Zpravidla každý nový ministr dopravy se snaží resuscitovat metodu veřejného a soukromého partnerství (public private partnership, PPP) při budování dopravní infrastruktury. Současný ministr Zbyněk Stanjura je ale výjimkou. Pokus svého předchůdce Pavla Dobeše postavit tímto způsobem zhruba 19kilometrový úsek dálnice D3 mezi Bošilcem a Borkem na cestě z Prahy do Českých Budějovic stopnul. Alarmující je, že stát podle závěrů Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) utopil při přípravě tohoto PPP projektu za deset let již nejméně 120 milionů korun.
Optimista Dobeš
Vláda projednávala možnost postavit část dálnice D3 metodou PPP koncem června loňského roku. „Věřím, že realizace PPP projektu na D3 je vzhledem k nejistotám spjatým s prognózami tuzemské i evropské ekonomiky správnou cestou pro další rozvoj kvalitní dopravní infrastruktury,“ řekl tehdy bývalý ministr dopravy Pavel Dobeš.
O financování projektu projevila zájem Evropská investiční banka i hlavní české bankyDle návrhu, který schválila vláda, měl resort dopravy nejprve připravit analýzu proveditelnosti, v níž porovná výhodnost metody PPP s tradičním zadáním veřejné zakázky. Harmonogram počítal s tím, že materiál dostane kabinet během listopadu loňského roku. V případě, že by jej přijal, mohlo ministerstvo dopravy odstartovat zadávací řízení do konce roku 2012. Jméno vybraného soukromého partnera mělo být zveřejněno začátkem roku 2014.
Již na samém začátku ale nastal skluz. Výběrové řízení na firmu, která zpracuje analýzu proveditelnosti, skončilo teprve v polovině listopadu 2012. Zakázku získala poradenská společnost PricewaterhouseCoopers (PwC), která analýzu zaslala ministerstvu dopravy letos v polovině února. Na poradenské služby spojené s přípravou PPP projektu Česku přispěla Evropská unie osmnácti miliony korun.
Ministerstvo dopravy ČESKÉ POZICI v polovině února potvrdilo, že o financování projektu projevila zájem Evropská investiční banka i hlavní české banky. „To by umožnilo financovat projekt primárně v české měně,“ konstatoval Zdeněk Neusar, mluvčí ministerstva dopravy. Dodal, že „PPP projekt je ale stále jen jednou z variant financování. Alternativou je standardní výběrové řízení a zařazení úseku do seznamu akcí pro klasické financování ze státního rozpočtu či z fondů EU“.
Nesmyslná argumentace?
Vláda by podle nynějších předpokladů měla být s analýzou PwC seznámena do konce března. Zvláštní je, že ministr Stanjura přípravu PPP projektu stopnul, ačkoli dle informací ČESKÉ POZICE závěr analýzy vyzníval v porovnání s klasicky zadanou veřejnou zakázkou ve prospěch PPP. Pokud by se úsek dálnice stavěl ve spolupráci s privátním partnerem, náklady by byly údajně řádově o několik procent nižší. Záměr projektu počítal s tím, že soukromník nejen postaví část dálnice, ale po dobu třiceti let bude spolu s tímto úsekem spravovat a udržovat ještě dalších devět kilometrů.
Ministeratvo dopravy: Pokud je možné využít na tuto stavbu evropské dotace, není výhodné jít formou PPP projektuA jak ministerstvo nynější stopku zdůvodňuje? „Je nesystémové a nelogické vyčlenit pouze 19kilometrový úsek pro zcela jiný režim financování. Důvodem pro rozhodnutí pana ministra je ale primárně vývoj v čerpání evropských dotací. Pokud je možné evropské dotace na tuto stavbu využít, není výhodné jít formou PPP projektu,“ konstatuje Tomáš Neřold, nový mluvčí ministerstva dopravy. Dodává, že k závěrům analýzy PwC se nyní ministerstvo vyjadřovat nemůže, protože s nimi chce nejprve seznámit vládu. Ta ostatně musí definitivně posvětit rozhodnutí ministra dopravy.
S postojem ministerstva dopravy nesouhlasí Tomáš Janeba, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury, jež sdružuje stavební firmy, banky a advokátní kanceláře. Stanjurovu argumentaci považuje za nesmyslnou. „Další úseky na D3 mohou tento první projekt následovat, jak tomu bylo v okolních zemích. Stát bude nově vybudovaný úsek vlastnit jako všechny ostatní dálnice, bude na něm vybírat elektronické mýtné jako u ostatních komunikací tohoto typu. Jedinou změnou je odpovědnost za realizaci, správu a údržbu. V tomto případě to nebude ŘSD, ale koncesionář. Z pohledu uživatelů dálnice se nic měnit nebude,“ říká Janeba. A k čerpání evropských peněz uvádí, že dotace lze využít i v případě, že je dálnice stavěna metodou PPP.
Asociace pro rozvoj infrastruktury: Dotace lze využít i v případě, že je dálnice stavěna metodou PPPJiž na začátku přípravných akcí se ozvala kritika, že 19kilometrový úsek je příliš krátký a že pro investory takovýto projekt nedává smysl. Asociace pro rozvoj infrastruktury připouští, že velikost projektu, jehož předpokládané investiční náklady by se pohybovaly kolem pěti miliard korun, je menší než průměrná délka úseků obdobných staveb a je částečně pod předpokládanou hranicí pro dosažení maximální efektivity při správě komunikace. I tak ale zastává názor, že jde o vhodný pilotní projekt s nejvyšší mírou projektové a investiční připravenosti.
