Semafory svítí, značky stojí, pruhy jsou namalované. Mohlo by se zdát, že pražský tunelový komplex Blanka za 37 miliard korun je hotový a připravený na nápor automobilistů. Přesto reálně hrozí, že dílo, které má ulevit pražské dopravě, se nepodaří v dohledné době vůbec otevřít. ČESKÁ POZICE na tuto hrozbu dlouhodobě upozorňuje a aktuální vývoj dává temnému scénáři za pravdu.
Politický skandál
V čem je problém? Pražská radnice již několik let neví, jak za práce na stavbě platit. Vzhledem k tomu, že tunel byl náročnou a leckdy těžce předvídatelnou stavbou, zhotovené dílo se kvůli častým změnám výrazně liší od původně vysoutěžené zakázky.
Politici se logicky obávají, že změny oproti původnímu projektu (takzvané vícepráce) překročily povolenou mez (v zákoně je stanoven 20procentní limit). Pokud by v takovém případě radní změny na stavbě schválili a proplatili, porušili by zákon.
Právníci, s nimiž ČESKÁ POZICE hovořila, pod příslibem anonymity shodně uvádějí: pokud radnice nechce mít co do činění s policií, sporné zakázky, včetně Blanky, by se měly vysoutěžit |
Minulá rada pod vedením primátora Tomáše Hudečka se domnívala, že právní nejistotu smaže tím, že zaplacení stovek milionů korun nařídí, respektive posvětí rozhodčí soud. Takto Praha řešila se zhotovitelem tunelu, firmou Metrostav, zhruba dvoumiliardový dluh. Ve skutečnosti však jde o nebezpečný precedent a mechanismus, jak bez soutěže a na základě tajných dohod obejít zákon. Z příběhu se tak může vyklubat politický skandál se soudní dohrou.
Právníci, s nimiž ČESKÁ POZICE hovořila, pod příslibem anonymity shodně uvádějí: pokud radnice nechce mít co do činění s policií, sporné zakázky, včetně Blanky, by se měly vysoutěžit. To by na druhé straně znamenalo, že dokončení stavby se zastaví a tunel zůstane zavřený. Pro politiky by tím vznikl obří politický problém.
Naposledy se hlavní město dostalo do sporu s firmou IDS, která tvrdí, že jí magistrát za stavební dozor dluží zhruba 150 milionů korun. Konflikt se ocitl před rozhodčím soudem. Jenže pak nastal nečekaný vývoj: pravděpodobně kvůli výše nastíněným rizikům z případu vycouvali arbitři, kteří byli ke sporu povoláni.
Já ne, to ty!
Nervozita zasáhla i politické řady. Jednotliví radní na sebe začali přehazovat odpovědnost, kdo vlastně za nápadem s arbitráží stojí. Bývalý finanční náměstek primátora Jiří Vávra napsal, že jejím iniciátorem byl Hudeček. Exprimátor zase uvedl, že s tímto řešením přišel náměstek zodpovědný za Blanku Jiří Nouza.
Postup pražské radnice je nejistý. Problém totiž spadl na stůl nové radě primátorky Adriany Krnáčové (ANO), která princip arbitráže označila za zločinné spolčení |
Ten na dotaz, kdo je strůjcem arbitráže a jestli ji nepovažuje za nebezpečný mechanismus, ani neodpověděl. Právní zástupce firmy IDS Marek Nespala ČESKÉ POZICI sdělil: „Doporučil jsem klientovi (společnost IDS – pozn. red.), aby přerušil činnost. Záleží ale na firmě, bylo to jen mé doporučení.“ Podle Nespaly je třeba spor vyřešit u rozhodčího soudu. „Arbitráž je ve vysoké fázi dokazování. Odstoupení rozhodců nás šokovalo. Už jsme ale nominovali nového arbitra, teď by tak mělo učinit i město,“ dodal advokát.
Postup pražské radnice je nejistý. Problém totiž spadl na stůl nové radě primátorky Adriany Krnáčové (ANO), která princip arbitráže v rozhovoru pro Lidové noviny označila za zločinné spolčení. Radní pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) před několika dny uvedl, že hlavní město by konflikt s firmou mělo vyřešit jiným způsobem. „Cestou arbitráže jít nechceme. Pokud má Praha nějaké závazky vůči IDS, má je zaplatit. S firmou o tom budeme jednat,“ naznačil další krok. Na dotaz, jak konkrétně nyní hodlá postupovat, minulý týden nereagoval.
