Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

České univerzity se v mezinárodním srovnání propadly

Česko

  8:08
PRAHA/LONDÝN - „Všichni na žebříčky brblají, mají k nim spoustu často oprávněných výtek, ale stejně na ně koukáte – a chcete obstát co nejlépe,“ popsal před dvěma lety vztah akademiků k univerzitním rankingům Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy. Prestižní žebříček THE vybral do první světové tisícovky tucet českých škol. Nejlepší Univerzita Karlova je až v páté stovce

Univerzita Karlova foto: MAFRA - Tomáš Krist

V pátek zveřejněný žebříček Times Higher Education (THE), jenž patří mezi tři nejváženější hodnocení, přináší Čechům podnět k zamyšlení. Poprvé od roku 2011 totiž není v první čtyřstovce žádná vysoká škola z Česka.

Studentským volbám dominovali piráti, ve třech krajích mladí zvolili ANO

Karlovu učení patřívalo 301. až 400. místo; loni jej překvapivě předstihla na 301. až 350. postu Vysoká škola báňská v Ostravě – zřejmě chybou v metodice. Ta samá technika teď meziročně klesla o pět set míst! „Radost z toho nemáme. Mrzí mne i to, že většina českých škol je až za 600. místem,“ řekl LN rektor Ivo Vondrák. Propad si vysvětluje změnou výpočtu, neboť škole rostly příjmy z průmyslu, články i citace.

Univerzita Karlova si uchovala loňskou pozici v páté světové stovce, ale ostatních 11 škol z ČR je až ve druhé polovině přední globální tisícovky. Do lepšího „balíku“ se dostalo brněnské VUT, VŠCHT a ČVUT, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého. „Pro nás je to úspěch. Jsme trpaslíkem mezi českými obry,“ řekl LN Karel Melzoch, rektor výzkumně orientované VŠCHT se čtyřmi fakultami.

Za propad může Asie

Nad 800. místo se zařadila kromě Vysoké školy báňské i Česká zemědělská univerzita a Pardubice, Liberec, Zlín a Plzeň. Tucet škol v první tisícovce není tak špatnou vizitkou, jak se zdá. Němci mají takových univerzit 41, ale třeba početní Poláci jenom devět, Maďaři sedm, Rakušané šest, Slováci dvě a Bulhaři jednu jedinou – Sofijskou univerzitu, a to až v deváté stovce.

Tlak v popředí nového žebříčku lze přičíst zejména vysoké dynamice rozvoje asijských univerzit; Čína již dodala 52 vysokých škol, Japonsko 69 a Indie 31.

S asijským „faktorem“ souhlasí i rektor Univerzity Palackého: „České univerzity potřebují pokračovat ve vnitřních reformách, nutná je i změna mentality. Ale také platí, že bez zásadního zvýšení financí nebude vzestup v mezinárodním měřítku možný,“ řekl LN Jaroslav Miller, alumnus Oxfordské univerzity, jež vystřídala na trůně Caltech.

Na světě je odhadem 20 tisíc škol. Experti hodnotí několik předních tisíc univerzit z vyspělých zemí, 980 nejlepších potom zveřejňují.