Případ červené kartičky, která hlavní město dosud přišla na více než miliardu korun, je jednou z největších kauz pražské politiky. Projekt Opencard byl odstartován v roce 2006, v éře, kdy městu vládla někdejší hvězda pražské politiky Pavel Bém. Zhruba o tři roky později se začalo ukazovat, že projekt je předražený. Případ vyšetřovala protikorupční policie, bylo obviněno a následně obžalováno pět lidí a v pondělí 20. května u Městského soudu v Praze vypukne první soudní líčení. Chtělo by se zvolat „hurá“, místo toho se však musíme ptát: Kde jsou velké ryby?
Na lavici obžalovaných totiž usedne pětice mužů, kteří rozhodně nebyli architekty této „červené díry“ na peníze. Jde o bývalé úředníky pražského magistrátu, z nichž nejvyšší funkci zastával Ivan Seyček, bývalý šéf odboru IT. Zbylí čtyři byli členy hodnotící komise v soutěži týkající se Pražského centra kartových služeb, které je jádrem celého systému (eviduje uživatele karet, karetní aplikace a podobně).
Na míru pro Haguess?
Zadávací dokumentaci k projektu si vyzvedlo 36 společností, nabídku podala jediná – firma Haguess, dodavatel Opencard. Podle policie úředníci zvýhodnili Haguess a způsobili městu škodu 67 milionů korun. Jeden z obžalovaných, Jiří Chytil, namítá, že komise neměla na výběr, neboť firma splnila zadávací podmínky. Chytil upozorňuje, že problém spočívá naopak v okolnostech, jak vznikaly zadávací podmínky – podle něho byly ušity na míru firmě Haguess, jak ukážeme dále v článku.
Vyšetřování a odklonění
Nabízí se otázka, jak to, že mezi obžalovanými nesedí žádní politici, byznysmeni či manažeři, ale pouze úředničtí pěšáci? Problém pravděpodobně spočívá ve způsobu vyšetřování, respektive ve změnách, které v jeho průběhu nastaly. ČESKÁ POZICE se po příčinách v uplynulých dnech pídila u lidí, kteří na počátku měli k vyšetřování blízko, a vypadl nám z toho zhruba tento scénář.
Nejprve bylo záměrem vyštřovatelů dostat se k podstatě věci a případně až k politikům v radě městaNa počátku, tedy v letech 2009 a 2010, policisté kolem detektiva Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Zdeňka Ondráčka vyšetřovali zakázku tak, že záměrem bylo dostat se k podstatě věci a případně až k politikům v radě města. K tomu měli využít informace a materiály, které z magistrátu vynesl Jiří Chytil, původně utajovaný svědek, který však nakonec skončil mezi obžalovanými (viz dále). Detektivové ale neměli dostatek kapacit, aby získaná data zpracovali a analyzovali.
Pak ale jeden z vyšetřovatelů případu od policie odešel a místo něho nastoupil detektiv (expert problematiku zadávání veřejných zakázek), který se místo takzvané politické linie začal soustředit na linii spíše úřednického řádu – začal pitvat okolnosti zadání inkriminované zakázky. Výsledkem bylo obvinění pěti úředníků v srpnu 2011.
Bizarní příběh pana Jiřího
Jednou z nejsmutnějších kapitol dosavadního vývoje vyšetřování Opencard je příběh bývalého úředníka odboru IT na pražském magistrátu Jiřího Chytila. V letech 2009 a 2010 spolupracoval s policií, které pomáhal se zajištěním případných důkazů na magistrátu. Když tam v roce 2010 měla proběhnout policejní razie, Chytil vytvořil pro policisty plán, kde a co by měli na magistrátu zajistit. Jakmile pak nastala změna vyšetřovatelů, Chytilovo jméno bylo navzdory původnímu slibu policie prozrazeno, a nakonec úředník sám skončil mezi obžalovanými.
ČESKÁ POZICE přinesla s Jiřím Chytilem obsáhlý rozhovor Někdejší utajovaný svědek v kauze Opencard: Někdo se bojí mých důkazů!
Chytil však disponuje důkazy, které na magistrátu během svého působení získal. Zjevně nejde o žádné bezvýznamné cáry papírů, neboť v poslední době mu dvakrát někdo vlezl do bytu a některé důkazy ukradl (Chytil jako by tuto situaci očekával a získaná data zálohoval na více místech).
Například jedním z Chytilových důkazů je dokument, který byl na magistrátu v počátcích projektu Opencard prezentován jako byznys plán Karty Pražana, který nese digitální stopu jednoho z bývalých majitelů firmy Haguess, jež Opencard dodává. Chytil na základě toho vyvozuje, že v zakázce, za kterou je obžalován, bylo zadávací řízení vyrobeno na míru pro Haguess.
Na každého jednou dojde. Opravdu?
Aby případ Opencard neztrácel na atraktivitě, po obžalování pěšáků se nakonec dostalo i na politiky. Akorát na ty, kteří při zrodu Opencard v roce 2006 asi ještě ani netušili, že se někdy stanou politiky. Letos v březnu policisté (tentokrát nikoli z ÚOKFK, ale z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu) obvinili současnou radu hlavního města pod vedením primátora Bohuslava Svobody (ODS).
Bém a spol. zatím mohou zůstat v klidu, k soudu dorazí pouze jako svědciPřípad se týká zakázky na programové vybavení Správy kartového centra, jehož prostřednictvím jsou poskytovány služby držitelům Opencard. Policie radním vytýká, že město svěřilo Haguess zakázku bez výběrového řízení. Politici však mají k dispozici posudky, které říkají, že původní smlouvy k Opencard (v době Béma) byly tak dobře vymyšlené, že Haguess vlastní know-how a licence, a zakázky tedy nemohou získávat jiné firmy.
Těžko říct, zda se někdy dostaneme k jádru celého průšvihu pocházejícího z dob éry Pavla Béma, který se svými kolegy z tehdejší rady může zůstat v následujícím týdnu klidný. Bém a spol. k soudu dorazí pouze jako svědci. Že vám to přijde absurdní? Opencard je zkrátka proklaté dědictví, na které zatím dojíždějí všichni, jen ne ti, kteří „průšvihový“ projekt před sedmi lety porodili.
