PRAHA Film režiséra a scenáristy Petra Zelenky Karamazovi navrhla Česká filmová a televizní akademie k nominaci na prestižního amerického Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Při hlasování akademiků získal tento snímek nejvíce bodů, jak včera oznámil ředitel ČFTA Petr Vachler.
„Opravdu jsem nečekal, že vyberou můj film,“ řekl LN Petr Zelenka. „Spíš jsem počítal s tím, že zvolí Venkovského učitele. Toho jsem považoval za nejvážnější konkurenci, i když jsem vlastně moc ostatních českých filmů neviděl, třeba Děti noci. Za nominaci jsem samozřejmě moc rád.“
Právě snímky Venkovský učitel režiséra Bohdana Slámy a teprve nedávno uvedený Tobruk Václava Marhoula se vedle Karamazových umístily v nejlepší trojici. Nominace 81. ročníku Oscarů budou oznámeny 22. ledna 2009, vítězové budou vyhlášeni tradičně v Los Angeles přesně o měsíc později.
„Z nominace české akademie mám samozřejmě radost. Myslím, že jedinou možností, jak uspět ve světové konkurenci, je točit umělecké filmy, nikoli kasovní trháky, těmi konkurovat nemůžeme,“ vyjádřil se producent filmu Čestmír Kopecký. Neohrazuje se tím však proti dalším současným českým snímkům, síla kinematografie malé země je ale podle něj v jiných než mainstreamových filmech, plnících kinosály.
Příběh filmu Karamazovi se odehrává v současném Polsku. Skupina pražských herců přijíždí do Krakova, aby na alternativním festivalu v prostoru oceláren uvedla hru Bratři Karamazovi, vycházející ze stejnojmenného románu F. M. Dostojevského. Na pozadí divadelní zkoušky se odehrávají i osudy hereckého souboru, příběhy herců a režiséra; do děje zasáhne také osobní tragédie jednoho z diváků. Zelenka napsal scénář na základě dramatizace románu, pod níž je podepsaný Evald Schorm. Inspirovalo se jí i pražské Dejvické divadlo, kde je hra Bratři Karamazovi v režii Lukáše Hlavici úspěšně uváděna již osmým rokem.
„Letošní rok je silný a je zde daleko více filmů, které by se mohly oproti jiným ročníkům zúčastnit Oscara,“ uvedl Vachler. Dodal, že všechny tři uvedené snímky by byly dobrými reprezentanty české kinematografie.
Od poloviny 90. let doporučila ČFTA do soutěže o Oscara 13 filmů, do užší oficiální nominace se dostaly jen Želary Ondřeje Trojana, Musíme si pomáhat režiséra Jana Hřebejka a snímek Jana Svěráka Kolja, který Oscara v roce 1997 získal. Podle informací ČFTA má česká, respektive československá kinematografie na kontě osm nominací a šest zlatých sošek. Mezi oceněné filmy patří Obchod na korze dvojice Ján Kádár a Elmar Klos, oceněný roku 1966 a následovaný o dva roky později Ostře sledovanými vlaky Jiřího Menzela. Miloš Forman byl nominován dvakrát, za Lásky jedné plavovlásky (1967) a Hoří, má panenko (1969), ale Oscara se dočkal až za své americké filmy Přelet nad kukaččím hnízdem (1976) a Amadeus (1985). Mimo jiné trofej letos získala Markéta Irglová za spoluautorství písně Falling Slowly z filmu Once.
Zelenkovi konkurenti
Své kandidáty na prestižní filmovou
cenu zatím zveřejnilo osm zemí
Německo
Der Baader Meinhof Komplex,
rež. Uli Edel (na snímku)
Francie
Mezi zdmi, rež. Laurent Cantet
Itálie
Gomorra, rež. Matteo Garrone
Norsko
O’Horten, rež. Bent Hamer
Švédsko
Everlasting Moments, rež. Jan Troell
Finsko
The Home of Dark Butterflies,
rež. Dome Karukoski
Dánsko
Worlds Apart, rež. Niels Arden Oplev
Slovensko
Slepé lásky, rež. Juraj Lehotský
