Od 1. listopadu stojí v čele nejmocnější evropské finanční instituce – Evropské centrální banky (ECB) – poprvé žena. Někdejší šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová přitom již jasně naznačila, že pod jejím vedením bude ECB politicky aktivnější. Například ve středu 30. října Lagardeová kritizovala podle ní nedostatečnou solidárnost mezi některými státy eurozóny. „Sdílíme jednu měnu, ale rozpočtovou politiku už tolik ne,“ citoval nastupující šéfku ECB list Financial Times.
Lagardeová hovořila o tom, že například rozpočtově opatrné Německo či Nizozemsko by měly své finanční přebytky využít k investicím, aby pomohly stimulovat zpomalující evropské hospodářství. Představitelé ECB se sice do kritiky jednotlivých států zpravidla příliš často nepouštějí, 63letá Francouzka však využila toho, že ten den ještě nebyla ve funkci, a striktní pravidla ECB se proto na ni zatím nevztahovala.
Politika ECB vyvolává vášně
Lagardeová je rovněž obhájkyní záporných úrokových sazeb. Ty strážci evropské finanční stability srazili ještě více do záporu naposledy v září, odkdy ECB vklady bank v eurozóně úročí ve výši -0,5 procenta. Jejím argumentem je, že lidé by měli být „šťastnější“, protože mají práci, což je lepší než vyšší úroky. Už dříve za své hlavní cíle Lagardeová označila udržení cenové stability a inflaci okolo dvou procent. Jinými slovy, chce pokračovat v kurzu, který nastolil její italský předchůdce Mario Draghi.
Ten ve snaze pomoci Evropě v době dluhové krize „zaplavil“ trh levnými penězi masivním vykupováním dluhopisů evropských zemí. Cílem bylo zabránit zpomalení ekonomiky a zrychlit růst cen – inflace se v letech 2014 až 2016 v průměru v Evropské unii pohybovala mezi 0,6 až 0,2 procenta. Právě za Draghiho vlády zažila Evropa nejhorší finanční krizi za celou dobu eurozóny. Od té doby již sice nastalo oživení, ale teď hospodářský růst opět zpomaluje. Například podle říjnové prognózy MMF poroste světové hospodářství letos nejméně od krizového roku 2008.
Centrálním bankám podle ekonomů docházejí zbraně k boji s další případnou krizí. Jít s úrokovými sazbami ještě hlouběji už příliš nelze a trh je zaplaven přebytečnými, extrémně levnými penězi. Politika ECB, v níž chce Lagardeová pokračovat, proto vyvolává vášně – banka totiž od listopadu obnovuje nákupy dluhopisů v objemu 20 miliard eur měsíčně. |
Centrálním bankám přitom podle ekonomů docházejí zbraně k boji s další případnou krizí. Jít s úrokovými sazbami ještě hlouběji už příliš nelze a trh je zaplaven přebytečnými, extrémně levnými penězi. Politika ECB, v níž chce Lagardeová pokračovat, proto vyvolává vášně – banka totiž od listopadu obnovuje nákupy dluhopisů v objemu 20 miliard eur měsíčně. Několik bývalých centrálních bankéřů, včetně exguvernérů centrálních bank zemí eurozóny, podepsalo začátkem října memorandum, v němž uvolněnou měnovou politiku ECB kritizují.
„Jako bývalí centrální bankéři a evropští občané sledujeme s rostoucím znepokojením pokračující krizový režim ECB,“ napsali. „Monetární politika už vystřílela skoro všechnu munici. Pokud by to ale řekly centrální banky nahlas, mohlo by to vyděsit trhy,“ řekl například listu Financial Times Olivier Blanchard, někdejší hlavní ekonom MMF.
Lagardeová nechce bojovat jen proti nepříznivému vývoji hospodářství. Na rozdíl od svého předchůdce se hodlá soustředit i na ekologii. „Domnívám se, že každá instituce by měla riziko klimatických změn a ochranu životního prostředí řadit mezi klíčové body svého poslání,“ sdělila nedávno europoslancům. Jednou z možností, jak v této věci může ECB pomoci, je podle ní například nákup dluhopisů firem přispívajících ke snižování uhlíkových emisí.
K čemu je dobrá Evropská centrální banka
|