Vládní vylepšení nárůstu penzí pomůže lidem s nejnižšími důchody

Důchody v příštím roce vzrostou o devět set korun místo předpokládaných sedmi set. O mimořádném navýšení pro téměř tři miliony lidí, kteří nějakou formu důchodu u nás pobírají, rozhodla v pondělí 1. dubna vláda. Je ale pravděpodobné, že o změně příslušného zákona se strhne ještě velká debata v parlamentu. V čase zpomaleného růstu ekonomiky, kdy stát hledá úspory a cestu, jak naopak vylepšit příjmy rozpočtu, vyjde důchodové přilepšení draho. Přitom nemalá část důchodců až na 900korunové navýšení nedosáhne.

Způsob, jímž vláda v tomto případě vylepšuje nárůst penzí, pomůže spíš lidem s nejnižšími důchody. Minimálně 420 až 450 korun by měl podle návrhu ale dostat přidáno každý. Z dosavadních valorizačních pravidel vychází pro rok 2020 nárůst o částku v průměru více než 700 korun, a další navýšení o zhruba 200 korun tedy nemělo původně podporu některých resortů, zejména ministerstva financí. Tento výdaj totiž ochudí státní kasu příští rok o 7,5 miliardy. Celkově přijde zvýšení důchodů na 33 miliard korun a roční výdaj na důchody výrazně převýší letošních přes 460 miliard korun.

Propast zůstává

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Až koaliční rada ANO–ČSSD v půlce března potvrdila předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO) a ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) požadovanou vyšší částku. Zatím ale není jisté, v jaké ze dvou částí důchodu stát lidem přidá a zda to bude přesně o zmíněných 200 korun. „Přesná čísla budou známa na konci léta,“ uvedla ministryně Maláčová. Současný důchod by ale každopádně měl podle představy kabinetu vzrůst v příštím roce ze současných 13 300 korun v průměru na 14 200 korun.

Při pravidelné valorizaci penzí stát většinou navyšuje obě složky – základní, kterou ve stejné výši (letos deset procent z průměrné mzdy, tedy 3 270 korun) dostávají všichni, a procentní, tedy zásluhovou, která v průměru tvoří zhruba tři čtvrtiny důchodu a je závislá na odpracovaných letech a dosažených výdělcích. Podle kritiků se však zmíněným mimořádným příspěvkem zbytečně rozhazují peníze z důchodového rozpočtu a přidání jen v základní (solidární) části penzí by bylo nesystémové – na úkor zásluhové části.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) tvrdí, že vláda promarnila pět let a dosud nepředložila penzijní reformu, která by důchodový systém stabilizovala. „Není tady nic, pouze hádky o zvyšování důchodů,“ soudí Kalousek. Kritici varují před rizikem, že až půjdou silnější generace do důchodu, nebude bez penzijní reformy kde na ně brát. Vedoucí analytického útvaru ČeskáPenze (společnosti Freedom Financial Services) Jiřina Holubová se domnívá, že ani plošné přilepšení nic nezmění na tom, že se u nás výše jednotlivých penzí výrazně liší.

Skutečností je, že při důchodu ve výši devět tisíc korun to bude znamenat zvýšení o 2,2 procenta, kdežto pro příjemce důchodu ve výši 20 tisíc korun to bude navýšení pouze o procento. „Pro ty, co pobírají nízké důchody, se tedy navrhovaná zvýšení zdají přínosnější, ale pravdou zůstává, že propast mezi vysokými a nízkými důchody zůstane stejná,“ říká analytička Holubová.