Úkolem demokratického politika není plavat na vodě populismu

Současný sociálnědemokratický premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru říká: „Vláda, kterou vedu, nikdy nepodlehla naivním představám, nepodcenila bezpečnostní aspekty, ale ani jsme se nepřipojili k těm, kdo vnímají uprchlíky jako organizovanou armádu, kterou na nás poslal Islámský stát a Muslimské bratrstvo.“ Evropské státy se navíc podle něj začínají přiklánět k českému postoji vůči migrační krizi a jejímu řešení. Západní země, které Česko a další státy visegrádské skupiny kritizovaly, prý vystřízlivěly.

„Je to jeden z paradoxů migrační krize. Ačkoli byla visegrádská čtyřka (Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko – pozn. red.) kritizována jako někdo, kdo údajně projevuje málo solidarity vůči zbytku Evropy, teď nám lídři zemí na západ od nás začínají dávat čím dál více za pravdu,“ upozorňuje Sobotka. A je přesvědčen, že své názory prosadí naplno i ve své straně, která v otázce migrantů osciluje od zcela prouprchlických politiků typu Jiřího Dienstbiera ke kritikům tohoto přístupu typu Michala Haška.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Podle Sobotkových představ by se sociální demokracie měla v budoucnu opírat o lidi, kteří se nyní aktivně zapojili do podpory uprchlíků, již v Evropě hledají azyl kvůli válečným konfliktům ve svých zemích. „Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tito lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych ji na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus,“ dodal v rozhovoru lídr ČSSD.

LIDOVÉ NOVINY: Tykáte si pořád s prezidentem Milošem Zemanem?

SOBOTKA: V současné fázi ano. Alespoň u novoročního oběda to tak bylo.

LIDOVÉ NOVINY: Ptáme se kvůli předsedkyni Energetického regulačního úřadu, která je velkou chráněnkyní pana prezidenta, a vláda teď směřuje k tomu, že ji postaví mimo službu. Mluvil jste s ním o této situaci?

SOBOTKA: Popravdě jsem s panem prezidentem paní Alenu Vitáskovou nikdy neřešil. Především se musí vyjasnit, podle jakého zákona je vlastně ERÚ spravováno, a musí se to vyřešit novelou, kterou musí schválit Poslanecká sněmovna.

LIDOVÉ NOVINY: Nevnímáte tu situaci jako důvod pro zhoršení vztahů vlády a prezidentem?

SOBOTKA: Jediné, co vnímám, jsou dramatická prohlášení paní Vitáskové, která mě pokaždé znovu překvapí. Ta věc je jednoduchá – Energetický regulační úřad neměl spadat pod služební zákon, takto to bylo navrženo. Ve služebním zákoně je jasně řečeno, že Rada ERÚ tam nespadá.

Na základě dohody s opozicí se vznik rady odsunul až do doby, kdy paní Vitáskové zanikne mandát, ale už se to nepromítlo do zákona o státní službě. Kdyby bylo vše, jak vláda naplánovala, a nedělali se ústupky opozici, žádný chaos by od ledna nenastal. Teď je třeba, aby ministr Mládek prosadil novelu energetického zákona, která jasně řekne, že ERÚ nespadá pod státní službu.

Vláda nikdy nechtěla, aby tam spadal. Ale je otázkou, co se bude teď dít těch několik měsíců, jaké budou výklady ministerstva vnitra, které říká, že ERÚ je od ledna pod služebním zákonem. Ono by se zase také nic nestalo, protože služební zákon neznamená žádné zásahy do fungování ERÚ, ale je to problém pro paní Vitáskovou, která je shodou okolností, alespoň podle mediálních informací, trestně stíhána.

LIDOVÉ NOVINY: Druhý důvod, proč jsme se na to tykání ptali, je, že zejména kolem oslav 17. listopadu proběhla pošťuchovačka mezi Hradem a úřadem vlády.

SOBOTKA: Pošťuchovačka je slabé slovo, byla to zásadní hodnotová diskuse mezi panem prezidentem a mnou.

LIDOVÉ NOVINY: Ano, a na to konto vám prezident přisoudil klukovskou drzost. Vaše postoje už se vyjasnily, nebo stále trváte na tom, že on legitimizuje xenofobní nálady?