Paralýza
Megaprojekt sice pochází z období primátora Pavla Béma, vinu však nelze házet zdaleka jen na jeho garnituru. Už v roce 2011, v době první koalice Bohuslava Svobody (ODS a ČSSD), vznikla analýza kanceláře White & Case, která na rizika kolem dostavby upozornila. Rada města ale nijak nezasáhla.
Megaprojekt sice pochází z období primátora Pavla Béma, vinu však nelze házet zdaleka jen na jeho garnituru |
Ve druhé Svobodově koalici (ODS a TOP 09) nastala naprostá paralýza, když se primátor Svoboda nebyl schopný s radním pro dopravu Josefem Noskem (ODS) domluvit, kdo je vlastně za stavbu zodpovědný. Místo toho, aby po této nečinnosti město pod vedením TOP 09 primátora Tomáše Hudečka problém rozetnulo, odsunulo ho a na stůl vytáhlo jiný. Smlouvu na zhotovení Blanky označili radní na základě svých právních analýz za neplatnou.
Spor se přesunul k rozhodčímu soudu a politici předpokládali, že výstavba díla se zpozdí maximálně o několik měsíců. Jak ukazuje nynější vývoj, byla to mýlka.
Bobřík mlčení kolem tunelu BlankaNikdo z minulé rady hlavního města Prahy – deset politiků zvolených za TOP 09 – nenašel odvahu odpovědět na otázky ČESKÉ POZICE, které se týkaly arbitráže kolem výstavby tunelového komplexu Blanka. Celkem třináct otázek obdrželi bývalí pražští radní předminulé pondělí, tedy ještě v době, kdy funkci v radě vykonávali. Na odpovědi, které by mohly pomoci objasnit skutečné důvody rozhodnutí vyřešit problém takzvaných víceprací cestou arbitráží, dostali tři dny. Na otázky ČESKÉ POZICE krátce zareagovali pouze dva, dnes už bývalí radní, Jiří Vávra a Jiří Pařízek, avšak bez toho, aby odpověděli alespoň na jednu otázku.
„V předmětné oblasti je gesčním radním náměstek Jiří Nouza. Ze své gesce nemám tak podrobné informace, jaké požadujete,“ sdělil ČESKÉ POZICI Pařízek, tehdejší radní pro dopravu. „Na otázky nemohu odpovědět, protože stavba tunelového komplexu nebyla v mé gesci. Obraťte se, prosím, na primátora Tomáše Hudečka, který arbitráž inicioval, a na jeho náměstka Jiřího Nouzu, pod jehož odbor městského investora stavba Blanky přísluší,“ napsal náměstek primátora pro finance Jiří Vávra.
Kromě něj a Pařízka nikdo z bývalé rady, která nastoupila s bombastickým heslem „otevřené radnice“, na otázky ČESKÉ POZICE nereagoval.
Radní hlavního města se v posledních letech opětovně potýkali se zásadním problémem ve dvou hlavních a veřejností sledovaných kauzách (tunel Blanka a Opencard), který sice sami nezpůsobili, ale museli najít legální řešení. Praze byly ve stamilionových, a mnohdy i miliardových, částkách poskytovány stavební práce, služby a další plnění, které neměly oporu v platných a podle zákona o veřejných zakázkách uzavřených smlouvách.
Nouzové řešení
Mnohdy se tento problém netýkal pouze minulosti, ale i budoucnosti, kdy neexistovala platná smlouva (opět uzavřená podle zákona o veřejných zakázkách), která by umožňovala provedení požadované práce. Jenže takovou smlouvu ani nebylo možné s předem vybraným dodavatelem nově uzavřít, protože pro to nebyly splněny zákonné podmínky.
Jde o případ firmy Metrostav při stavbě tunelu Blanka, kdy požadované vícepráce nenaplňovaly zákonné podmínky a svým objemem přesahovaly limity (20 procent), dále o kauzu dodatečných služeb stavebního dozoru (rovněž na Blance) ze strany společnosti IDS, která požadovala plnění dramaticky přesahující sjednané částky, a o nejčerstvější případ Opencard, kdy firma eMoney Services (coby právní nástupce společnosti Haguess) požadovala za pokračující služby pro Prahu odměnu, která nemá základ v platných smlouvách a nebyla řádně vysoutěžena podle zákona o veřejných zakázkách.
