„Byli jsme potěšeni, že má ministerstvo zemědělství zájem řešit problematiku plýtvání potravinami. Doufám, že se najde cesta, jak ty potraviny co nejvíce zužitkovat,“ řekla serveru Lidovky.cz předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová po schůzce Mariana Jurečky s představiteli neziskových organizací, které rozdělují potraviny pro sociálně slabé.
Potravinové banky„Chceme, aby potraviny, které jsou ještě v pořádku, ale výrobci nebo prodejci je určili k likvidaci, protože mají nestandardní tvar, blíží se datum jejich expirace, nebo mají špatný obal, nebyly zničeny a dále je využili ti, kteří je potřebují.“ Věra Doušová, předsedkyně Potravinové banky Praha |
Cílem setkání bylo řešit nejpalčivější problémy v oblasti efektivního využití vyřazeného jídla, které shromažďují potravinové banky. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž vytvořilo v roce 2006 klasifikaci sociálních služeb, podle kterých každoročně vypisuje grantový program na poskytovatele. Tak jsou ze státních dotací financovány nevládní organizace, které pracují v různých sociálních oblastech. Potravinové banky sem ale nepatří.
„My jsme jediná země Evropské unie, kde potravinová banka žije jen ze soukromých darů, což je nepříjemná rarita,“ tvrdí Doušová. A to by se mělo v budoucnosti změnit. "Dneska jsme se dohodli, že já budu jednat s ministryní práce a sociálních věcí (Michaelu Marksovou Tominovou - pozn. red.) právě o té záležitosti financování," slíbil po schůzce Jurečka.
Za dar platí DPH
Setkání se zástupci potravinových bank se účastnil také odborník ministerstva financí, který ukázal možnosti, jak řešit další komplikaci, která znemožňuje lepší využití potravin. Prodejci i producenti, kteří chtějí jídlo darovat, z něj dnes musí odvést patnáctiprocentní daň z přidané hodnoty (DPH). Řešením by podle rezortu financí bylo, kdyby firmy vnitřním předpisem určili cenu nepotřebných výrobků, jakousi odpisovou hodnotu, a potom by mohli platit DPH velmi malé nebo žádné. „Ty řetězce se dnes už hlásí k filozofii společenské odpovědnosti, přesto nám mnohdy říkají, že by rádi darovali, ale musí snižovat náklady a je pro ně výhodnější to zlikvidovat,“ dokládá současnou praxi Věra Doušová.
Přesto právě obchodní řetězce jsou dnes největšími dodavateli do potravinových bank. „Spolupráce s nimi je dobrá. Nezapojili se sice všichni, ale mnozí ano. V současnosti nejvíce spolupracujeme s Tescem, Globusem, Makrem a Albertem,“ tvrdí předsedkyně Doušová.
Špatná informovanost zemědělců
Kromě nich mohou nepotřebné potraviny darovat i samotní výrobci, tady ale spolupráce pokulhává. Zlepšit situaci se snaží studenti z organizace Zachraň jídlo, kteří během léta oslovovali zemědělce a informovali je o existenci potravinových bank. „Tím nám letos zprostředkovali přísun zeleniny,“ říká Věra Doušová a dodává, že mnozí farmáři jsou rádi, že se nepotřebné plodiny nevyhodí. Také ministr Jurečka v tomto ohledu přislíbil nápravu a prostřednictvím svých úředníků chce zemědělce informovat.
Právě skupina Zachraň jídlo se v poslední době snaží upozorňovat širokou veřejnost na zbytečné plýtvání jídlem. Před rokem uspořádala v centru Prahy akci pod názvem Hostina pro tisíc, kdy z vyřazených surovin uvařila zeleninové kari pro tisíc lidí. Podle její mluvčí Anny Strejcové se chystá happening i letos. Uskuteční se v říjnu na piazzetě před Národním divadlem a ponese název Tisíc kilo. „Tentokrát se nebude jednat o vaření, ale krátkodobě zde vznikne velká tržnice, kde se bude za symbolickou cenu prodávat zelenina farmářů z okolí Prahy, kteří by ji jinak vyhodili,“ říká říká mluvčí skupiny Zachraň jídlo. Organizátoři pak opět slibují akci spojit i s informační kampaní.
Milion za roční provoz
V současnosti funguje v Česku kolem deseti potravinových bank. Nejstarší je v Praze, ale neobsluhuje jen hlavní město a Středočeský kraj, ale i další oblasti, kde tyto banky zatím neexistují. Roční provoz si podle Věry Doušové vyžádá kolem jednoho milionu korun, distribuuje ale potraviny 85 odběratelským organizacím. V budoucnosti by měly být potravinové banky zastoupeny ve všech krajích, aby se nemuselo jezdit i 100 kilometrů do Prahy, což snižuje efektivnost pomoci,“ říká předsedkyně Doušová.
