Žalobci se zajímají o Setuzu. V jejich hledáčku je i PPF

Valnou část průmyslové čtvrti Střekov nedaleko centra Ústí nad Labem zabírají fabriky dnes již neexistující společnosti Setuza. Kromě nelibého zápachu, který se odtud až příliš často šíří do zbytku města, se nad místními továrnami už od 90. let vznáší odér korupce a kriminality. V rámci ostře sledované kauzy se nyní vrchní žalobci v Praze vrátili k některým transakcím z doby před deseti lety. A řada vysoce postavených lidí by se kvůli tomu měla mít na pozoru.

Jde o případ, v jehož rámci detektivové dnes již bývalého protikorupčního útvaru loni v lednu zasáhli proti skupině okolo podnikatele Petra Sisáka. Ta podle obvinění, jež uniklo na internet, měla manipulovat českými insolvencemi. A to hlavně té, v níž se hraje o majetek zadlužené firmy Via Chem Group, již Sisák ovládá. Postupně policie obvinila 15 lidí.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

Ale mlýny spravedlnosti se točí dál a státní zástupci se nyní zabývají i rozplétáním finančních operací, které mají svůj počátek už v roce 2007. Sisák tehdy skrze Via Chem spoluovládal i ústeckou Setuzu a žalobcům připadá řada transakcí podezřelá. Vyplývá to z přípisu, které krajské pracoviště státního zastupitelství zaslalo českobudějovickému soudu.

Kellnerův otisk

Řeč je hlavně o převodech majetku, které těsně předcházely prodeji bývalé Setuzy mezinárodnímu švýcarsko-americkému koncernu Glencore v roce 2011. Konkrétně vyvedení nemovitostí v průmyslovém areálu na Střekově a prodej zařízení lisovny řepkového oleje, která je dodnes jednou z klíčových částí ústecké fabriky. Státní zástupci dokonce hovoří o možné neplatnosti transakce z roku 2011.

Glencore ale nemusí být jediný, kdo současné vyšetřování okolo Sisáka sleduje se zvýšenou pozorností. Možná jde na první pohled o nepříliš zajímavou pikanterii, nicméně v roce 2007 krátce spoluvlastnila Setuzu (do té doby prakticky ovládanou trestaným podnikatelem Tomášem Pitrem) také skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, aby z ní po několika měsících urychleně vystoupila.

Ústecký Střekov ale neopustila úplně. PPF Banka byla jedním z hlavních bankovních domů financujících provoz Setuzy mezi lety 2007 a 2011. Kupříkladu na nemovitostech v průmyslovém komplexu, o nichž byla řeč výše, měla zástavní právo. Nemluvě o tom, že společnost AB Credit, tehdy součást koncernu PPF, se zapojila do složitého převodu pohledávek za Setuzou. A podle žalobců se dá předpokládat, že právě k ní putovala část peněz z prodeje Setuzy švýcarské společnosti Glencore. „Společnost AB Credit není již od roku 2014 součástí skupiny PPF,“ zní stručná odpověď mluvčí skupiny Zuzany Migdalové na dotaz, jaká byla role koncernu nejbohatšího Čecha v prodeji Setuzy.

Glencore v Sisákově stínu

Žalobci zatím neučinili žádné kroky, aby pět let starý převod nemovitostí zneplatnili. Pokud by k tomu ovšem došlo, Glencoru by mohl nastat poměrně vážný problém. O budovy ve Střekově by totiž v takovém případě přišel.

Koupě Setuzy v roce 2011 stála Glencore podle tehdejších informací médií více než jednu miliardu korun. Pro Glencore, který se nemůže pochlubit zrovna nejlichotivější pověstí (jeho zakladatel Marc Rich byl v USA obviněn z daňových podvodů a porušování embarga s Íránem), rozhodně není ústecký byznys zanedbatelný. Od té doby tu investoval další řádově stamiliony korun a jeho klíčová tuzemská společnost prodá ročně zboží za 1,4 miliardy korun.

Před šesti lety ale ústecká fabrika skýtala o dost méně lichotivý obrázek. Pod Sisákovou rukou prošla poměrně divokou restrukturalizací, v rámci níž se rozdělila na tři menší firmy. STZ měla na starosti samotnou výrobu, na STZ Development se převedly nemovitosti a společnost Oleofin se zabývala nákupem surovin (zejména řepky) a vlastnila ochranné známky.

Jako celek však šlo o umírající podnik zasypaný dluhy. Přesto tehdy majetek zmíněných tří části koncernu, totiž lisovna, nemovitosti a ochranné známky, dokázali jeho majitelé vyvést ven, aby ho posléze prodali Glencoru. Pro žalobce a policii to má zatím význam hlavně proto, že díky tomu mohl přijít o peníze i nyní vyšetřovaný Via ChemGroup coby mateřská společnost celé skupiny. Mimo jiné se ale mezi řádky dá vyčíst podezření, že mohlo jít o záměrné tunelování.

„Popsané převody majetku ze společnosti STZ měly dopady do sféry úpadce (Via Chem Group) proto, že snižování majetkové podstaty společnosti STZ vedlo nutně ke snižování její platební schopnosti a tím ke zvýšení rizika toho, že závazky bude muset uhradit úpadce,“ napsali žalobci.