Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil správní řízení kvůli možnému porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže. Tato zpráva by sama o sobě nebudila příliš zájmu, kdyby se netýkala tří významných právních kanceláří. Konkrétně o zakázanou dohodu při účasti ve veřejném tendru, z níž jsou podezřelé kanceláře Dáňa, Pergl a Partneři, DLA Piper a Weinhold Legal.
Mluvčí ÚOHS Martin Švanda pro ČESKOU POZICI uvedl, že úřad zahajuje řízení pouze tehdy, pokud shledá, že existují indicie možného nezákonného jednání. Nejde tedy o automatický krok následující po každém podání podnětu. Švanda dodal, že správní řízení v oblasti hospodářské soutěže trvají zpravidla několik měsíců až několik let, a to podle náročnosti daného případu. Mluvčí ÚOHS též zdůraznil, že zahájení řízení ještě neznamená, že se protisoutěžní jednání skutečně stalo a bude prokázáno.
Cena plus vzorová práce
Na kauzu jako první upozornila ČESKÁ POZICE začátkem října. Zopakujme podstatu sporu. Ministerstvo obrany zveřejnilo koncem září loňského roku otevřené řízení na právní služby. V tendru hodlalo ministerstvo vybrat pět kanceláří, s nimiž uzavře rámcovou smlouvu na tři roky.
Kauzu nelze svést na boj mezi úspěšnými a neúspěšnými účastníky tendru, o což se ve svých vyjádřeních pokusily dotčené kanceláře
Na rozdíl od jiných tendrů, kde se pořadí zájemců sestavuje jen na základě nejnižší ceny, a je tedy možné uspět s nereálně nízkou nabídkou, bylo v zadávací dokumentaci ministerstva obrany uvedeno, že vybrána bude hospodářsky nejvýhodnější nabídka, která byla posuzována podle několika kritérií. V tomto konkrétním případě se nehodnotila jen hodinová sazba, která byla stanovena na minimálně 1800 korun za hodinu, ale také expertní analýza pojednávající o tom, na kolik může Národní úřad pro vyzbrojování nakupovat prostřednictvím agentury NATO pro údržbu a zásobování NAMSA.
Krátce po vyhlášení vítězů se obrátili na ÚOHS dva neúspěšní soutěžící. Daleko podstatnější je ale fakt, že úřad oslovilo i ministerstvo obrany. Kauzu tak nelze svést na boj mezi úspěšnými a neúspěšnými účastníky tendru, o což se ve svých vyjádřeních pro ČESKOU POZICI pokusily dotčené kanceláře.
Jsou stejné?
Ministerstvo obrany zjistilo, že nabídky dvou soutěžících „vykazovaly v jisté své specifické části shodu, která dle názoru zadavatele indikuje možné nedovolené jednání, jež ve svých důsledcích může vést k narušení hospodářské soutěže“. Šlo o nabídky advokátních kanceláří Dáňa, Pergl a Partneři, která se účastnila tendru spolu s kanceláří DLA Piper, a Weinhold Legal.
V soutěži se advokátní kanceláře měly mezi sebou utkat hlavně v kvalitě expertních analýz. Pokud se prokáže, že se pasáže ve dvou expertních analýzách shodují, nejde o malichernou záležitost, kterou by bylo možné označit jen jako nemorální opisování. Takovýto postup je nelegální dohodou, tak zvaným bid riggingem.
Big rigging je zvlášť nebezpečné jednání na trhu, které vede ke zvýšení cen a snížení kvality plnění
ÚOHS považuje slaďování nabídek ve veřejných zakázkách za jednu z nejhorších forem kartelu. V informačním listu, který začátkem loňského roku vydal ÚOHS, se definuje bid rigging následovně: „Uchazeči se před podáním nabídek dohodnou, že nebudou postupovat samostatně a konkurovat si, nýbrž podají vzájemně sladěné nabídky nebo se někteří z nich soutěže vůbec nezúčastní. Cílem je dosáhnout výhodnějších podmínek pro vítěze zadávacího řízení. Jde o zvlášť nebezpečné jednání na trhu, které vede ke zvýšení cen a snížení kvality plnění. Bid rigging zpravidla zahrnuje jak prvky cenových dohod, tak dohod o rozdělení trhu, což jsou dva nejzávažnější typy porušení soutěžního práva. Tyto dohody pak mají devastující dopad na veřejné rozpočty.
Dle vyjádření mluvčího Švandy ÚOHS již v minulosti případy kartelových dohod mezi uchazeči o veřejnou zakázku šetřil a i nyní probíhá několik řízení. „Pokud se jedná o podezření na zakázanou dohodu mezi advokátními kancelářemi, pak v této oblasti skutečně mnoho případů nemáme,“ upřesňuje Švanda.
Podezření z trestných činů
Jak ČESKÁ POZICE dříve upozornila, prokáže-li se, že se nabídky advokátních kanceláří shodují, firmy se budou zpovídat ze zakázané kartelové dohody. Navíc by se dopustily dvou trestných činů, a to porušení předpisů o hospodářské soutěži a pletich při veřejné soutěži. Hrozilo by jim též, že je ÚOHS zapíše na blacklist veřejných zakázek, což znamená stopku pro účast v takových tendrech. ČESKÁ POZICE se dotazovala na ministerstvu obrany, zda kvůli podezření na shodu v podaných nabídkách kontaktovalo kromě ÚOHS také policii. Dotaz zatím zůstal bez odpovědi.
Případ je závažný nejen svou podstatou, tedy podezřením na nelegální bid rigging, ale i tím, že jak kancelář Dáňa, Pergl a Partneři, tak Weinhold Legal, se angažují v řadě iniciativ, jejichž cílem mají být transparentnější veřejné zakázky. Další šetření ÚOHS ukáže, zda své aktivity myslí skutečně upřímně.
