Zákon o spotřebitelském úvěru zjednodušuje splácení hypoték

Lidem, kteří si půjčují peníze u bank a dalších úvěrových společností, se bude volněji dýchat. Ve sněmovně totiž v pátek 3. června prošel závěrečným hlasováním zákon o spotřebitelském úvěru, který umožňuje například snazší předčasné splacení hypotéky a stanovuje strop pro případ prodlení se splátkami.

Na poskytovatele nebankovních půjček bude nově dohlížet Česká národní banka. „Jde o to, abychom vyloučili (z trhu – pozn. red.) ty, kteří půjčují s vědomím nebo cílem připravit lidi o majetek,“ komentoval schválení ministr financí Andrej Babiš (ANO), jehož úřad normu předkládal.

Podpora mobility pracovního trhu

Jedna ze zásadních novinek, podoba předčasného splácení, je přitom dílem pozměňovacího návrhu sociálnědemokratického poslance Václava Votavy. Podle něho půjde jednou ročně zdarma uhradit až čtvrtinu jistiny hypotéky. „Chci tím lidem zajistit možnost snižovat zadlužení dle aktuálních finančních možností,“ zdůvodnil Votava. Původní vládní návrh hovořil o možnosti splatit bez sankcí pouze 20 procent úvěru na bydlení.

Druhým Votavovým návrhem, který uspěl, je omezení sankcí v případě prodeje nemovitosti zatížené hypotékou. Ti, kdo se po dvou letech rozhodnou bytu či domu zbavit, zaplatí nanejvýš procento ze zbývající dlužné částky, maximálně 50 tisíc korun. Jednorázové splacení hypotéky bude možné i v případě, že se majitel bude muset přestěhovat za prací. To má podpořit mobilitu pracovního trhu.

Některé banky sice nabízejí možnost předčasně splatit hypotéku již dnes, někdy dokonce bez sankce, ale praxe je spíše taková, že si účtují „penále“ ve výši až několika procent z dlužné částky do konce fixačního období. Změny jim proto příliš po chuti nejsou. „Každá koruna, která nám bude vrácena dříve bez jejího smysluplného umístění na trhu, je pro nás problém,“ reagoval šéf Hypoteční banky Jan Sadil. Podle něho jsou nyní dvě varianty, které mohou nastat. Jednou z nich je zdražení půjček na bydlení.

Předčasné splátky mohou totiž být podle Sadila pro banku velkým nákladem, který musejí nějak pokrýt. „Na druhou stranu to může směřovat k tomu, že přijde nějaký hráč, který též začne aktivně nabízet variabilní úrokové sazby, protože u nich není pro banku tak velké riziko jako u dlouhodobého zafixování,“ říká šéf Hypoteční banky.

Prověření klienta

Zákon rovněž přináší možnost předčasného splacení bez jakýchkoliv sankcí v případě závažných životních událostí, jako jsou smrt či dlouhodobá nemoc. Zodpovědnost za přidělení úvěru nově ponese banka či nebankovní poskytovatel půjček. Pokud důkladně neprověří klientovu schopnost splácet a ten se pak skutečně ocitne v prodlení, umožní mu zákon umořit úvěr podle jeho možností a bez úroků.

Velkou změnou pro některé nebankovní instituce je pak ztráta možnosti využívat takzvaných rozhodčích doložek, kdy spor neputoval k soudu, ale k vybranému rozhodci. Podle kritiků rozhodčí doložky silně znevýhodňují spotřebitele, protože poskytovatel úvěru si vybíral i rozhodčí instituci, k níž spor poputuje v případě, že klient přestane splácet. Nicméně u již uzavřených smluv budou doložky ještě nějakou dobu platit. Faktem je, že většina společností, které je v minulosti využívaly, včetně bank, od nich již ustoupila.

Pokud zákon projde Senátem a podepíše jej prezident, úvěrové firmy nebudou smět účtovat tak vysoké sankce jako dosud. Dosavadní legislativa totiž jejich výši nijak neupravovala. Podle nového zákona nebude smět součet všech smluvních sankcí za nesplácení půjčky překročit 50 procent celkové výše úvěru. Maximálně by se částka mohla vyšplhat na 200 tisíc korun. Kromě stropu pro sankce zákon upravuje smluvní pokuty z prodlení, které nabíhají denně. Nově by tato sankce nemohla překročit 0,1 procenta denně z částky, s níž je dlužník v prodlení.

Licence

„Regulaci sankcí vnímáme jako potřebný krok, který přispěje k další kultivaci českého trhu s nebankovními půjčkami. Bohužel v dnešní době existuje spousta firem, kterým primárně nejde o to, generovat zisk z poskytování úvěrů, ale z udílení sankcí, a stát by této praxi neměl nečinně přihlížet,“ říká Ondřej Holoubek, mluvčí úvěrové společnosti Provident.

Zásadně by měl klesnout i počet firem, které poskytují úvěry. K tomu dnes totiž stačí jen živnostenský list. Takových firem, o nichž měl dosud málokdo ucelený přehled, je podle statistik ministerstva průmyslu a obchodu zhruba 57 tisíc. Půjčovat peníze budou moci pouze firmy, které prokážou odbornost i morální bezúhonnost a dostanou licenci. Pro firmy, které ji budou chtít získat, začne platit požadavek ve výši 20milionového základního kapitálu. Trh se tím výrazně pročistí.

Situace ale bude komplikovanější pro Českou národní banku, která dohled nad licencovanými subjekty odmítala. Teď však na základě pozměňovacího návrhu poslance Jaroslava Klašky (KDU-ČSL) bude dozorovat všechny subjekty, včetně těch bez licence. Zákon navíc začne regulovat mikroúvěry do pěti tisíc korun, které na trhu představují velký problém. Zneužívaly je zejména firmy poskytující drobné půjčky těsně před výplatou. Obcházení zákona jim umožňovalo účtovat si například vysoké sankce z prodlení.