Šestitunovou skulpturu, která znázorňuje hořící kalich, v sobotu odhalili patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.
Socha stojí v blízkosti luteránského kostela v místech, kudy v minulosti procházely kostnické městské hradby. Právě tudy podle tradice prošel před 600 lety Jan Hus městskou branou, když ho ozbrojenci vedli na popravu.
„Je to pro mě docela velká čest, že si vybrali zrovna moji sochu, že tady může stát,“ řekla autorka plastiky Adéla Kačabová. Motiv sochy je podle ní jednoduchým symbolem Jana Husa a jeho upálení. „Je to hořický pískovec, vytvářela se v Hořicích, přímo ve škole. Podílelo se na ní asi šest studentů,“ uvedla Kačabová o soše.
Kdyby Husa neupálili, možná by ho nechal zabít Václav IV., říká historik Jakub Smrčka |
Sochu věnovali městu Kostnici Církev československá husitská a Královéhradecký kraj. Záštitu nad ní převzal český prezident Miloš Zeman.
Podle Butty je pro Církev československou husitskou velká čest, že socha připomínající českého kněze může stát právě v místech, kde se rozhodlo o jeho smrti. „Ta socha je určitým trvalým připomenutím Husova zápasu. Ale nejenom mistra Jana Husa, nýbrž i Jeronýma Pražského. Současně je to určitý sloup a pilíř myšlenky smíření mezi národy, mezi církvemi, mezi městy, mezi lidmi,“ řekl patriarcha.
„Každý symbol má více výkladů. Jednak se může nahlížet na tu plastiku jako na sloup, jako že vyjadřuje určitou pevnost, stálost. I ten materiál kamene vyjadřuje tu stálost přesvědčení, víry mistra Jana Husa, což odolává i v těch plamenech a v náporu toho utrpení. Nebo můžeme nahlížet na to jako na kalich a přímo autorka vyjadřuje svou myšlenku, že ten kalich je otevřený a že se má do prostoru toho kalicha naplňovat to smíření,“ přiblížil Butta, jak vnímá symboliku pomníku.
Po odhalení sochy se přes 100 lidí, z větší části Čechů, přesunulo k Husovu kameni. Tento bludný balvan se nachází v místě, kde byl podle tradice Hus upálen. Kromě Jana Husa připomíná i Jeronýma Pražského, který byl z rozhodnutí Kostnického koncilu popraven v roce 1416.
U Husova kamene položili věnce zástupci Církve československé husitské, obou komor českého parlamentu, města Kostnice i Husovy společnosti. Rovněž zapálili svíčky na Husovu památku. Shromáždění skončilo společným zpěvem husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci.
Odhalení sochy a položení věnců u Husova kamene patřilo k vrcholným akcím, které letos v Kostnici připomínají památku českého kazatele. Hlavní část vzpomínkových shromáždění uzavře pondělní ekumenická bohoslužba v chrámu panny Marie, největším kostnickém kostele. Připomenutí mistra Jana Husa právě v tomto katolickém chrámu bude mít symbolický význam, neboť právě zde byl na Kostnickém koncilu Hus prohlášen za kacíře a odsouzen k smrti.