Lidové noviny v minulých týdnech několikrát popisovaly situaci, kdy pražští radní pomocí externích právních kanceláří, a pravděpodobně i v úzké koordinaci s dodavateli, vymysleli nouzové a zdánlivě schůdné řešení. Využili rozhodčí doložky ve smlouvě s Metrostavem (v případě IDS a eMoney Services dokonce dodatečně, jelikož původní smlouvy takové řešení neumožnily) a dohodli se, že se obrátí k Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.
Řízení ve sporu s Metrostavem již skončilo v závěru září s tím, že Praha musí stavební firmě zaplatit požadovanou částku. Chaos
V rozjeté arbitráži mezi Prahou a IDS však nyní zavládl chaos. Poté co v polovině listopadu ČESKÁ POZICE publikovala analýzu zpochybňující legálnost tohoto řešení, z arbitráže odstoupili všichni tři rozhodci. IDS nominoval nového, avšak právní zástupce firmy Marek Nespala odmítl ČESKÉ POZICI sdělit, o koho jde. Nyní se čeká na reakci Prahy, zda také jmenuje rozhodce, jenže ohledně pokračování v arbitráži s IDS nová koalice není jednotná.
Signál, že nová pražská rada složená ze zástupců ANO, ČSSD a Trojkoalice má silné pochybnosti o legálnosti řešení zmíněných problémů pomocí rozhodčího soudu, lze spatřovat v rozhodnutí z předminulého pátku. Nová rada zrušila usnesení schvalující arbitráž v kauze Opencard s firmou eMoneyServices (EMS), o níž rozhodla ještě rada pod vedením primátora Tomáše Hudečka.
„Domníváme se, že tyto problémy se mají řešit klasickou soudní cestou. Arbitráž není ta nejvhodnější cesta,“ řekla ČTK primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Město má podle ní znalecký posudek, podle něhož je suma požadovaná firmou značně nadsazená, a město by mělo počkat na rozhodnutí soudu. Soudní proces je údajně výhodnější.
Firma již na město podala žalobu. Původně vznikly závazky Prahy vůči firmě Haguess, která byla dříve majitelem projektu. Před časem jej převzal nový vlastník, společnost EMS. Schválení rozhodčí smlouvy bývalou radou mělo umožnit zahájení arbitráže ohledně části dluhů za licence ke kartám Opencard za 34 milionů korun. Celkem EMS požaduje až 170 milionů.
„Počkáme na schůzku s paní primátorkou a novým vedením Prahy, pak se rozhodneme, co dál. Jsme připraveni jednat,“ řekl mluvčí EMS Martin Opatrný.
Jak již několikrát upozornily Lidové noviny, problém, kterému nová rada musí čelit, spočívá v obavě, že výsledek zmíněných arbitráží byl pravděpodobně předem domluven, ale v každém případě definován takovým způsobem, který je výhodný i pro dodavatele.
Strach z trestního oznámení
Tím jako by docházelo k legalizaci zakázek, jejichž zadání zákon nepřipouští. Strany se tedy naoko vzájemně žalují – nikoli u soudu, ale u soukromé instituce – o poskytnutí plnění, se kterým druhá strana fakticky souhlasí, ale nemůže jej poskytnout, protože toto plnění nemá základ v dříve uzavřené smlouvě. A takovou smlouvu ani nelze zadat, protože nejsou splněny podmínky zákona o veřejných zakázkách.
Nejde tedy o skutečný spor, ale pouze o nástroj, jak zakamuflovat nedodržování zákona o veřejných zakázkách. A právě platforma arbitráží, kde si strany po dohodě jmenují rozhodce, pravidla neveřejného a důvěrného řízení, má ve veřejnosti vyvolat falešný dojem, že je vše v pořádku a Praha platí podle zákona.
Nová rada hlavního města z výše uvedených důvodů přistupuje k arbitrážím obezřetně, pravděpodobně nehodlá krátce po nástupu do funkce čelit případným trestním oznámením. Zřejmě strach byl také důvodem toho, že na otázky ČESKÉ POZICE nikdo z bývalých radních za TOP 09 neodpověděl.
István Léko |
