ČTĚTE TAKÉ: |
Důvodů pro znovuzavedení je hned několik. Armáda nemá přehled o tom, kolik by Česko mělo v případě války nebo podobného ohrožení potenciálních bojeschopných vojáků. Roli hraje také měnící se bezpečnostní situace v Evropě. „Nesmíme podceňovat nynější hrozby, musíme být připraveni. Na příkladu Ukrajiny je vidět, že konflikty mohou vypuknout rychle a relativně blízko,“ uvedl pro MF DNES ministr obrany Martin Stropnický.
Zatím není jasné, zda budou povinné pouze odvody, nebo i výcvik. S roční vojnou jako v minulosti se však nepočítá. „Mohlo by to být například formou měsíčního cvičení, přičemž stát by finančně kompenzoval lidem čas na něm strávený,“ vysvětlil jednu z variant mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. To je však méně pravděpodobná varianta. Zatím se zdá, že výcvik bude nadále dobrovolný.
Česko není připraveno
Jak budeme rukovat:
|
Experti se shodují, že Česko není na případnou válku v Evropě připraveno. Mnozí se přitom obávají, že konflikt na Ukrajině by mohl eskalovat a přerůst do širšího ozbrojeného konfliktu. Česká armáda je mírová a nepočetná, nové záložníky - v zálohách je momentálně v Česku necelých 1300 lidí - by proto ocenila. Problémem dnešních konfliktů je totiž rychlost a nenadálost, s jakou vypukají.
V zahraničí není povinná vojna ničím neobvyklým. Strach z Ruska už donutil litevské poslance schválit zákon o branné povinnosti před týdnem, delší dobu už funguje i v Rakousku, Dánsku a Norsku. Velká Británie, Polsko nebo USA zase spoléhají na početné řady záložníků.
Ministerstvo však uklidňuje, že na běžném životě Čechů nový zákon nic moc nezmění. Odvody jsou prakticky pouze evidence bojeschopných jedinců, reálně povoláni by byli až v případě ozbrojeného konfliktu. Pokud by se zavedl povinný výcvik, dostali by lidé v práci volno a možná i finanční kompenzaci.
