Ministři financí eurozóny se v noci na úterý 27. listopadu dohodli, že Řecko získá dalších zhruba 44 miliard eur ze záchranného balíku. Více než 31 miliard z této sumy bylo od léta blokováno. Řekové však sázky na trpělivost a povolení nervů vyhráli, a nakonec dosáhli svého, píše Bohumil Studýnka.
Světoví finančníci, politici, vyvolávači deště i vymahači solidarity to zvládli. Ještě na počátku léta stačila „trojková“ sestava – Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská centrální banka (ECB) a Evropská komise – vyslovit svoje „zodpovědné a rozhodné“ NE řeckému vymáhání dalších nehorázných peněz – tehdy 31 miliard eur – do luftu tamního podnebí. Řekové však mají historicky pevnější nervy a jsou vyzrálejší v taktice deskových her.
Opakovanými emisemi krátkodobých pokladničních poukázek překlenuli okázalý záchvat finanční obezřetnosti Západu, a nakonec dostali své. Na tři listopadové pokusy „trojkové“ slepičky v obíhání dvorku, aby si veřejnost nemyslela něco hanbatého. Řecký kohoutek je zkrátka úporný a slepičce (Trojce) ta tři kolečka k zachování důstojnosti zjevně stačila.
Situační komentář Bohumila Studýnky k předchozím pokusům o nalezení východiska pro Řecko jsme publikovali v textu: Na jihoevropské frontě klid. Je ale nutné být ve střehu!
Ministři financí zemí Evropské měnové unie, známý tým „ecofinistů“, se v noci na úterý 27. listopadu (takové věci se dějí vždy v noci na něco – působí to zodpovědněji a workoholicky) dohodli, že přece jenom je ti Řekové přesvědčili o upřímné snaze napravit národní finance do roku 2022. Dostanou tedy nejen blokovaných 31 miliard, ale rovnou 44 miliard eur v rychlých tranších – v letošním prosinci 34,4 miliardy, zbylé 9,3 miliardy ve třech částech v prvním čtvrtletí 2013.
Jak dopadne dobrovolný odkup
Oddychli si všichni, i ještě nedávno zodpovědností za kredibilitu mezinárodních měnových institucí přetížená šéfka MMF Christine Lagardeová. Řecko podle ní prochází zázračným obratem: „(…) na cestě k udržitelnému dluhu“. Také šéf ECB Mario Draghi náhle vidí: „Určitě to sníží nejistotu a posílí důvěru v Evropu a v Řecko.“
Evropa si ale dle německých médií takto kupuje více času. Podle serveru týdeníku Die Zeit si to sice nikdo oficiálně netroufne takto označit, ale Ecofin „odsouhlasil (de facto) třetí pomocný balík pro Řecko“. Určité naděje, že plán se nakonec neuskuteční, vkládají jak zástupce Deutsche Bundesbank v ECB Jörg Asmussen, tak šéfka MMF Christine Lagardeová v neúspěch akce zvané „dobrovolný“ odkup řeckých dluhopisů za 35 procent nominálu. Třetí balík je tím podmíněn. Snad ne jen alibisticky.
Centrální banky zemí eurozóny se vzdají podílu na zisku, který by ECB generovala z „odpouštěných“ řeckých úrokůNová výživná dávka pro Řecko ve výši 44 miliard eur představuje – vyjádřena v korunách – více než polovinu veškerého českého veřejného dluhu. Řekům budou také vráceny úroky z vlastních dluhopisů v držení ECB. Centrální banky zemí eurozóny se vzdají podílu na zisku, který by ECB generovala z „odpouštěných“ řeckých úroků. Budou rovněž sníženy úrokové sazby z dalších dluhových řeckých instrumentů a prodlouženy jejich splatnosti – z dosavadních 15 na 30 let u řeckých závazků vůči stabilizačnímu fondu EFSF. Bude také vyhlášena dobrovolná ochota Řeků odkoupit od věřitelů pohledávky, pokud nebude cena vyšší než 35 centů z každého eura původní denominace. V současnosti se na sekundárním trhu prodávají v rozmezí 20 až 30 centů za euro.