SOBOTKA: Řekněte mi, co je jiného, když se pan prezident postaví vedle pana Konvičky 17. listopadu, v den státního svátku, kdy si připomínáme památku studentů, kteří bojovali proti nacistům a studenty, kteří se ozvali proti komunistickému režimu. Právě v tento den si stoupnout vedle pana Konvičky není dobrý nápad.

Nemám jediný důvod, abych na tomto svém kritickém postoji cokoli měnil. Je to prostě hodnotová debata, jestli politici mají být ti, kdo plavou po vodě populismu, v zásadě lidi straší a vyžívají se v tom, že mohou získat laciné politické body, a zvýšit svoji pozici na žebříčku popularity. Taková by role demokratického politika být neměla.

Máme tradici prezidentů, jako byl Masaryk, který měl také příležitost k hodnotovým debatám. Když byla hilsneriáda, zachoval se jinak, a zachoval se správně.

LIDOVÉ NOVINY: Byla při novoročním obědě příležitost to probrat?

SOBOTKA: Novoroční obědy takovou příležitostí nejsou. Byly u něj i naše manželky, takže takový oběd se odehrává ve společenské náladě. Nikdo z nás nechtěl manželky otravovat naší hodnotovou debatu. Stejně jsme se některých politických témat dotkli, ani jeden z nás to nevydržel.

Platí, že novoroční obědy jsou dobrá tradice, a s prezidentem se snažíme mít profesionální vztahy. Ústavní činitelé spolu mají mluvit, i když mají odlišné názory, a my už je asi vždycky mít budeme.

LIDOVÉ NOVINY: Navzdory této hodnotově debatě se naopak zdá, že se s prezidentem sbližuje předseda vašeho koaličního partnera, Andrej Babiš. Je to zhledem k prezidentským volbám pro ČSSD riziko, že by mezi nimi mohl vzniknout holport?

SOBOTKA: Nevím, není-li to spíš riziko pro hnutí ANO a Andreje Babiše. To si musí říci on sám. Pro sociální demokracii to nijaké riziko neskýtá. My odvozujeme svoji roli a misi od našich voličů, programu a hodnot, které se snažíme prosazovat i v dnešní době, byť to není pokaždé jednoduché. Nestojíme a nepadáme s konkrétním politikem, ať už je předsedou vlády, či prezidentem, v tom je pozice sociální demokracie odlišná.

LIDOVÉ NOVINY: Kdyby Miloš Zeman znovu kandidoval, měla by ho podle vás ČSSD podpořit, nebo postavit vlastního kandidáta?

SOBOTKA: Pokud by se Miloš Zeman rozhodl kandidovat znovu, bylo by to určitě předmětem debaty uvnitř sociální demokracie. Razím myšlenku stranického referenda, chtěl bych, aby hlasovali všichni členové. Takové hlasování by se mohlo uskutečnit v roce 2017.

LIDOVÉ NOVINY: Vy byste hlasoval pro co?

SOBOTKA: Svůj názor určitě vyjádřím, až bude jasné, kdo bude kandidovat, a to zatím není. V letošním roce takovou debatu v sociální demokracii nevedeme a já ji nebudu startovat rozhovorem pro Lidové noviny. Vedeme debatu o kandidátech do Senátu a do krajů, ta nás zaměstnává víc než dostatečně.

LIDOVÉ NOVINY: Obecně, myslíte si, že by bylo dobré, aby v prezidentských volbách nastoupili dva levicoví kandidáti, jako to bylo v roce 2013, kdy kandidoval Miloš Zeman a Jiří Dienstbier?

SOBOTKA: Otázkou je, kdo je levicový kandidát. Nejsem stoupencem toho, abychom stavěli stranického kandidáta za každou cenu. Myslím si, že ČSSD by měla hledat takovou osobnost, která České republice prospěje a bude nás dobře reprezentovat, to nemusí být nutně stranický kandidát. A pokud jde o levicovost jednotlivých kandidátů, je otázkou, jsou-li postoje prezidenta Zemana postoji levicového politika, a jaká vlastně bude budoucnost levice.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká bude?

SOBOTKA: Jsem přesvědčen, že levicové lídry za deset dvacet let najdeme spíše mezi dobrovolníky, kteří v létě odjeli na Balkán a pomáhali uprchlíkům. Tito lidé budou v budoucnu představovat levici. Nehledal bych ji na náměstích, kde se šíří xenofobie, nenávist a rasismus.

