Nechceme to přeceňovat, ale po Otázkách Václava Moravce (OVM) před dvěma týdny, které byly podrobeny několikanásobné kritice, došlo ve stejném pořadu ČT v neděli 15. prosince k potěšitelnému posunu. Lze to říci s velkou pravděpodobností, neboť téma se opakovalo: policejní dvojprezidentství.
Osamělý Červíček a polepšený Moravec
Moderátor však měl k debatě jenom jednoho z policejních prezidentů. Dramaturgie OVM k tomu uvedla, že „Petra Lessyho jsme zvali již k minulému vysílání Otázek, avšak sdělil nám, že se nyní nebude ke kauze vyjadřovat“. Sám Petr Lessy však své odmítnutí vysvětlil jinak. Odmítl pozvání do pořadu bez účasti Martina Červíčka (ten do minulého pořadu opravdu pozván nebyl). Pozvání k této debatě za účasti Martina Červíčka by ale akceptoval.
Celá záležitost policejního dvojprezidentství se nyní řeší správním řízením, v němž se zkoumá právoplatnost Červíčkova jmenování do funkceModerátor pořadu se již vyvaroval opakovaných nátlakových otázek. A dočista i naopak, položil Červíčkovi některé dotazy, jimž věcně před dvěma týdny oponoval, když totéž tvrdil ministr Pecina. Jeden zněl například na to, jak jinak se měl ministr coby správní orgán zachovat, když začaly běžet správní lhůty? Martin Červíček si s tím docela pochopitelně rady nevěděl.
Celá záležitost policejního dvojprezidentství se nyní řeší správním řízením, v němž se zkoumá právoplatnost Červíčkova jmenování do funkce. Vypadalo by to jako Pecinova pomsta Červíčkovi, že se ho chce zbavit, a tak zahájil správní řízení. Moderátorovo připomenutí, že toto správní řízení ale zahájil ministr na Červíčkův podnět, bylo pro objektivní vykreslení situace více než vhodné (k podstatě tohoto správního řízení se vrátíme níže).
Velmi lidský moment
Debata se asi nemohla nedotknout koncertujícího policisty, jak je zachycen na již proslulém videu na YouTube. Zde je nutno pochválit oba aktéry. Moderátor se nesnažil úřadujícího policejního prezidenta ugrilovat, a Červíček se zachoval velmi sympaticky. Takové policejní chování v průběhu služby se asi hned tak nestane doporučovaným standardem, ale je to, jak se říká, „nic proti ničemu“.
Většina diváků však tento videoklip shledává příjemným a instituci policie zlidšťujícím. A tak se touto Červíčkovou reakcí, doufejme, nezavře voda nad úvahami o dalším vylepšování obrazu policie. Ono by to totiž mělo pro policii velmi citelný efekt, protože by se jí pracovalo nejen lépe, ale i účinněji.
Jednou = nikdy, dvakrát = zvyk?
K aktuální situaci kolem policejního dvojprezidentství Červíček v OVM poznamenal: „Ono to totiž není poprvé, co máme v pozici vysokého topmanažera dva policisty. Jednoho, kterého jsme ustanovili v souladu se zákonem, a druhého, který se nám vrací tímto způsobem do služebního poměru.“
Na mysli měl sporné případy dublovaného obsazení ředitele dopravní policie, respektive ředitele služby pro zbraně a zbrojní materiál. V obou případech, když byl odvolaný ředitel „rehabilitován“ a mohl se vrátit na původní služební místo, které však již bylo obsazené, akceptoval jinou, přiměřenou funkci. Lze z toho vyvodit, že když se tak stalo podvakrát, je z toho jakýsi zvyk, jak sugeroval Červíček?
- V prvním zmíněném případě Jan Kubice v roce 2011 krátce po svém nástupu do křesla ministra vnitra vrátil do funkce bývalého ředitele dopravní policie Zdeňka Bambase, který byl v roce 2007 odvolán během úřadování tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera. Na Bambasově místě ale už od roku 2008 seděl Leoš Tržil, který tehdy ve funkci vystřídal Martina Červíčka.
- Ve druhém případě ministr Kubice vrátil do postu ředitele policejní služby pro dohled nad zbraněmi Antonína Kremla, sesazeného v roce 2008. I na jeho místě byl už dávno někdo jiný.