Původní reformní sliby řeckých představitelů by k nápravě veřejných financí země samy o sobě nestačily. Jenom příští rok by se bez všeobecného odpouštění dostalo Řecko v zadlužení na 190 procent HDP (přitom mu už letos na jaře soukromí věřitelé zhruba 110 miliard eur „dobrovolně“ odpustili).
Nově propočítaný řecký dluh dosáhne v roce 2022 „pouhých“ 120 procent HDP, a to už prý stačí Trojce jako zvládnutelná zadluženost. Pro srovnání: mnohem výkonnější a spolehlivější USA považují současný fiskální dluhový útes ve výši zhruba 100 procent HDP za neřešitelný.
Obavy z Vánoc budí už jen mayští hvězdáři
Dlouhodobé naděje jsou důležité zvláště před Vánocemi. O svátcích roku 1914 se na západní frontě nebojovalo a byl klid. Přes území nikoho si proti sobě stojící vojska mocností vyměňovala dárečky, menáž, cigarety a čokoládu a zpívala se „Stille Nacht“. V prosinci 1914 byla – tak mylně – spatřena dlouhodobá perspektiva míru. Později se již nic podobné neopakovalo až do příměří v listopadu 1918.
Pro letošní vánoční eurounijní pohodu zde máme více „dobrých“ zpráv:
- Soudní dvůr EU potvrdil (27. listopadu), že záchranný fond eurozóny ESM je v souladu s evropským právem. S jeho bezednou pomocí je možné rekapitalizovat banky a poskytovat půjčky členským zemím v problémech, když to tedy prý bude sloužit k zajištění finanční stability eurozóny jako celku.
- Z téhož soudně uznaného ESM budou Španělé čerpat prvních 37 miliard eur do svých krachující bank, zejména pak do známé Bankie (20 miliard eur). Celková odsouhlasená úvěrová linka ESM k dispozici pro Španělsko je 100 miliard.
- Portugalsko již před týdnem dostalo zelenou k dočerpávání výpomocných evropských peněz z dřívějška (2010). V ekonomice to prý nejede, ale reformní úsilí zde tedy zcela určitě je.
- Úvěrovou výpomoc v řádu desetimiliard eur pro Kypr má již Trojka prakticky dojednanou. Zhruba necelý milion obyvatel – kyperských Řeků – může být ve svém daňovém a transakčním ráji z letošních Vánoc spokojeno.
Obavy z Vánoc tedy budí už jen ti mayští hvězdáři se svým datem 21. 12. 2012. EMU je ale jako taková v „cajku“. Na jihoevropské frontě bude klid.
Smlouvy se mají dodržovat
Vlastně ještě jeden aktuální zádrhel by zde byl. V řízení o skutečném a nepředstíraném bankrotu Argentiny v roce 2002 byly „dobrovolně“ i jinak kráceny zahraničním věřitelům jejich aktiva za špatně hospodařící zemí. Ne všichni souhlasili – stejně jako letos na jaře ne zcela všichni soukromí věřitelé a držitelé řeckých státních dluhopisů. A teď se chce po dalších, aby masově rezignovali na svá, poctivě zaplacená aktiva.
Nedávno však americký soud vydal rozsudek v případu žaloby věřitelů zaříznutých Argentinou. Země má podle něj povinnost dodatečně vyplatit dvěma tehdy nesouhlasícím hedgeovým fondům upřené 1,3 miliardy dolarů. Navíc z verdiktu vyplývá povinnost pro zaangažované americké banky nepokračovat ve vynuceném „odpouštění“ dluhu vůči argentinskému suverénnímu věřiteli-bankrotáři. Hodně finančních transakcí se nominuje s jurisdikční příslušností k anglosaskému a newyorskému právu, a často jsou také příslušné pro spory k tamním soudům. Zkrátka pacta sunt servanda – to je zásada práva definovaná před tisíciletími právě ve Středomoří.
