Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

České poslankyně chtějí kojírnu. Inspirovala je senátorka Watersová z australských Zelených

Česko

  6:00
PRAHA - Aktuálně pracuje ve sněmovně 39 žen. Málo je to podle většiny dotázaných stran. Nápadů, jak podpořit počet poslankyň, je několik. Jedním je motivovat matky malých dětí, aby se nebály spojení rodinného a pracovního života třeba právě ve sněmovně. Inspiraci si tuzemské zákonodárkyně vzaly u islandských a australských kolegyň. Ty kojily při projevu přímo u řečnického pultu.

Senátorka kojí během projevu svoji dceru. foto: the guardian

To by po českých poslankyních nikdo nechtěl. Vzniknout by pro ně mohly přímo v prostorách sněmovny speciální místnosti, kde by žena i její dítě našly zázemí – takzvané kojírny.

Nápad se zamlouvá místopředsedkyni TOP 09 Markétě Pekarové Adamové. „Vím, že poslankyně, které měly malé děti, měly možnost využívat nějakou místnost na kojení a starost o dítě, aby si ho mohly vzít i do sněmovny,“ řekla LN.

Proti není ani ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD): „Pro vznik místnosti na kojení a s přebalovacím pultem jsem všemi deseti.“

Je tu ale i druhá možnost. Otevřít ve sněmovně dětskou skupinu. Tato obdoba mateřských školek má sloužit především právě zaměstnancům. Skupina sídlí přímo v prostorách firmy. Chodit do ní mohou ke všemu děti již od jednoho roku. V jedné skupině jich může být maximálně 24.

„Sloužila by nejenom poslancům a poslankyním, ale i zaměstnanců sněmovny, kterých jsou stovky. Naplnění skupiny by tedy nemusel být problém,“ sdělila Adamová Pekarová.

Doteď podle jejích slov neměla potřebu tuto problematiku řešit, v příštím volebním období ale doufá, že to bude moci změnit. Ráda by se domluvila s kancléřem dolní komory parlamentu, jaké jsou možnosti. Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) také není proti: „O zřízení dětské skupiny jsme uvažovali a provedli průzkum zájmu, který ovšem nebyl velký. Pokud se zájem po volbách zvýší, je možné o dětské skupině znovu uvažovat.“

Dosavadní nezájem je ovšem vyvolaný věkovým průměrem současných zákonodárkyň.

Starší kolegyně těm mladším nedoporučují, aby se příliš brzy hrnuly do práce poslankyně. „Šla jsem do toho, až když mé nejmladší dítě mělo 14 let,“ říká Pavla Golasowská (KDU-ČSL), matka šesti dětí z Třince.

„Problém sněmovny je ten, že v ní jsou poslanci z různých regionů. Nedokáži si představit, že by tam chtěla nějaká maminka z našeho kraje,“ vedla Golasowská. S rodinou by se podle ní musela jedině přestěhovat. 

Kojení a hlasování nejde dohromady

Sloučit roli poslankyně s tou mateřskou nejde moc dobře ani podle Miroslavy Němcové (ODS). I ona se obává, že mimopražské zákonodárkyně by to měly hodně těžké. „Když se schyluje k hlasování, musíte dorazit do půl minuty. Ona bude někde kojit a co bude dělat?“ ptá se Němcová. Připomíná, že hlasování bývá někdy tak těsné, že je potřeba každého hlasu. Některá manželství to podle Němcové již nevydržela. Jedna ze zákonodárkyň se dokonce nemohla zúčastnit pohřbu blízké osoby. Mladé matky by podle Němcové měly politickou kariéru o čtyři roky odložit.

Ministryně Marksová to ale vidí jinak: „Že to jde, dokázala už Petra Buzková. Ta měla v té době jako místopředsedkyně sněmovny zázemí ve své kanceláři a po ní to dokázaly i různé řadové poslankyně.“

Kdy dát dětem první kapesné a kolik?
Kdy dát dětem první kapesné a kolik?

Kdy je vhodný čas dávat dětem kapesné a v jaké výši? To jsou otázky, které řeší snad každý rodič. Univerzální odpověď však neexistuje. Je ale...