Běžící češtinář je instagramový profil brněnského bohemisty a lektora Jarmila Vepřka. V průběhu loňské jarní karantény se mu zželelo studentů, které čekala maturita a přijímačky, proto se jim rozhodl pomáhat s češtinou odlehčenými příspěvky. Dnes už má více než 23 tisíc sledujících. „Jak jsou sociální sítě ve spoustě věcí neužitečné, tak v tomto by mohly být k dobru,“ říká v rozhovoru.
LIDOVÉ NOVINY: Jak vás napadlo začít publikovat o češtině na sociálních sítích?
VEPŘEK: Dovedla mě k tomu jarní karanténa.Už mnohem dřív jsem o češtině tweetoval na Twitteru, kdežto na vizuálnějším Instagramu jsem se věnoval především běhání. A tak mě napadlo to spojit a stát se Běžícím češtinářem. Bylo to loni v květnu, před maturitami a přijímacími zkouškami.
LIDOVÉ NOVINY: Takže motiv byl pomoci studentům, které čekají důležité zkoušky a nemohou se na ně připravovat ve škole?
Už mnohem dřív jsem o češtině tweetoval na Twitteru, kdežto na vizuálnějším Instagramu jsem se věnoval především běhání. A tak mě napadlo to spojit a stát se Běžícím češtinářem. Bylo to loni v květnu, před maturitami a přijímacími zkouškami. |
VEPŘEK: Nejen těm. Když jsem viděl, jak jsou studenti zachmuření, že nechodí do školy, řekl jsem si, že by mohlo mít úspěch dělat češtinu, jak se ji snažím učit i naživo v přípravných kurzech k přijímačkám – aby dostali řádný, pochopitelný výklad, ale také trochu zábavy.
LIDOVÉ NOVINY: Pamatujete si, čeho se týkal váš první příspěvek?
VEPŘEK: Didaktického testu z češtiny. Blížil se odložený termín přijímaček a zároveň maturity, proto mě napadlo, že udělám příspěvek, který shrne charakter testu a upozorní, na co si dát pozor.
LIDOVÉ NOVINY: Odezva přišla hned u prvního příspěvku?
VEPŘEK: Trochu ano, ale tehdy jsem měl asi 700 sledujících, z nichž většina byli mí známí, běžci, nebo obojí.
LIDOVÉ NOVINY: Na konci února jste měl 22 tisíc sledujících. A kolik třeba na začátku března?
VEPŘEK: Skoro 23 tisíc.
LIDOVÉ NOVINY: Stoupá to postupně a pomalu, nebo přišly i skoky?
Když jsem viděl, jak jsou studenti zachmuření, že nechodí do školy, řekl jsem si, že by mohlo mít úspěch dělat češtinu, jak se ji snažím učit i naživo v přípravných kurzech k přijímačkám – aby dostali řádný, pochopitelný výklad, ale také trochu zábavy. |
VEPŘEK: Vedu si záznamy a je to téměř exponenciála. Každý měsíc je nárůst vyšší. Hodně pomohlo, když mě sdílel někdo, kdo má víc sledujících než já, třeba ministr školství Plaga. Dost lidí jsem získal také tím, když jsem něco komentoval u Dominika Feriho, kterého sleduje obrovské množství studentů, a odkázal jsem třeba jen narážkou na svůj profil.
LIDOVÉ NOVINY: Kdo jsou vaši sledující? Jak velká část z nich jsou ti, na které cílíte, tedy studenti před maturitou nebo před přijímačkami?
VEPŘEK: To se nedá zjistit přesně, ale vidím ve statistikách věkové rozmezí. Suverénně nejvíc sledujících mám ve věkové skupině 18 až 24 let. Čekal bych, že tam bude víc dětí pod 18, ale hraje roli, že si založili Instagram, když jim bylo třeba 10 nebo 11 a museli tam napsat, že jim je alespoň 13, protože mladší děti se na sociální sítě formálně zaregistrovat nemohou. Takže věkový průměr mých followerů je reálně níž. Ve statistikách také vidím, odkud jsou – zhruba každý pátý je z Prahy a každý desátý z Brna.
LIDOVÉ NOVINY: Když více než 20 tisíc lidí baví číst si na sociální síti o vedlejších větách nebo českých spisovatelích, pak to asi děláte dobře. Co funguje?
VEPŘEK: Z toho, co mi píšou, mám pocit, že je baví, že je to lidské. Míchám češtinu se svými názory a se životem a je vidět, že jsem reálný člověk, ne učebnice. Nehraju si na to, že všechno vím, klidně napíšu, že také dělám pravopisné chyby, nejčastěji ve spěchu, nebo že jsem byl na škole flákač.