LIDOVÉ NOVINY: To je jistě debata, která běží i uvnitř ČSSD. Vy jste představitelem a zastáncem moderní levice západního střihu, podobně smýšlejícími lidmi jste se obklopil i na úřadě vlády. Jak to vnímá konzervativní křídlo strany?

SOBOTKA: Vážím si toho, že se sociální demokracie hodně sjednotila po událostech na konci roku 2013 (takzvaný lánský puč, kdy se část sociálních demokratů v čele s Michalem Haškem pokusila Bohuslava Sobotku odstavit z jednání o koalici – pozn. red.). Předtím ta křídla ve straně byla dobře organizovaná, já jsem jedno z nich vedl, a tohle se rozplynulo, rozdíly se smazaly. Smazaly se pod tlakem vládní odpovědnosti, kterou máme, a pod tlakem přeskupení na politické scéně.

Ta křídla kdysi byla definována v okamžiku, kdy našimi hlavními soupeři byla TOP 09 a ODS. Pravice se zatím nevzpamatovala z porážky v parlamentních volbách a nastane jev, který tu dlouho nebyl v krajských volbách. Tam má opozice většinou možnost vrátit koalici předchozí porážku, teď budou hlavními soupeři dvě nejsilnější vládní strany, sociální demokracie a ANO.

I ve světle tohoto už ve straně nejsou křídla, jak jsme je znali před rokem 2013. Určitě jsou rozdílné názory, i na uprchlickou krizi, ale neprojevuje se to tak, že bychom nebyli schopní navenek vystupovat jednotně. To je pro každou stranu velmi důležité, aby zvládala uvnitř diskutovat, ale navenek byla akceschopná. Jinak to lidi brzy přestane bavit, nikdo nechce volit rozhádanou politickou sílu.

LIDOVÉ NOVINY: Téma uprchlíků se ale přece jen sune od východu k západu, je to vidět v Polsku, na Slovensku i Maďarsku. Nemáte obavu o ztrátu voličů? Je šance s tímto smířlivým přístupem k uprchlíkům uspět?

SOBOTKA: Je to pragmatický přístup, o který se snažím od začátku uprchlické krize. Vláda, kterou vedu, nikdy nepodlehla naivním představám, nepodcenila bezpečnostní aspekty, ale ani jsme se nepřipojili k těm, kdo vnímají uprchlíky jako organizovanou armádu, již na nás poslal Islámský stát a muslimské bratrstvo.

Uprchlická vlna je velmi heterogenní. Jsou tam lidé, kteří utíkají před válkou, jsou tam i ekonomičtí migranti, kteří využili příležitosti, sem tam se možná najde i nějaký stoupenec Islámského státu, který se snaží díky zmatku na vnějších schengenských hranicích dostat jednodušší cestou do Evropy. Sociální demokracii nepřísluší jakákoli paušalizace, my jsme vždycky byli proud, který se věci snažil vnímat racionálně, snažil se je popisovat strukturovaně.

LIDOVÉ NOVINY: Otázkou je, jestli to váš volič ocení.

SOBOTKA: Nikdy jsme nebyli příznivci jednoduchých řešení. Jednoduché řešení nemá ani migrační krize. V Evropě rostě nervozita velmi intenzivně, zejména v situaci, kdy Turecko nereaguje dostatečně razantně. I v rámci visegrádské skupiny diskutujeme o tom, co budeme dělat, pokud se silný migrační proud nezeslabí. Musíme být připraveni na situaci, kdy třeba Německo změní svou politiku, uzavře hranice, a že podobně bude reagovat i Rakousko.

V4 musí být připravena – jedna z variant je masivní podpora Makedonie a Bulharska, abychom byli schopní na hranici mezi Makedonií, Bulharskem a Řeckem vytvořit technická opatření, silnou policejní asistenci. Abychom byli schopní vracet ekonomické migranty a silný migrační proud regulovat. Pokud se to nepovede mezi Tureckem a Řeckem, musíme hledat jiné místo na začátku Balkánského poloostrova.

Nedokážu si představit, že budeme konfrontováni se stejnou situací, jaká byla loni v létě, kdy desítky tisíc uprchlíků šly skrze Balkánský poloostrov, a končily v Bavorsku či Rakousku. A jak mluvím s bavorskými i rakouskými politiky, ani oni si nedovedou představit, že by Evropa nebyla schopná migrační proud regulovat.

