V Řecku to vypadá na další volby, které mohou ještě zvýraznit úspěch radikální levice i extrémní pravice v nedělním hlasování. Stačí, když se během následujících deseti dnů v zemi nedohodne funkční koalice, která se bude muset skládat nejméně ze tří stran či bloků. Tato možnost není v roztříštěném spektru řecké politické scény vůbec nepravděpodobná.
Vládu bude nejprve tři dny dojednávat oficiální vítěz voleb, strana Nová demokracie (18,9 procenta hlasů, 108 mandátů v 300členném parlamentu) v čele s Antonisem Samarasem. Když se nedohodne, dostane na tři dny příležitost druhý v pořadí – Koalice radikální levice SYRIZA (16,8 procenta, 51 mandátů). A v případě jejího neúspěchu bude ještě tři dny zkoušet štěstí třetí, socialistický PASOK (13,2 procenta, 41 mandátů). Když se koalice neurodí ani poté, tedy do 17. května, prezident vyhlásí nové volby.
Rozzuřeným řeckým voličům se povedlo potrestat donedávna největší strany Nová demokracie a PASOK – partaje proevropské, jež přistoupily na záchranné programy Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu – do té míry, že ani s 50mandátovým bonusem pro vítěze nezískají v parlamentu většinu. Tudíž nemohou vládnout pouze v dvoučlenné koalici a potřebují k tomu ještě někoho dalšího. Připomeňme, že všechny ostatní strany se více či méně nechtějí řídit závazky vůči EU a MMF. O to je dohoda na jakékoli smysluplné koalici těžší a nazývat ji jako Samaras i šéf PASOK Evangelos Venizelos „vláda národní jednoty“, nepůsobí příliš věrohodně.
Antonis Samaras bude moci vyjednávat – a podle médií tak i učiní – s malou stranou Demokratická levice (19 mandátů) a se spíše euroskeptickými konzervativními Nezávislými Řeky (33 mandátů). Jen těžko bude hledat společnou řeč s komunisty (KKE, 26 mandátů) a neonacisty ze strany Zlatý úsvit (21 poslanců). Vyloučena je pro naprosté programové rozdíly nejspíš i spolupráce s druhou nejsilnější stranou po volbách – SYRIZA.
V Řecku je nyní živná půda pro extremisty na levici i na pravici. Ti by na nových volbách vydělali nejvíc.
Samaras již před volbami naznačil, že sice chce zůstat s Řeckem v eurozóně, podmínky pro to se ale musejí změnit. Samozřejmě k nelibosti zastánců alespoň trochu stabilní eurozóny. Ale to je pořád ještě ta nejlepší možnost, která pro euro za současné situace v Řecku zaznívá. Při variantě, že se snad dohodnou na vládě všechny levicové strany, o což zatím marně usiluje šéf SYRIZA Alexis Tsipras, půjdou dohody Řecka s EU a MMF takzvaně přímo „do kopru“.
Jestliže nyní nazýváme povolební stav v Řecku za „chaotický“, jaký asi bude po eventuálních dalších volbách za pár dní? Je bláhové se domnívat, že Řekové se „polepší“ a opět dají hlasy tradičním dvěma stranám Nová demokracie a PASOK, jež tak důrazně v neděli potrestali. A smíří se s tím, že půjde vše podle plánů Bruselu (proti nim). Kdepak. V Řecku je nyní živná půda pro extremisty na levici i na pravici. Ti na tom vydělají nejvíc.