LIDOVÉ NOVINY: Mohla by se čeština i ve škole učit ve stylu vašich příspěvků?
Každý měsíc je nárůst vyšší. Hodně pomohlo, když mě sdílel někdo, kdo má víc sledujících než já, třeba ministr školství Plaga. Dost lidí jsem získal také tím, když jsem něco komentoval u Dominika Feriho, kterého sleduje obrovské množství studentů, a odkázal jsem třeba jen narážkou na svůj profil. |
VEPŘEK: Na to jsem asi příliš neformální. Občas říkám věci, které jsou úplně subjektivní, a před tabulí bych je asi neříkal, nebo zabrousím do politiky a zveřejňuji své názory na různé věci. Bylo by ale fajn, kdyby se ve školách něco posunulo, a určitě jsou učitelé, kteří se o to snaží.
Asi mi ale nepřísluší to komentovat, protože sám zkušenost s tradičním učitelstvím nemám. Učím pouze v soukromých přípravných kurzech, a to je trochu jiná práce. Učím podle učebnic, které jsem částečně sám připravoval, takže je znám nazpaměť. Přijdu do hodiny, popadnu skripta a jedu úlohu za úlohou, k většině už mám za šest let vymyšlené vtípky.
LIDOVÉ NOVINY: Takže to i naživo připomíná Běžícího češtináře?
VEPŘEK: Snažím se výklad něčím oživit, komunikovat se studenty, vtipkovat, dělat narážky, ale zároveň je to naučit. Dávám jim širší souvislosti, snažím se podněcovat k přemýšlení, povídám jim o lingvistice, aby pochopili, že čeština ani zdaleka není jen pravopis. Pravopis je jen soubor pravidel, který někdo stanovil, to není jazyk.
Je super psát bez chyb typu i/y, s/z, ale mnohem zajímavější je jít za podstatu jazyka a poznávat jej do hloubky. Pak zjistíte, že je jazyk nesmírně složitý organismus, a třeba i ten pravopis pochopíte líp. I na Instagramu mi studenti často píšou: „Takhle mi to nikdo nevysvětlil.“
LIDOVÉ NOVINY: Instagram je silně obrazová platforma, lidi tam sdílejí fotky z dovolené nebo jídla. Je to správné místo pro vzdělávání?
Suverénně nejvíc sledujících mám ve věkové skupině 18 až 24 let. Čekal bych, že tam bude víc dětí pod 18, ale hraje roli, že si založili Instagram, když jim bylo třeba 10 nebo 11 a museli tam napsat, že jim je alespoň 13, protože mladší děti se na sociální sítě formálně zaregistrovat nemohou. Takže věkový průměr mých followerů je reálně níž. |
VEPŘEK: Často řeším, jak to udělat, aby příjemci četli vše, co v příspěvcích píšu. Aby se jen nepodívali na obrázek, nepřečetli vtipy a nešli dál. Snažím se pořád připomínat, že grafika je jen poutač na téma, důležité jsou texty, které píšu pod příspěvkem. Třeba když jsem řešil zájmeno já, do grafiky jsem dal, co studenty zajímá nejvíc – psaní mě a mně. Ale ve výkladu bylo i něco z historického vývoje, proč různě psaná slova máme, několik pouček pro zapamatování. To se do grafiky nevejde, ale byl bych rád, kdyby sledující četli i to.
LIDOVÉ NOVINY: Vaše grafiky vnímám jako mentální mapy – jsou tam obrázky, krátká hesla a hodně nadsázky. Jak vznikají a kolik vám to zabere času?
VEPŘEK: Fóry jdou celkem samy, nejvíc času zabere dát vše dohromady. Třeba když jsem dělal Jana Nerudu, dal jsem tam lva v kleci jako aluzi na lvy bijící o mříže, pak tam mám ukázku z jedné básně a z jedné povídky – kratičký dialog, který vystihuje Nerudovu satiru. Také nějaké planety, ty odkazují k Písním kosmickým. Vždy přemýšlím, jaké motivy zařadit, u oblíbeného Karla Čapka jsem tam poslal robota a mloka. A pak musím napsat výklad, omezený 2200 znaky, s čímž docela bojuji. Kolikrát bych toho chtěl říct moc.
Je těžké nacpat Karla Čapka na jednu normostranu. Když se nemůžu vejít, doplním to ve stories – příspěvcích na 24 hodin, jež lze ukládat. Například u Čapka jsem upozorňoval, že celé jeho dílo je přístupné online, spousta lidí to netuší. Pro Nerudu platí totéž. Jsou k dispozici dokonce v různých formátech, do čtečky, přečíst si je nikdy nebylo snazší. Takže budu zase propagovat, aby si ho všichni stáhli, když je to zadarmo. Pak vždy koukám na statistiky, kolik lidí poslechlo mou výzvu a alespoň na odkaz ke stažení klikli.