LIDOVÉ NOVINY: Připustili si už evropští lídři, že vlna se nezmenší, naopak spíše poroste, až se přidají migranti z Afriky kvůli nedostatku vody?

SOBOTKA: Připouštějí si to jako variantu, ale teď se přemýšlí hlavně nad tím, co bude v letošním roce. Jak zareagovat, abychom v roce 2017 a 2018 už měli vytvořeny instituce, které budou schopné na vnějších schengenských hranicích reagovat. Abychom měli partnery, se kterými budeme mít uzavřeny návratové dohody. Abychom měli Turecko, které bude kooperovat, protože bude mít šanci na strategické partnerství s Evropou a na sblížení, a nikoli Turecko vůči Evropě odtažité.

Vývoj v uplynulých letech k tomu vedl. Turecko se vzdalovalo a k ničemu dobrému to nevedlo, jak teď vidíme. To, že jsme s nimi nebyli schopní včas komunikovat v okamžiku, kdy se v Turecku začali hromadit syrští uprchlíci. To nebylo loni, to se stalo v uplynulých pěti letech.

LIDOVÉ NOVINY: A to si západní země už uvědomují?

SOBOTKA: Určitě nastává střízlivění postojů. Je to jedním z paradoxů migrační krize. Ačkoli byla V4 kritizována jako někdo, kdo údajně projevuje málo solidarity vůči zbytku Evropy, teď nám lídři zemí na západ od nás začínají dávat čím dál více za pravdu. Vzpomeňte si, jak kritizovali naše detenční zařízení, to, jak jsme uprchlíkům psali fixem na ruce čísla v Břeclavi, protože jsme se je jen snažili identifikovat. To už by v dnešní atmosféře v Evropě nefungovalo. Tenhle styl laciné kritiky, která byla adresována zemím V4.

LIDOVÉ NOVINY: Kde je podle vás zdravá míra mezi populistickým plošným odmítáním uprchlíků a tím, když třeba Německo zatajuje lidem informace o incidentech a Švédsko o nich neinformuje?

SOBOTKA: Jedna linie je odmítání principu kolektivní viny. Mezi uprchlíky jsou lidé, kteří jsou dobří, a nepochybně i takoví, kteří jsou schopní páchat trestnou činnost. Ale nemůžeme uplatňovat princip kolektivní viny, musíme hledat individuální odpovědnost.

Ono to má v Německu historický aspekt, já jsem vnímal postoj Angely Merkelové jako část jejího vnímání německé historie. Řada reakcí německých politiků je ještě stále reakcí na to, co jim říkali jejich rodiče a prarodiče, a jak byla v Německu vnímána otázka viny za druhou světovou válku a za hrůzy, které Němci rozpoutali. V tom se musíme snažit naše sousedy pochopit.

Vedle toho je jasné, že snaha raději se nedívat nebo o problematických věcech raději nemluvit, nemůže v dnešním světě fungovat. Naopak se to může otočit přesně proti těm lidem, kteří se snažili vytvořit rozumné tolerantní prostředí, v němž by uprchlíci byli schopní se integrovat. Naprosto souhlasím s tím, co nedávno řekl Gerhard Schröder, který Němcům a Německo vládě připomněl, že každá uprchlická politika musí mít své limity a svá pravidla. Ty limity jsou jasné.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké to jsou?

SOBOTKA: Pokud přichází příliš uprchlíků, nejste schopný je integrovat a roste počet problémů a rizik s tím spojených. Čili integrace je možná, nemůžeme se úplně uzavírat před pomocí lidem, kteří jsou v nouzi – pomozme jim, integrujme ty, kteří o to mají zájem, ale musí tady existovat nějaké hranice, jinak se všechny systémy rozpadnou a nastane velmi prudká reakce i mezi velkou většinou lidí, kteří ten problém jinak vidí rozumně a nechodí demonstrovat s Pegidou nebo českými islamofoby.

LIDOVÉ NOVINY: Udělala Angela Merkelová chybu, když v létě pozvala uprchlíky, aniž by nějaká pravidla či limity nastavila? Pak však ze svého postoje začala mírně couvat.

