Průzkumy veřejného mínění bývají ošidné – dokážou sice změřit náladu a názory obyvatel, skutečnost může být ale diametrálně odlišná. Málokterý průzkum se ovšem rozchází s realitou tak jako dotazování na kriminalitu cizinců. Podle loňského šetření agentury Median si Češi myslí, že se cizinci na páchání trestných činů podílejí 29 procenty. Skutečnost je přitom třikrát nižší. Na základě nových čísel, která minulý měsíc zveřejnilo ministerstvo vnitra, loni činil podíl cizinců na celkové kriminalitě 8,8 procenta.
„Silněji to nadhodnocují respondenti, kteří jsou autoritáři – mají obavu z nepořádku ve společnosti, jsou pro trest smrti a podobně,“ vysvětluje Daniel Prokop, ředitel Medianu. Čísla podle něho nejsou nijak zkreslená. „Průzkum jsme dělali napříč celým Českem, a je tedy reprezentativní,“ dodává. Prokop trojnásobný rozdíl mezi realitou a představou přičítá mimo jiné tomu, že se i o okrajových případech cizinecké kriminality píše a mluví v médiích. Zmínky jsou často spojené s obavou z migrace, kterou živí někteří politici.
Realističtější pohled
Faktem je, že s málokterou statistikou je možné stejně manipulovat jako s čísly o trestné činnosti cizinců. Zmíněných téměř devět procent by mohlo být důkazem, že zločin mezi cizinci bují více než mezi českými státními příslušníky – vždyť migranti tvoří pět procent obyvatel Česka. Jenže věkové a genderové složení cizinecké populace je jiné než u české většiny.
Mnohem realističtější pohled nabízí celkový počet trestně stíhaných cizinců. A ten se téměř nemění. Loni jich u soudu skončilo 7708, předloni 7552. Ještě vyrovnanější je počet odsouzených migrantů, který se již několik let drží na pěti tisících. |
„U cizinců dominují lidé ve středním věku. Také z hlediska pohlaví najdeme rozdíl – v české populaci je více žen než mužů, ale u cizinců naopak,“ upozornil nedávno v časopise Statistika a my Dalibor Holý z Českého statistického úřadu. A právě muži výrazně vychylují podíl trestné činnosti. Dle policejních statistik jich z deseti kriminálních činů spáchají v průměru osm, na ženy připadají jen dva. Podíl cizinců na trestných skutcích má svou dynamiku – v uplynulých pěti letech se lehce zvyšoval. Z toho třeba předseda národovecké SPD Tomio Okamura vyvozuje, že s kriminalitou cizinců je to stále horší.
Takový výklad je ale zavádějící. Počet cizinců na rozdíl od české populace totiž roste, a tak jde vzhůru i křivka kriminality. V polovině letošního roku jich v Česku legálně žilo 544 tisíc – o pětinu více než před pěti lety. Jen za poslední rok tu přibylo 35 tisíc cizinců. Mnohem realističtější pohled nabízí celkový počet trestně stíhaných cizinců. A ten se téměř nemění. Loni jich u soudu skončilo 7708, předloni 7552. Ještě vyrovnanější je počet odsouzených migrantů, který se již několik let drží na pěti tisících.
Cizinecký trestný čin
„Výkyvy nejsou nijak markantní a neukazují na nějaký podstatný vzestup kriminality cizinců,“ zdůrazňuje Miroslav Scheinost, ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. Zatímco celková čísla cizinecké kriminality nabízejí šedý průměr, o něco zajímavější je pohled na strukturu trestných činů. I tady panují stereotypy – třeba kapesní krádeže zdaleka nepatří mezi nejčastější prohřešky cizinců proti zákonu. Z hlediska frekvence jsou to ostatní druhy krádeže, ale také řízení v opilosti (ohrožení pod vlivem návykové látky) nebo drogové delikty.
Převážně „cizineckým“ trestným činem je porušování práv k ochranné známce, kam spadají padělky prodávané v tržnicích. Řádově jde ale o stovky, nikoliv tisíce pachatelů. Totéž lze říct o výrobě a dealerství drog nebo loupežích |
V pěstování a výrobě drog v poslední době často figurují vietnamské gangy. Časté je mezi migranty také maření úředního rozhodnutí. Sem se ovšem počítá i vykázání, což je soudní akt určený výhradně cizincům. Zvláštní kategorii tvoří trestné činy, které nejsou stejně frekventované – více než polovinu z nich mají ale na svědomí právě cizinci. Sem patří třeba padělání nebo pozměňování veřejné listiny, k čemuž dochází často při podávání žádosti o pobyt či vízum. Falšování dokladů je podle vnitra doménou rumunské a arabské komunity.
Převážně „cizineckým“ trestným činem je porušování práv k ochranné známce, kam spadají padělky prodávané v tržnicích. „Řádově jde ale o stovky, nikoliv tisíce pachatelů,“ dodává Scheinost. Totéž lze říct o výrobě a dealerství drog nebo loupežích– opět doméně, kterou si Češi kvůli občasným zmínkám o balkánských gangsterech přepadávajících zlatnictví spojují s kriminalitou cizinců.
Absolutním rekordmanem v tom, co má velký mediální ohlas, ovšem ve skutečnosti mezi cizinci téměř neexistuje, je však úplně jiný delikt – organizované překračování státní hranice. Za převaděčství bylo loni v Česku trestně stíháno pouze 21 cizinců.