LIDOVÉ NOVINY: A klikají?
Míchám češtinu se svými názory a se životem a je vidět, že jsem reálný člověk, ne učebnice. Nehraju si na to, že všechno vím, klidně napíšu, že také dělám pravopisné chyby, nejčastěji ve spěchu, nebo že jsem byl na škole flákač. |
VEPŘEK: U Čapka to bylo nějakých 200 nebo 300 lidí, tak snad si jeho knihy alespoň někteří přečtou. I kdyby díky mně četlo Čapka deset lidí, budu rád.
LIDOVÉ NOVINY: Vaší hlavní pracovní náplní je příprava studentů na didaktické testy z českého jazyka, jste také autorem několika učebnic s testy. Často se diskutuje, jestli se u přijímaček nebo maturit testuje, co by se testovat mělo…
VEPŘEK: Líbí se mi, že se didaktické testy hodně orientují na práci s informacemi a pochopení textu. Troufám si říct, že je tam převaha úloh, kde musejí studenti pochopit význam slova v kontextu, nebo dokonce celý text, a rozhodnout, co z textu vyplývá nebo jaká je povaha či funkce sdělení. Minimálně pět z těch 30 či 32 úloh je zaměřeno čistě na vyvozování informací – to je velmi důležité, zejména v dnešní době, kdy jsme jimi zahlceni.
Kritika maturitních testů mě někdy až štve – je totiž fakt, že k dosažení potřebné 44procentní úspěšnosti řešitel nepotřebuje téměř žádné teoretické znalosti, protože u mnoha úloh stačí jen být pozorný čtenář a uvažovat, bez znalostí definic a pravidel, jako běžný mluvčí češtiny.
Občas říkám věci, které jsou úplně subjektivní, a před tabulí bych je asi neříkal, nebo zabrousím do politiky a zveřejňuji své názory na různé věci. Bylo by ale fajn, kdyby se ve školách něco posunulo, a určitě jsou učitelé, kteří se o to snaží. |
Doby těžkých didaktických testů jsou pryč a je až úsměvné, když se třeba i novináři rozčilují, že má maturant podle definice najít anaforu. Což znamená, že si přečte, že anafora je stejné slovo na začátku dvou po sobě jdoucích veršů, a pak najde jedno slovo dvakrát pod sebou. Ani já ty testy nemiluji. Ani testy obecně. Lidé často nevědí, co kritizují.
LIDOVÉ NOVINY: Hodně kontroverzní jsou třeba i vedlejší věty. Bude schopnost určit jejich druh dětem k něčemu dobrá?
VEPŘEK: Syntax vždy obhajuji. Ano, je to už na školské úrovni složitá věc. Také je to ale v rámci lingvistiky velmi žhavá disciplína, které se věnuje tisíce jazykovědců. A k čemu je studentům? Jazyk je náš nejpoužívanější nástroj, vždyť češtinu používáme každý den, proto pokud mají studenti něco znát alespoň trochu do hloubky, je to právě ten náš jazyk. Mnoho lidí mi už říkalo, jak jim znalost větné stavby pomohla v momentě, kdy se učili cizí řeč.
To je fakt, ale především větný rozbor trénuje schopnost analýzy. Pojmenovat vztahy ve větě, vnímat, jakou roli má toto slovo a jakou tamto, k čemu se váže, co rozvíjí. To není nic, co by bylo neužitečné. Rozvíjíme tím myšlení. A je to lepší než se učit něco nazpaměť, ať v češtině nebo v čemkoli jiném. Jazyk by se měl poznávat komplexně, žádný zájem není příliš užitečný, když je jen povrchní.
LIDOVÉ NOVINY: Je něco, co ve školní výuce češtiny chybí nebo přebývá?
Líbilo by se mi, kdyby více prostoru dostával sloh neboli styl. A mohlo by se mnohem více času věnovat porozumění textu a analýze informací. |
VEPŘEK: Líbilo by se mi, kdyby více prostoru dostával sloh neboli styl. A mohlo by se mnohem více času věnovat porozumění textu a analýze informací.
LIDOVÉ NOVINY: Je budoucnost vzdělávání na sociálních sítích?
VEPŘEK: To zas ne, ale je to pro studenty další zdroj, další cesta k poznání. Má práce nemá nahradit tradiční učitele, natož ty dobré! Jak jsou sociální sítě ve spoustě věcí až škodlivé, tak v tomto by mohly být, a snad už jsou, užitečné.
Jarmil Vepřek
|