SOBOTKA: Paní Merkelová couvala a zřejmě nadále couvat bude, pokud se nepodaří zregulovat migrační proud. Pravděpodobně netušila, jak daleko bude díky sociálním sítím její poselství slyšet. Možná si neuvědomila, že to nebylo jen jednorázové gesto dobré vůle, ale že tím protáhla silný migrační proud, který už dnes zdaleka netvoří jen uprchlíci před válkou ze Sýrie a Iráku.

Stále více se k nim přidávají ekonomičtí migranti ze severu Afriky, kteří utíkají před šířícím se suchem a problémy tamních zemí. Přidávají se ale také Pákistánci, lidé z Asie. Migrační proud už dnes žije vlastním životem, do značné míry bez ohledu na to, co se aktuálně odehrává na syrském území.

Paní Merkelová podle mě nedomyslela, jak moderní prostředky komunikace mohou její poselství rozšířit a adresovat ho dramatickému počtu lidí, kteří možná až v důsledku toho změnili své chování.

Ale nikdo se nemůže divit uprchlíkům, a já jsem to viděl v jordánském uprchlickém táboře v Zátarí, kteří tam sedí už čtyři pět let, utratili všechny peníze, které si přivezli z domova. Počítali s tím, že se do Sýrie za rok nebo dva vrátí, a ta perspektiva se jim vzdaluje. Děti jim rostou, a pokud je vychovají v prostředí uprchlického tábora, jakou budoucnost jim to garantuje? Nemůžeme se těm lidem divit, že přemýšlejí o tom, že odejdou, a že se přidají ke svým známým, když se vydají do Evropy – pokud nedokážeme vyřešit situaci v Sýrii.

LIDOVÉ NOVINY: Když jste zmínil moderní komunikační prostředky v souvislosti s uprchlíky, nelze se nezeptat na ukradené e-maily, mezi nimi i vaše. Jak si vysvětlujete, že terčem hackerských útoků jsou převážně sociální demokraté?

SOBOTKA: Je to trestná činnost, těžko mohu spekulovat, jaké jsou její motivy. Vyšetřuje to policie. Pravděpodobně je sociální demokracie zajímavá jako strana, která je ve vládě a řada jejích představitelů vyjadřuje názory, které jsou nepochybně neonacistům solí v očích. Tady může existovat důvod. Ale těžko mohu odhadovat, jak velký okruh lidí byl terčem těchto útoků, někteří z nich to možná ani nezveřejní.

LIDOVÉ NOVINY: Lze vyčíslit, kolika lidí se to týká?

SOBOTKA: Já tu kauzu nevyšetřuji, a nechci komentovat podrobnosti, protože nechci narušovat vyšetřování. Nicméně to, že tu existuje takový neonacistický web, víme, už dříve tam byly zveřejňovány soukromé e-maily například Michaela Kocába nebo spolupracovníků kolegyně Michaely Marksové.

Je šílené, že v dnešním světě to takto může být, je šílené, že se to odehrává na území našeho blízkého spojence, kterým jsou USA. Ukazuje se, že oblast elektronické komunikace je mnohem nebezpečnější, než jsem si třeba i já myslel. To, co se mi stalo, se přede mnou stalo řadě lidí, a doufám, že se to stane co nejnižšímu počtu dalších.

LIDOVÉ NOVINY: Považujete zpětně za chybu, že jste některé věci řešil na soukromém e-mailu?

SOBOTKA: Pravdou je, že když se člověk ocitne v postu předsedy politické strany nebo vlády, přichází o velkou část svého soukromí, a měl by upravit své chování. Na druhou stranu je velmi obtížné utnout všechny komunikační kanály, které jste jako člověk za život měl. Ta e-mailová adresa byla jedním z mých komunikačních kanálů, který byl všeobecně známý pro voliče z jižní Moravy i pro lidi, které jsem během posledních let potkával.

Já jsem ten e-mail ani tolik nepoužíval aktivně, spíše to byla adresa, kam mi lidé mohli posílat své názory, náměty a stanoviska. Proto jsem to nechtěl vypnout, ale mám čisté svědomí, že jsem prostřednictvím této schránky nedisponoval žádnými utajenými materiály. Nic takového se nedělo, na to existují pevná pravidla, a já jsem je respektoval, jako je respektují i ostatní členové vlády.

