Každý spisovatel doufá, že si získá širokou čtenářskou obec. Tu, kterou přitáhl bývalý šéf protimafiánského útvaru Robert Šlachta, si však autor většinou přece jen nepřeje. Jeho vzpomínkami na doby strávené v uniformě, jež sepsal do knihy spolu s novinářem Josefem Klímou, se zevrubně zaobírají Šlachtovi bývalí kolegové. Vyprávění nese název Třicet let pod přísahou, což v kontextu probíhajícího prošetřování vyznívá paradoxně, protože jde o to, zda se bývalý elitní detektiv nezpronevěřil slibu mlčenlivosti, který jej jako vyšetřovatele vázal a váže.
Existence pečlivého kroužku čtenářstva se zatýkacími pravomocemi vyplavala na povrch, když si poslanec ODS Pavel Žáček na svém webu vyvěsil písemnou odpověď na interpelaci, již směřoval ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD). „Byl někdejší ředitel jednoho z klíčových celostátních policejních útvarů zproštěn povinnosti mlčenlivosti?... Pokud ne, jaká opatření jste přijal?“ pídil se Žáček. Šlachta se v resumé 30leté kariéry důkladně pozastavil ve fázi, kdy na Úřadě vlády železnou rukou panovala šéfka kabinetu Jana Nagyová, dnes již Nečasová.
Podání trestního oznámení
Šlachtova intervence do politických poměrů v nejtěsnější blízkosti tehdejšího premiéra Petra Nečase skončila pádem vlády a také pádem Nečasovy domovské ODS na okraj pětiprocentní propasti. V občanských demokratech po této události zbyla neutuchající hořkost a jízlivá nevraživost vůči „plukovnickým“ manýrům. Hojivou mastí na staré rány jim může být, že ministra vnitra, byť oranžového, mají modří na své straně v otázce, nakolik se může kriminalista stát vypravěčem.
Už v červnu měl Robert Šlachta coby reakci na své dílo předžalobní výzvu, která žádala omluvu; nechtěl specifikovat, kdo byl její autor. Je možné, že na smír nedošlo, a akce se posunula do podání trestního oznámení. Hlavní protagonista to neupřesnil. |
„Předně musím konstatovat, že se neztotožňuji s myšlenkou, aby bývalí vysoce postavení policisté po ukončení služebního poměru vydávali knihy, ve kterých jsou veřejnosti prezentovány konkrétní informace mající vztah k výkonu služby a ke konkrétním trestním řízením. V takových případech se tito bývalí příslušníci pochopitelně vystavují riziku, více či méně vědomě, že se jejich počínání dostane na hranu zákona,“ odpověděl Hamáček. Na interpelaci upozornil server Česká justice.
Vicepremiér dále zdůraznil, že pro potřeby literární činnosti není institut zproštění mlčenlivosti využitelný, ten se dá použít jen pro potřeby nějaké státní instituce, jež je k tomu oprávněná, třeba soud. „Mohu vás ujistit, že policie prověřuje, zda postup hlavního protagonisty publikace je, či není v rozporu se zákonem. V případě, že dospěje k názoru, že došlo k porušení zákona, bude věc postoupena příslušnému orgánu,“ zní poslední odstavec ministrova sdělení na interpelaci.
Policie uvedla, že „prověřování se týká zveřejnění informací, o kterých je policista povinen zachovat mlčenlivost i po ukončení služebního poměru“. Už v červnu měl Šlachta coby reakci na své dílo předžalobní výzvu, která žádala omluvu; nechtěl specifikovat, kdo byl její autor. Je možné, že na smír nedošlo, a akce se posunula do podání trestního oznámení. Hlavní protagonista to neupřesnil. „Nikdo mě nekontaktoval a napište tam doslovně, že je mi to jedno,“ sdělil exšéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Deníku N.
Kontroverzní reorganizace policie
Šlachta odešel od policie po kontroverzní reorganizaci policie, která se musela schválit tak rychle, že při jejím oznamování tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ani nebyl. Po bleskovém sloučení, rozuměj zániku, Šlachtova oddílu s protikorupčním útvarem v roce 2016 se celá reorganizace odložila, že se to musí ještě pořádně domyslet. To nahrávalo verzi událostí, jak ji prezentoval Šlachta – že šlo jen o způsob, jakým se Hamáčkův předchůdce Milan Chovanec (ČSSD) zbavil nepohodlných vyšetřování a vyšetřovatelů.
Robert Šlachta odešel od policie po kontroverzní reorganizaci policie, která se musela schválit tak rychle, že při jejím oznamování tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ani nebyl. Po bleskovém sloučení, rozuměj zániku, Šlachtova oddílu s protikorupčním útvarem v roce 2016 se celá reorganizace odložila, že se to musí ještě pořádně domyslet. To nahrávalo verzi událostí, jak ji prezentoval Šlachta. |
S tezí, že je reorganizace šitá podezřele horkou a ledabylou jehlou, se do jisté míry ztotožnil tehdy menší vládní partner, hnutí ANO, a tou dobou ministr financí Andrej Babiš (ANO) přizval Šlachtu mezi celníky. Z této éry pochází proslulý případ odhalení gangu překupníků tygřích produktů, kde uvázl i jeden z členů slavného rodu Berousků. Šlachta však měl od počátku přislíbeno, že celní pravomoci se přifouknou, aby jeho lidé mohli případy sami dotahovat, ne je odevzdávat policii s mašličkou a věnovací kartičkou. Slib nedošel naplnění a Šlachta loni v listopadu odešel ze služeb státu úplně.
Od té doby si čím dál oficiálněji pohrává s myšlenkou na vlastní politický projekt, hnutí, s nímž by kandidoval. „Nezastírám, že o tom uvažuji. Zatím to ale není konečné rozhodnutí. Ale jistota je, že bych určitě nešel s žádnou politickou stranou. Když už, založil bych si vlastní,“ řekl Šlachta před časem.
