Ještě před koncem roku by mohlo dojít na mírové rozhovory mezi jemenskou vládou podporovanou Saúdskými Araby a húsijskými povstalci, kteří se naopak těší íránskému patronátu. Dějištěm jednání má být Stockholm, a zmocněnec OSN pro Jemen Martin Griffiths už také minulou středu začal pro diplomatický průlom chystat půdu schůzkami s oběma stranami přímo v Jemenu. Americký ministr obrany Jim Mattis upřesnil, že jednání by se měla uskutečnit na počátku prosince.
Nejde o první pokus světového společenství o ukončení bojů. Zatím však všechny iniciativy ztroskotaly na nových vlnách bojů nebo na nedůvěře vůči zprostředkovatelům. Rada Bezpečnosti OSN už v roce 2015 zasáhla do jemenské krize tím, že uvalila zbrojní embargo pouze na jednu stranu konfliktu, na húsijské šíitské rebely, zatímco svržené vlády prezidenta Mansúra Hádího a Saúdy vedené vojenské aliance se toto omezení nijak nedotklo. Právě rijádský režim je dnes také nejvíce spojován s tisíci zabitých civilistů při leteckém bombardování povstaleckých území a s humanitární krizí, kterou mezinárodní organizace označují za nejhorší za poslední dekády.
Desetitisíce umořených hlady
Například mezinárodní organizace Save the Children minulou středu uvedla, že v důsledku konfliktu mohlo v Jemenu od začátku války vyčerpáním a podvýživou zemřít až 85 tisíc dětí.
„Na každé dítě zabité bombami a střelami připadají desítky dětí odsouzených k vyhladovění – a tomu všemu se dá zabránit,“ prohlásil Tamer Kirolos, šéf programu zmíněné organizace pro Jemen. Počet Jemenců ohrožených hladomorem OSN odhaduje na 14 milionů, tedy přes polovinu populace.
Zastavení zbrojních dodávek Saúdské Arábii už oznámily Německo a Dánsko. Česká republika se k iniciativě šířící se na půdě EU zatím nepřipojila; Rijád přitom patří ke největším odběratelům vojenského materiálu z ČR. V přímém kontrastu s postojem Berlína a Kodaně vystupuje hlavně americký prezident Donald Trump. |
V Radě bezpečnosti od minulého pondělí koluje britský plán, který by měl strádání civilního obyvatelstva omezit. Symbolem tohoto problému je přístav Hudajda na západě Jemenu, o který se už měsíce bojuje a který je klíčovým centrem pro zásobování povstaleckých území. Saúdy vedené jednotky včetně pozemních sil vyslaných Spojenými arabskými emiráty o město nejen svádějí boje s rebely, ale také se snaží tamní přístav ze vzduchu a z moře blokovat, což brání dodávkám humanitárního materiálu.
Tlak na Saúdskou Arábii a její partnery roste i na jiných fórech: Minulé úterý organizace Human Rights Watch (HRW) ve Francii vyzvala tamní státní vedení, aby na koalici vyvinulo náležitý tlak s cílem ukončit předpokládané páchání válečných zločinů. Stalo se tak ve dnech, kdy byl v Paříži korunní princ emirátu Abú Zabí Muhammad bin Zájid Ál Nahján, jemuž lidskoprávní skupiny připisují jednu z klíčových rolí v jemenské válce.
„Pokud prezidentu Macronovi opravdu leží na srdci humanitární krize v Jemenu, měl by korunnímu princi říci, že Francie zastaví prodej zbraní do Emirátů, hrozí-li jejich nezákonné používání,“ prohlásila šéfka francouzské pobočky HRW Benedicte Jeannerodová.
Aliance na obranu práv a svobod (AIDL) navíc vyzvala k trestnímu stíhání prince s tím, že Emiráty se nejen zásadně podílejí a bombardování Jemenu, ale také v zemi provozují věznice, kde jsou mučeni rebelové a jejich sympatizanti. Už v dubnu obdržely úřady v Paříži podobné oznámení na saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána; francouzští vyšetřovatelé a justice se údajně oběma případy zabývají.
Zastavení zbrojních dodávek Saúdské Arábii už mezitím oznámily Německo a Dánsko. Česká republika se k iniciativě šířící se na půdě EU zatím nepřipojila; Rijád přitom patří ke největším odběratelům vojenského materiálu z ČR. V přímém kontrastu s postojem Berlína a Kodaně vystupuje hlavně americký prezident Donald Trump, který opakovaně prohlásil, že zrušení zbrojních kontraktů v hodnotě desítek miliard dolarů by poškodilo ekonomiku a pracovní trh v USA a navíc by se prý saúdští nákupčí obrátili na Rusko a Čínu.
Už i Rijád mluví o dialogu
Tlak na rijádský establishment se však začal stupňovat až minulý měsíc – poté, co byl na saúdskoarabském generální konzulátu v Istanbulu zavražděn novinář Džamál Chášukdží, kritizující ze Zámoří saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána. Právě třiatřicetiletý princ, jenž zemi de facto vládne za svého 82letého otce krále Salmána, na jaře 2015 coby ministr obrany prosadil jemenské tažení, když sliboval, že půjde o velmi rychlou operaci zakončenou porážkou rebelů a znovuustavením jemenského prezidenta Mansúra Hádího. Od říjnové vraždy Chášukdžího navíc roste přesvědčení – do značné míry sdílené i americkou CIA – že princ když ne nařídil, tak předem věděl, že se na novináře chystá smrtelná léčka. Oficiálně však Rijád zapojení nejvyšších míst do zločinu popírá a tvrdí, že šlo o svévoli několika pracovníků tajných služeb.
Kuloáry a blízkovýchodními médii se šíří zvěsti, že jemenské válka a likvidace nepohodlného kritika by nakonec mohly Muhammada bin Salmána připravit o nástupnictví na trůn. |
Kuloáry a blízkovýchodními médii se šíří zvěsti, že jemenské válka a likvidace nepohodlného kritika by nakonec mohly Muhammada bin Salmána připravit o nástupnictví na trůn a mohl by jej nahradit například jeho o generaci starší strýc, princ Ahmad.
Změnila se i rétorika Rijádu ohledně jemenské války. Zatímco v březnu 2015 Muhammad vsadil na vojenskou sílu, jeho otec král Salmán minulý týden prohlásil, že Saúdská Arábie v Jemenu „usiluje o politické řešení a celonárodní dialog.“