LIDOVÉ NOVINY: Nevydíral vás pak někdo? Hackeři tím na svém webu vyhrožovali, že to přijde, pokud se o ně začne zajímat policie.

SOBOTKA: Ne, to určitě není komunikace, do které bych kdykoli vstoupil. Nikdy do ní nevstoupím a nic takového se neděje.

LIDOVÉ NOVINY: Vláda je teď ve svém poločase, což je tradiční čas pro bilancování. Jak vy hodnotíte její dosavadní výkon?

SOBOTKA: Máme výborné makroekonomické výsledky. Povedlo se zrychlit čerpání fondů, zrychlil se hospodářský růst, výrazně se snížila nezaměstnanost, investovali jsme do bezpečnosti a nabrali jsme nové policisty a stabilizujeme policii jako takovou. Kriminalita meziročně klesla o čtrnáct procent.

Zdá se, že se nám daří uskutečňovat hlavní cíle hospodářské politiky, na kterých jsme se dohodli na začátku. Ne tak to jde se všemi zákony. Současná situace v Poslanecké sněmovně, která je daná dvěma posledními novelami jednacího řádu, dnes připomíná čím dál více anarchii, to už není parlamentní demokracie.

LIDOVÉ NOVINY: Co s tím?

SOBOTKA: Byl bych rád, kdybychom i v sociální demokracii začali seriozní debatu o změnách jednacího řádu. Nijak účelově, ale podívat se, jak to funguje v Německu a Rakousku. Zdržuje to řadu zákonů – elektronická evidence tržeb, prokazování původu majetku, leží nám tu zvýšení příspěvku na péči o deset procent. Úzkým hrdlem není ani tolik schopnost koalice domluvit se, my jsme se na drtivé většině zákonů dokázali na vládě shodnout. Úzkým hrdlem je legislativní proces ve sněmovně.

LIDOVÉ NOVINY: Určitě je to otázka pravidel? Nejde spíše o to, jak je konkrétní lidé používají?

SOBOTKA: Ne, je to otázka pravidel. Neexistuje žádná úměra mezi tím, kolik času řečník spotřebuje, a velikostí frakce či relevantností názoru z hlediska výsledku parlamentních voleb. Parlament by měl být odrazem názoru společnosti v okamžiku, kdy lidé volí. V tomto poměru by také poslanci měli mít možnost ovlivnit to, co se v parlamentu děje. To je demokratický princip.

LIDOVÉ NOVINY: V čem by změny měly spočívat?

SOBOTKA: Když se podíváte do německého Bundestagu nebo do Polska, jsou tam časové limity pro vystoupení na plénu. Velká frakce má hodně času, malá méně, každý má šanci říci svůj názor, ale pak se vždy rozhoduje hlasováním. Náš parlament úplně ztratil jakoukoli efektivitu.

Viděli jsme to na debatě o migraci – po mém vystoupení nastala série faktických poznámek, do kterých se stále dokola hlásili poslanci jednoho poslaneckého klubu, a tím pádem zničili jakoukoli konstruktivní politickou debatu. Tak to přece probíhat nemůže. Už jsme se dostali někam, kam se česká Poslanecká sněmovna ještě nedostala.

V Senátu taková situace naštěstí není, ale ve sněmovně není jednací řád schopný unést útok zlého úmyslu. Pokud chce někdo jednání sněmovny úplně rozbít, náš jednací řád je do té míry demokratický a liberální, že není schopný takovému zlému úmyslu odolat.

LIDOVÉ NOVINY: Zhodnotil jste vládu jako celek, ale jak jste spokojený s jednotlivými ministry?

SOBOTKA: Dobré je, že ministři jsou spolu schopní komunikovat, přestože pocházejí ze tří různých politických uskupení. Samozřejmě, že funguje resortismus, tradiční úřednický alibismus, ale mám pocit, že této garnituře ministrů se ještě docela daří odolávat tomu, aby je úřednické aparáty spolkly. Vidím převažující míru zdravého rozumu a odstupu od ministerského postu. Zdá se, že jsme dokázali vybrat dospělé lidi, kteří si s sebou nepřinesli žádné aféry, jež by je vzápětí dohnaly.

