Horáková byla jediná žena, kterou komunisté popravili pro její názory při politických procesech v 50. letech. Obvinění ze „záškodnického spiknutí proti republice“ spolu s národněsocialistickou poslankyní čelilo v roce 1950 dalších 12 lidí, vesměs představitelů nekomunistických stran. Podobných procesů sice byla v té době řada, tento byl však výjimečný rozsahem, výší trestu, ale i tím, že byl poprvé inscenován podle scénáře uplatňovaném ve 30. letech v Sovětském svazu. Právničku Horákovou oběsili za špionáž a velezradu na základě rozsudku ve vykonstruovaném procesu. Společně s dalšími 12 souzenými údajně tvořili špionské centrum.
Spolu s Horákovou byli k trestu smrti odsouzeni Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl. Nejvyšší soud zrušil verdikty v roce 1968. V roce 1990 zastavil tehdejší generální prokurátor stíhání všech obžalovaných v procesu s Horákovou a rehabilitoval je.
Milada Horáková
Místo, kde byla Horáková a další političtí vězni popraveni pro své názory, připomíná před starou vězeňskou nemocnicí na Pankráci velký kříž s trnovou korunou. Přestože od zavraždění Horákové letos uplyne 68 let, její ostatky se dosud nenašly. Z celkového počtu 177 odpůrců komunistického režimu popravených na Pankráci bylo 95 tajně pohřbeno do šachtových hrobů na ďáblickém hřbitově, zbylých 82 těl bylo zpopelněno v motolském a strašnickém krematoriu.
Horáková se kvůli své neústupnosti během soudního jednání stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany. Výročí její popravy se od roku 2004 připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Letos výročí připadne na den, kdy prezident Miloš Zeman jmenuje novou vládu premiéra Andreje Babiše (ANO). Půjde o menšinový kabinet hnutí ANO a ČSSD, který se bude při vyslovení důvěry ve Sněmovně poprvé od převratu v roce 1989 opírat o hlasy komunistických poslanců.
Milada Horáková v roce 1947.
Pietní akt k uctění památky Milady Horákové začne ve středu ve Vazební věznici Praha-Pankrác ve 13:00. Ve stejnou dobu odstartuje vzpomínková akce u Pomníku Milady Horákové v parčíku na konci Sněmovní ulice. Zúčastní se jí předseda Nadačního fondu Stránský Martin Jan Stránský, bývalá první dáma Dagmar Havlová či starosta první městské části Oldřich Lomecký. Den vyvrcholí happeningem „Světla pro památku Milady Horákové a všech obětí komunismu“. Svíčky vzplanou po 20:00 na ostrově Kampa a při břehu Vltavy v rámci facebookové události, k akci se připojí lidé na mnoha dalších místech v Česku, ale také třeba ve Washingtonu.
Zhruba týden se také v ulicích Prahy rozdávají stužky s trikolorou a kouskem provázku jako symbol připomínky Milady Horákové. Převzala ji i dcera Horákové, Jana Kánská. Jde o součást kampaně, kterou jako v předchozích letech pořádá platforma Bezkomunistů.cz.
Kromě Horákové si připomněli i další oběti komunismu
Památku obětí komunistického režimu uctili v úterý na hřbitově v Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, slovenské Konfederace politických vězňů, státních orgánů a dalších organizací. Památka se připomíná v den, který předchází výročí popravy političky a právničky Milady Horákové. Na ďáblickém hřbitově leží kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí. Počty nejsou konečné, dohledávání jmen pohřbených je obtížné, řekl předseda Sdružení bývalých politických vězňů Jiří Línek. Přítomní politici poukázali na rýsující se vládu s podporou komunistů.
Zástupce Konfederace politických vězňů Slovenska Jaroslav Václavek hovoří na pietním shromáždění k uctění památky obětí komunistického režimu
Horáková se přiznala a ’68 byla pomoc. Přečtete si, proč se Semelová nemusí omlouvat |
Podle Línka se ví jen o těch obětech komunistického režimu, které byly vězněné a popravené na Pankráci, ve skutečnosti bylo takových míst v Československu více. Kromě více než 200 konkrétních popravených, o nichž se ví, nepřežilo výslechy kolem 600 lidí, dalších 4500 bylo umučeno například v uranových dolech, poznamenal Línek. „Pohrobci komunistů“ a extrémisté dnes podle něj těží z toho, že tuto dobu již mladá generace nepamatuje a ani o ní mnohdy neví.
Jména popravených na Pankráci po roce 1948 byla vedena v režimu přísně tajné, až v roce 1999 byla odtajněna. Režim se podle Línka snažil tyto lidi zbavit identity. „Aby ani jejich blízcí příbuzní nevěděli, kde jejich těla leží, a nemohli se s nimi rozloučit,“ řekl. Kromě dospělých se na ďáblickém hřbitově nachází i pozůstatky nejméně 43 dětí, které se narodily politickým vězenkyním, nebo byly uvězněny spolu s nimi. Tyto děti podle zástupců sdružení neměly šanci na přežití.