Věc má několik aspektů. Především u funkce policejního prezidenta lze obtížně mluvit o jiné, přiměřené funkci, argumentů bude hodně pro i proti. Za další, v kauze Lessy byl služební funkcionář propuštěn ze služebního poměru, což se v obou předchozích případech nestalo. To je další argument proti bezprecedentnímu postupu exministra Kubiceho v případě odvolání Lessyho: měl ho postavit mimo službu, stejně jako se stalo v oněch porovnávaných případech.
Zrcadlový test
Aspektem vhodným ke zvážení je otočení problému. Předpokládejme, že správní řízení týkající se právoplatnosti jmenování Červíčka skončí zrušením jeho jmenování. Do funkce se vrátí Lessy, Červíček pak na své původní místo náměstka, které bude muset uvolnit plukovník Václav Kučera. To bude všechno, žádné další domino se konat nebude, protože pouze Červíček nebyl před svým jmenováním do funkce policejního prezidenta právoplatně odvolán z místa náměstka (po odvolání Lessyho to mohl udělat pouze statutární náměstek Pavel Osvald, nikoliv ministr, jak se stalo; ten má totiž personální pravomoc pouze a jenom nad policejním prezidentem).
Červíček naplno schválil nezákonný postup ministra. Aby také ne, když jde o něj, že?A nyní ta zápletka. Předpokládejme, že Červíček se správním rozhodnutím nebude spokojen a nějak se mu podaří dosáhnout jeho zrušení. Bude pak mít nárok vrátit se (automaticky?) na místo policejního prezidenta, které však bude obsazeno? Testová otázka na Martina Červíčka: Akceptoval by v tomto případě „zvykovou tradici“, kterou se snaží prezentovat, a nechal by úřadovat stávajícího policejního prezidenta? Tedy jinými slovy: Udělal by to, co by zřejmě rád, aby udělal nyní Lessy? Neprosazoval by realizaci takových kroků, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost?
Červíčkova reakce byla podivná. Řekl, že ministr tak učinil, protože by ho jeho kolega Osvald z funkce možná neuvolnil. A tak Červíček naplno schválil nezákonný postup ministra. Aby také ne, když jde o něj, že?
Slíbil? Neslíbil!
Otázku, zda policejní prezident Červíček ministru Pecinovi slíbil, že v případě vrácení se Lessyho místo uvolní, asi nevyřešíme. Je ostatně možné, že to skutečně neslíbil, ale přislíbil. Nebo naznačil. Nebo nadhodil. Možná podotknul či oznámil. Ale neslíbil.
Zde však nejde o slovíčka, ale o formát aktérů. Nejméně lze vyčítat Lessymu, že se chce vrátit na původní místo. Byl „odejit“ hanebným způsobem, a jak reflektuje jedna část policejních odborářů, jde o princip, že se člověka někdo zastane – a nejenom zastane, ale že se též věci napraví.
Nadto je dobré si připomenout, že demokracii zdobí inteligentní rotace ve funkcíchMartin Červíček se dostal do podivné křeče (nejvíce to bylo zřejmé na oné tiskovce, kde oznámil, že na funkci nerezignuje). Vypadá to dokonce tak, že má jakési poslání, které ještě nesplnil, a je z toho „na mrtvici“. Může to být dojem zavádějící, může jít prostě a jenom o to, že Červíček možná nemá formát na policejního prezidenta a tuší, že by se jím v řádném výběrovém řízení také nemusel už nikdy stát. To by byl obzvláště diskvalifikující poznatek, protože ustrašený policajt by neměl vůbec sloužit.
Nadto je dobré si připomenout, že demokracii zdobí inteligentní rotace ve funkcích, a že Červíčkovi a Lessyho předchůdci Jiří Kolář či Oldřich Tomášek se po odchodu z funkce nezhroutili. Z celé kauzy, s jejímž pokračováním jsme si dovolili trpělivé čtenáře obeznámit, tak vyplývá, že je velkým zdrojem různých reflexí a poučení a že klidným a nestranným posuzováním případu se může suma našich demokratických zkušeností výrazně obohatit. A bude-li k tomu vyváženě, sine ira et studio, přispívat i Česká televize, bude to tím lépe.
ČESKÁ POZICE se policejnímu dvojvládí věnovala například v těchto článcích:
- A proč ne policejní trojprezidentství?
- Široko daleko nejhorší Moravec
- Lessymu se otvírá možnost návratu na post policejního prezidenta
- Pecina se kvůli hrozbě policejního dvojvládí obrátil na Ústav státu a práva
- Kdo se stane šéfem policie, nebude-li chtít Lessy ani Červíček odejít?
- Stane se Petr Lessy znovu šéfem Policie ČR?