Je jasné, že jsou i velké problémy. Čeká nás znovu debata o mýtném systému, dva roky času, který jsme měli, nebyly efektivně využity, pokud jde o přípravu na výběr nového provozovatele. Máme otázku vysokorychlostního internetu a spuštění dotačních peněz, které jsou na to vyčleněny – bude to možné, až ve druhé polovině letošního roku. Představoval jsem si, že to bude dříve.

LIDOVÉ NOVINY: Vede se debata o možné výměně ministrů, kteří tyto dvě věci mají na starosti? Tedy ministra dopravy Dana Ťoka (hnutí ANO) a ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD).

SOBOTKA: Nevidím to nutně v personální rovině. Nutně to vidím v tom, aby byli schopní svoje agendy dotáhnout do konce a vyřešit. Není to jednoduché, určitě panu Mládkovi nezávidím problémy kolem Energetického regulačního úřadu, ale je to v jeho kompetenci a je to na něm, aby si rychle poradil. Také ministr Ťok musí respektovat harmonogram, na kterém se vláda dohodla, a najít věcné řešení, abychom transparentně nesoutěžili provozovatele mýtného systému.

LIDOVÉ NOVINY: Velkým letošním úkolem vlády jsou problémy těžařské společnosti OKD a hrozící skokový nárůst nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji. Zároveň ale probíhá i soud, ve kterém jsou obžalováni tři úředníci – obžaloba tvrdí, že při privatizaci státního podílu v OKD v roce 2004 vznikla státu škoda 5,7 miliardy korun. Vy jste byl tehdy ministrem financí. Kdyby soud potvrdil mínění vyšetřovatelů, měl byste sklon se za to omluvit, nebo přijmout politickou zodpovědnost?

SOBOTKA: Ono to tehdy nebylo subjektivní rozhodnutí. Vycházel jsem z objektivních podmínek a informací, které jsem měl na stole. Jednou z objektivních informací byl znalecký posudek daný usnesením vlády. Dalším objektivním stanoviskem bylo vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To byly dva faktory určující minimální hranici, pod kterou vláda nešla, a ani ministerstvo financí. Pokud jsou tyto věci dvanáct let poté zpochybněny, nezbývá než počkat, jak dopadne soud.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by se teď měla vláda postavit k problémům OKD, když hrozí, že firma brzy zkrachuje?

SOBOTKA: Když se podíváte na vývoj ceny uhlí, je dnes na historických minimech. V Evropě se zavírají hlubinné doly, Británie nedávno zavřela poslední, Německo má přichystáno ukončení činnosti ve svých posledních dvou. Jedna z mála zemí, která dosud hlubinnou těžbu drží za cenu masivních státních dotací, je Polsko. Tam je situace jiná v tom, že se většina dolů nezprivatizovala a dosud je vlastní stát, což Polsku umožňuje obcházet pravidla pro veřejnou podporu.

U nás jsou doly privátní a potýkají se naplno s dramatickým propadem cen uhlí. Problémem je, že nemají žádné rezervy, které by si vytvořily v době, kdy ceny byly lepší. To je jeden z velkých problémů společnosti OKD, potažmo jejího vlastníka NWR. Proto jasně říkáme, že na problémy NWR peníze daňových poplatníků dávat nechceme.

Odpovědnost musí nést soukromý vlastník, veřejné prostředky chceme použít jen na pomoc lidem, kteří budou muset eventuálně z OKD odejít. Ať už formou předčasných důchodů pro horníky či podporou zaměstnavatelů na severní Moravě, aby přijali lidi propouštěné z OKD.

LIDOVÉ NOVINY: Žádná forma pomoci, ani kdyby to mělo znamenat, že všech třináct tisíc horníků OKD propustí najednou?

SOBOTKA: Jednání mezi ministry a zástupci společnosti probíhají. Ale vždy se budeme pohybovat v mantinelech pravidel Evropské unie, a na straně vlády není vůle, abychom veřejné peníze dali do privátní společnosti. Není možné, abychom dotovali nízké ceny uhlí, to česká vláda dělat nebude.

LIDOVÉ NOVINY: Co se soužitím vlády udělají letošní krajské vlády? Sám jste říkal, že ČSSD a ANO v nich budou hlavními soupeři.

SOBOTKA: Bude to těžká zkouška pro koaliční soudržnost, pro všechny ty měsíce před námi. Pořád si myslím, že je to velká šance, že navzdory tomu, že soupeříme, kdo bude první v krajských a senátních volbách, jsme schopní se zachovat dospěle a odpovědně vůči České republice.

