letošek rozpočet UK?
ZIMA: Rozpočet UK se pohybuje okolo sedmi miliard korun, z nichž velký podíl samozřejmě představují mzdové prostředky. Dále jsou to prostředky na výzkum, jedná se též o opravy a rekonstrukce objektů UK, kterých je asi 160. Je nutné podporovat a rozvíjet i studentské a spolkové aktivity, aby univerzita žila napříč, aby se studenti navzájem potkávali nejen na kolejích, ale i při různých akcích, a samozřejmě jsou tu učitelé a absolventi univerzity. Fakultní rozpočet, za který jsem odpovídal, byl zhruba jedna miliarda korun, takže nějakou představu o velkých rozpočtech mám.
ČESKÁ POZICE: Při představě sedmi, osmi miliard korun, nepadne i na vás, ač patříte k manažersky zkušeným, obrovská zodpovědnost a respekt? Cítíte se na to?
ZIMA: Kdybych se na to necítil, tak bych nepřijal nominaci. Jistě, mám velký respekt a pokoru, zejména vůči akademické obci. Hmotné statky jsou pomíjivé, ale lidské vztahy, atmosféra – aby byla přátelská, otevřená –, to jsou pro mne větší výzvy než sedm miliard, které se rozdělí na jednotlivé fakulty. Ve finále má být rektorát distributorem prostředků k fakultám a součástem.
„Více než zodpovědnost za svěřenou finanční částku vnímám možnou zodpovědnost za padesát tisíc studentů a několik tisíc učitelů“Na straně druhé, po diskusi s fakultami a akademickými senáty by rektorát měl mít prostředky na prioritní záležitosti univerzity, pro rozvoj univerzity jako celku, a je třeba vždy hledat a podporovat vzájemnou diskusi mezi fakultami a univerzitou. Více než zodpovědnost za svěřenou finanční částku vnímám možnou zodpovědnost za padesát tisíc studentů a několik tisíc učitelů. To je pro mě mnohem vážnější zadání, protože každý člen akademické obce mi bude ležet na srdci tak, jako tomu bylo na fakultě.
ČESKÁ POZICE: Zmiňoval jste silné fakulty. V současnosti jich je sedmnáct. Je to optimální počet? Vidíte prostor pro sloučení nebo pro vznik nové?
ZIMA: Nynější stav odpovídá současnému očekávání a každá fakulta, jak jsem měl možnost zjistit, má své prioritní vzdělávací a vědecké programy. Určitě vidím možnost pro větší a užší spolupráci v některých oblastech, ale nepovažuji za užitečné, aby se fakulty spojovaly. Naopak, pokud jsou na více fakultách podobné obory, vyvolává to konkurenční prostředí, ukazuje se, kdo je lepší, kdo horší. Větší míra spolupráce ve vzdělávání a ve vědě mezi současnými fakultami ano, ale prostor pro slučování ani pro vznik nové fakulty nevidím.
ČESKÁ POZICE: Jeden hypotetický příklad: byl byste rektorem již před pár měsíci a nastala by kauza docenta Putny. Jak byste se zachoval, pakliže byste byl vystaven tomu, že prezident odmítne jmenovat profesora UK?
ZIMA: Na tento případ jsem reagoval 17. května odpoledne takto: „Naše univerzita si rozhodně zaslouží tu nejvyšší vážnost a respekt. K nejmenování kolegy Putny se stavím jednoznačně. Byly splněny všechny požadavky řízení, Univerzita Karlova jej navrhla, a měl by být tedy jmenován. Pokud má prezident skutečně velmi vážný důvod, protože jedině takový by obhajoval jeho současné jednání, měl by ho zveřejnit nebo jej sdělit univerzitě, která ho na jmenování profesorem navrhla. Jednání Miloše Zemana se tedy netýká jen docenta Putny, ale celé univerzity.“ Postupoval bych stejně jako pan rektor Hampl.
ČESKÁ POZICE: Když jsme u vážnosti univerzity: jak se díváte na univerzitní žebříčky typu Šanghajského nebo Times Higher Education? Mohla by se Univerzita Karlova v dohledné době nebo během vašeho rektorování posunout výše?
ZIMA: Žebříčky škol jsou sestavovány různě, nyní bude i evropský, pak jsou žebříčky v jednotlivých oborech. Někdy se sice žebříčky přeceňují, ale přece jen – poskytují určitý obraz dle hodnocených kritérií. Úkolem pro nás, a samozřejmě snahou každého, kdo se uchází o řízení instituce, je, abychom se zlepšovali a vylepšili pozici naší univerzity. Je třeba si uvědomit, že podle žebříčků je UK v 1,5 procenta těch nejlepších na světě.
„Bylo by velmi zajímavé, kdyby se pořadí v mezinárodních žebříčcích přepočítala podle toho, kolik školy dostávají peněz“To určitě není špatné. Bylo by velmi zajímavé, kdyby se pořadí přepočítala podle toho, kolik školy dostávají peněz. Když zjistíte, kolik dostává Harvard, Stanford nebo Oxford, a vedle dáte rozpočet UK, tak kdyby se to přepočítalo na studenta, možná by UK s rozpočtem, který je samozřejmě sice velký, ale ne takový, jaký mají špičkové světové univerzity, byla v žebříčku výše.
Otázkou je, co by univerzita měla sama u sebe hodnotit – její vnitřní evaluace. Umíme relativně dle některých kritérií hodnotit vědu – kritéria excelentních publikací, monografií, impaktovaných bodů... Čemu se teprve učíme, je evaluace vzdělávání, zpětná reakce od studentů, ale i zpětná reakce od učitelů či absolventů. To je nutné výrazně rozvíjet. Naše vnitřní hodnocení by nám mělo ukázat, kde máme rezervy, kde bychom se měli zlepšit. Žebříčky neberu jako dogma, ale mojí snahou samozřejmě bude případně posunout naši univerzitu k vyšším metám.
ČESKÁ POZICE: Když se stanete rektorem, jakou máte vizi Univerzity Karlovy ve třetím tisíciletí – řečeno několika slovy?
ZIMA: Svobodná, prestižní, sebevědomá, moderní, inspirativní, přátelská.
ČESKÁ POZICE: A jak vidíte šance, že volby vyhrajete?
ZIMA: To se musíte zeptat sedmdesáti senátorů Akademického senátu UK a členů akademické obce. Pochopitelně volbu nepodceňuji, věnuji se jednáním s řadou lidí v akademické obci, se senátory, s lidmi z fakultních senátů, s vedením fakult. Uvidíme.
ČESKÁ POZICE: Co se stane s kariérou Tomáše Zimy, když rektorem nebude?
ZIMA: Zřejmě dále povedu ústav, ve kterém působím, více se budu věnovat vědecké práci a studentům, budu mít čas na svou rodinu, koníčky a přátele. A budu více jezdit přednášet do zahraničí a uskutečňovat nějaké nápady s kolegy ze zahraničí v rámci projektů, jež mám a které teď trošku brzdím, protože nevím, kolik na ně budu mít případně času.
- Volbě rektora Univerzity Karlovy se věnuje i Daniel Münich v článku Jak se nestat rektorem Univerzity Karlovy.