Ministerstvo dopravy hodlá vybrat stavební firmu pro dálnici D3 v klasicky zadané veřejné zakázce. Dle mluvčího Neřolda stále platí, že do října 2013 má být dokončena majetkoprávní příprava projektu, paralelně se zajišťují i věcná břemena na přeložky sítí a komunikací. „Přesný termín zahájení stavby nyní nelze odhadnout, nebude ale rozhodně pozdější, než by byl při financování formou PPP,“ upřesňuje Neřold.
Zahraniční zkušenosti
Asociace pro rozvoj infrastruktury poukazuje na to, že kromě Švýcarska jsme poslední zemí v západní a střední Evropě, která nedokázala postavit a spravovat jediný dálniční úsek formou PPP. K tomu je nutné dodat, že ne všechny zahraniční zkušenosti s metodou PPP jsou pozitivní.
Uveďme například Maďarsko, kde první dva projekty z počátku devadesátých let založené na spolupráci státu a soukromého partnera znamenaly pro veřejné rozpočty nemalou zátěž, protože stát musel převzít závazky koncesionářů. Na druhou stranu ale bezmála 50kilometrový úsek na dálnici M6 spojující Budapešť s maďarsko-chorvatskou hranicí byl vyhlášen PPP projektem roku 2007 regionu Evropa, střední Východ a Afrika.
Kromě Švýcarska jsme poslední zemí v západní a střední Evropě, která nedokázala postavit a spravovat jediný dálniční úsek formou PPPMinisterstvo dopravy vedené Pavlem Dobešem v materiálech, jež předložilo vládě loni v červnu, zdůrazňovalo přednosti metody PPP. Mimo jiné konstatovalo, že projekt založený na partnerství veřejného a soukromého sektoru „nabízí možnosti využití multiplikačních efektů výstavby dálnice D3 bez zvyšování aktuálních výdajů veřejného sektoru při současné realizaci dálničního spojení pro jeden ze strategicky důležitých regionů“.
Bývalý ministr dopravy se rovněž odvolával na zkušenosti, které mají s metodou PPP v zahraničí. Dle něho potvrzují, že „metoda PPP je při realizaci mnohých silničních projektů pro zadavatele výhodnější než metoda klasická“. Dobeš také uvedl, že PPP projekt představuje „příležitost pro stavební společnosti, které se vzhledem k ekonomické krizi stále potýkají s poklesem zakázek“.
Rozšíří se prý nabídka pracovních příležitostí, zvýší se daňové odvody těchto zaměstnanců pro státní rozpočet, navýší se daňové příjmy u firemních daní a „v neposlední řadě tento projekt povede k rychlejšímu zajištění kvalitní dopravní obslužnosti nejen v rámci jihočeského regionu“.
Dvacetiletý příběh
Zatím všechny předešlé pokusy o využití spolupráce veřejného a soukromého sektoru na celostátní úrovni skončily v Česku fiaskem a vyšly stát na několik miliard korun. Dálnice D3 je jen dalším příkladem. Její příprava trvá více než dvacet let, během nichž byla rozpracována možnost, že se na výstavbě bude podílet soukromá sféra. ČESKÁ POZICE již dříve napsala, že tento projekt v minulosti prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) a závěr jeho auditu nevyznívá příznivě.
NKÚ: Příprava projektu PPP na D3 se odehrávala od roku 2003 bez podstatného výsledku a kontrolované osoby na ni vynaložily nejméně 120 milionů KčÚřad kontroloval „poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených na pořízení dálnice D3 včetně projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru“ – v období od roku 2006 do září 2010. V závěrečné zprávě mimo jiné konstatuje, že příprava projektu PPP se odehrávala od roku 2003 bez podstatného výsledku a kontrolované osoby na ni vynaložily nejméně 120 milionů korun. Přesnou částku nelze z příslušných evidencí zjistit.
Na obhajobu PPP projektu uveďme, že kritika NKÚ se netýkala samotné metody PPP. Kontroloři poukazovali zejména na opakované změny projektu související s absencí dlouhodobé dopravní strategie. Ostatně opakované změny v průběhu přípravy negativně ovlivnily i další PPP projekty. Jako příklad zmiňme Ústřední vojenskou nemocnici v Praze – Střešovicích. Nejprve se počítalo s výstavbou ubytovny a parkoviště, v průběhu příprav se projekt „nafoukl“ ještě o hotel a bazén.
O čem se spekulovalo
Ministerstvo dopravy pod vedením Zbyňka Stanjury však na metodu PPP zcela nezanevřelo. Ministr tvrdí, že ve spolupráci se soukromým partnerem by mohla být postavena a posléze spravována rychlostní silnice R35 ze severních Čech na střední Moravu. Jenže jak poznamenává Asociace pro rozvoj infrastruktury, tato komunikace není a dlouho nebude inženýrsky připravená. To přiznává i ministerstvo dopravy.
Otázkou je, kdo z potenciálních koncesionářů a investorů se v budoucnu pohrne do přípravy náročného projektu při vědomí toho, jak v Česku PPP projekty končí. V této souvislosti je jistě zajímavé zmínit i spekulace, které kolovaly po Praze ještě předtím, než ministerstvo dopravy obdrželo analýzu proveditelnosti z PwC. A sice že projekt na dálnici D3 bude tak jako tak stopnut. Dle nejmenovaného zdroje ČESKÉ POZICE pronesl jeden z členů vlády větu: „Oni (zájemci o účast v PPP projektu – pozn. red.) si na D3 budou hrát, a my jim to pak stejně zrušíme.“