My jsme lidem něco slíbili, máme vládní program a pro něj slušnou většinu v Poslanecké sněmovně, a měli bychom ji použít, abychom svou práci dokončili. Poslední dva roky to fungovalo, byť jsou různé koaliční rozmíšky a nemáme na všechno stejný názor, jsou tu složité diskuse kolem střetu zájmů Andreje Babiše, ale navzdory tomu, co mohlo být ekrazitem v základech koaliční stavby, vláda vydržela.

LIDOVÉ NOVINY: Až do konce volebního období?

SOBOTKA: Byl bych rád, protože je to dobré pro demokracii. Trochu to rehabilituje koaliční vládnutí, když se ukazuje, že navzdory všem problémům, které tu jsou i uvnitř jednotlivých stran a hnutí, může tu být převažující dobrá vůle a snaha napravit chyby.

Když mluvím s podnikateli, investory a odboráři, řada z nich si cení fakt, že dva roky mají možnost jednat se stále stejným ministrem, na většině úřadů to tak je. To hodně věcí usnadní a zrychlí. Mám trochu obavu, že tím, jak jsme se trápili s koalicemi v období třeba Nečasovy vlády, ale ani Topolánkova to neměla jednoduché, jsme ztratili spoustu času a v řadě oblastí zaostali oproti třeba Polsku nebo Slovensku. Máme co dohánět.

LIDOVÉ NOVINY: Neobětujete tedy čas na dovládnutí kvůli krajským a senátním volbám?

SOBOTKA: Máme v sociální demokracii ambici vyhrát oboje volby a udržet nejsilnější senátorský klub. Na krajích se nemáme za co stydět, máme hodně zajímavé kandidátky. Máme tuto ambici, ale to neznamená, že bychom jí obětovali funkční vládu a schopnost dotáhnout volební program.

LIDOVÉ NOVINY: Co by pro vás byl úspěch v krajských volbách? Udržení vedení Asociace krajů?

SOBOTKA: Poruším základní poučku, kterou dávají poradci: neříkejte žádná konkrétní čísla. Byl bych rád, abychom měli alespoň sedm hejtmanů a abychom vyhráli senátní volby, tedy, abychom získali nejvyšší počet senátorů. Máme ve hře dvanáct senátorských postů a alespoň dvanáct bych chtěl, abychom ve volbách získali.

Pokud jde o kraje, budeme nasazovat nové lidi, v některých regionech se kandidátky podstatně obměnily, jinde budeme sázet na naše úspěšné hejtmany. Jsou ve středním věku, mají tudíž dost sil a energie, aby mohli ve vedení krajů pokračovat.

LIDOVÉ NOVINY: Máte už vymyšleno, kdo nahradí Jiřího Rozbořila, který nebude kandidovat v Olomouckém kraji kvůli kauze Vidkun, a Jana Birkeho, jenž nepovede kandidátku v Královéhradeckém kraji ze zdravotních důvodů?

SOBOTKA: V Olomouci se o pozici lídra uchází současný poslanec Jiří Zemánek, v Hradeckém kraji je to Jiří Štěpán, který působí na jedné z hradeckých vysokých škol.

LIDOVÉ NOVINY: Máte pod kontrolou situaci v moravských regionech, klíčových z hlediska voličů pro ČSSD? Podařilo se najít dohodu s Michalem Haškem, takže jižní Morava vypadá stabilizovaně. Ale padl Jiří Rozbořil, u moravskoslezského hejtmana Miroslava Nováka se ukázalo, že měl problematické vztahy s místními podnikateli. Ohrozí to vaši pozici na Moravě?

SOBOTKA: Je pravdou, že sociální demokracie získávala dlouhodobě na Moravě lepší výsledky než v českých krajích, ale jsou i výjimky. Připomínám, že v minulých krajských volbách jsme jeden z nejlepších výsledků měli v jižních Čechách nebo na Vysočině.

Jsem rád, že jsme v Jihomoravském kraji dokázali sestavit kandidátku, aby se za ni byla schopná postavit celá krajská organizace. Dává nám to náskok vůči našim soupeřům v tomto regionu. Jiří Rozbořil kandidovat nebude, neuspěl se svou stížností na trestní stíhání, a naše pravidla neumožňují, aby byl na naší kandidátce.