Vlivem dlouhotrvajícího teplého počasí, se totiž podle meteorologů v těchto dnech vytváří v české kotlině takzvaná dvojitá inverze, která bere dobrou náladu ze sluníčka i turistům na horách. Jeden inverzní pás totiž končí třeba v osmi stech metrech nad mořem, další ale začíná o tři sta metrů výš.
"Není to úplně neobvyklý jev, občas se to stává, ovšem letos v zimě je dvojitá inverze nápadná tím, že trvá dlouho," říká vedoucí oddělení klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu v Českých Budějovicích Miroslava Starostová. Jak vypadá "dvojitá vrstva mraků" si mohou už od pátku vyzkoušet třeba návštěvníci 1084 metrů vysoké hory Kleť, ležící 30 kilometrů od Českých Budějovic. Až těsně pod vrchol stoupají po cestě v husté, vlhké mlze, v níž vidí sotva na několik metrů. Pak najednou mlžný mrak končí, viditelnost je vynikající a turista se může zhluboka nadechnout "čistého" vzduchu. Jenže když konečně dorazí na vrchol, s překvapením zjišťuje, že hned nad rozhlednou ho čeká další hustá vrstva oblačnosti.
Jak bude další dny? Podívejte se na aktuální předpověď počasí.
"Když se těšíte nahoru na sluníčko, náladu vám to určitě nepřidá. Já chodím na Kleť pravidelně a takové počasí při inverzi v nížině nepamatuji," říká Petr Holub, jeden z pravidelných návštěvníků Kleti. Jenže stejné zklamání čeká turisty na cestě za Sluncem i na mnoha vrcholcích Šumavy.
Zataženo bylo včera na Churáňově, v Nové Peci, zamračená obloha čekala dokonce na návštěvníky bavorského Velkého Javoru, ležícího ve výšce 1456 metrů nad mořem. Přitom hluboko pod vrcholem se "válela" jiná, kompaktní vrstva inverzní oblačnosti.
Teplá zima
Podle klimatoložky Starostové stojí za dvojitou inverzí hned několik meteorologických důvodů. K tomu, že se takzvaná dvojitá inverze drží na horách i v nížině tak dlouho, ale přispívá zejména dlouhé období nezvykle vysokých zimních teplot. "Když je dole při inverzi mrazivé počasí, vrstva inverzní oblačnosti není tak vysoká. Při vyšších teplotách, jaké zažíváme letos, ale inverzní oblačnost dosahuje třeba až do osmi set metrů. Po ní pak klouže teplý vzduch, který nám proudí z jihovýchodu, různě se promíchává a vytváří druhou inverzi i ve vyšších polohách," říká Starostová.
Příroda podle ní při souhře určitých meteorologických podmínek dokáže vytvořit nejen dvě, ale hned několik pásem inverzní oblačnosti za sebou. "Vytvoření takového jevu je ale velmi těžké odhadnout dopředu," říká Starostová.
